Údajnou vražedkyni Amandu Knoxovou soud osvobodil, té filmové se zastane Matt Damon

Nahrávám video

V New Yorku měl premiéru film Stillwater, který se volně inspiroval případem Amandy Knoxové, Američanky obviněné v Itálii z vraždy své spolubydlící. Filmový příběh v režii Toma McCarthyho se ale více soustředí na postavu otce obviněné dívky. Hraje ho Matt Damon.

Po uhlazených úlohách převážně kladných hrdinů se z Matta Damona stal rozervaný rodič, který opustí práci na ropné věži a odjíždí do Marseille zachránit dceru odsouzenou za vraždu. Ve Francii se musí popasovat s právním systémem i jazykovou bariérou.

Inspirace filmového příběhu je zřejmá. V září 2007 přijela dvacetiletá Amanda Knoxová studovat do italské Perugie. V listopadu našla spolubydlící Meredith Kercherovou mrtvou. Britka, která byla v Itálii také na výměnném studentském pobytu, ležela ve své ložnici polonahá v krvi s podříznutým hrdlem a čtyřmi desítkami bodných ran.

Nejprve 26 let, nakonec osvobození

Prokuratura tehdy hovořila o tom, že Meredith zemřela zřejmě v důsledku sexuální hry, která se účastníkům vymkla z rukou. To nakonec ale soud odmítl a přiklonil se k tomu, že za smrtí mladé ženy stála hádka, jež vygradovala až k sexuálnímu napadaní a vraždě. Jako podezřelé policie zadržela Amandu Knoxovou a jejího italského přítele Raffaela Sollecita. Ti tvrdili, že v době vraždy ani nenacházeli v bytě a že mají onu osudovou noc rozostřenou, protože byli pod vlivem marihuany a alkoholu.

Prvoinstanční soud v mediálně velmi sledované kauze Knoxové uložil trest v délce šestadvaceti let, Sollecito dostal o rok méně. O dva roky později ale odvolací soud obžalované osvobodil. Právníkům Amandy Knoxové se podařilo přesvědčit porotu, že některé důkazy jsou přinejmenším pochybné, například testy DNA. Nepovedlo se také stoprocentně prokázat, že Knoxová a Sollecito byli na místě vraždy v době, kdy Meredith Kercherová umírala. Chyběl navíc věrohodný motiv.

Knoxová se vrátila do USA, ale osvobozujícím rozsudkem kauza neskončila. Nařízeno bylo obnovení procesu. „Chci být znovu považovaná za člověka. To, co se mi stalo, bylo nereálné, ale může se to přihodit komukoli,“ varovala v emotivním rozhovoru pro stanici ABC News v roce 2013. S konečnou platností ji osvobodil až definitivní verdikt italského nejvyššího soudu o dva roky později.

Zapomenutý vrah

Následně byla zproštěna viny i v obžalobě z pomluvy. Prokuratura podle soudu ve Florencii nepředložila dostatek důkazů. Obžalování si Knoxová vysloužila tím, že nařkla policisty ze špatného zacházení. Tvrdila, že policie si nevybíravými výslechovými metodami vynutila její výpověď, v níž z vraždy lživě obvinila majitele místního baru Patricka Lumumbu. Za křivé obvinění byla Knoxová odsouzena, trest si však odpykala během čtyř let strávených v italské vazbě.

Amanda Knoxová u soudu
Zdroj: ČT24

U Lumumby si Knoxová přivydělávala jako servírka. Ve své výpovědi, kterou později změnila, připustila, že provozovatel restaurace měl s Meredith Kercherovou v noc, kdy byla zavražděna, sex a že ji mohl zabít. To se na základě dalších svědectví ukázalo jako nesmyslné.
Za vraždu Meredith Kercherové se za mříže dostal nakonec Rudy Guede. Imigrant z Pobřeží slonoviny a překupník drog, který se mimo jiné znal se Sollecitem. Na místě činu se podle soudních záznamů našly jeho biologické stopy. Trest zněl: šestnáct let.

Když byl Guede loni v prosinci propuštěn s tím, že zbytek trestu si odpyká veřejně prospěšnými pracemi, Amanda Knoxová pro ABC uvedla: „Mnoho lidí trpělo kvůli tomu, co udělal, a jsem stále šokovaná, že je zapomenutým vrahem. Nemusí žít s cejchem navždy spojeným se smrtí Meredith.“

Ďábel s andělskou tváří, psala média

Knoxová se nálepky „ta, co možná zabila svou spolubydlící“ naopak zbavuje těžko. Dokončila studia a oznámila, že se hodlá věnovat činnosti ve prospěch nespravedlivě obviněných, zároveň o svém případu vydala knihu Waiting to Be Heard (Čekání na vyslyšení), jíž chtěla skoncovat se spekulacemi o svém podílu na vraždě.

O mediálním honu mluvila i předloni na konferenci v Modeně věnované trestnímu soudnictví. Poprvé od osvobozujícího verdiktu se vrátila do Itálie, i když tehdy prohlásila, že do této země už nevkročí. Knoxová, o níž média psala jako o americké svůdkyni, manipulátorce bez srdce či ďáblovi s andělskou tváří, obvinila ve svém příspěvku novináře, že vykonstruovali „falešný a neopodstatněný příběh, který přiživoval fantazii lidí“.

Otázku, kde leží v mediálním světě hranice mezi skutečností, manipulací a zábavou, si chtěl klást i dokument, který o Amandě Knoxové záhy po jejím definitivním osvobození uvedla streamingová služba Netflix.

Matt Damon jako metafora trumpovské Ameriky

Tvůrci filmu Stillwater se nechtějí přiživovat na senzaci. Z tragického případu snímek vychází jen volně. „Nechtěl jsem vyprávět skutečný případ ze života, takže jsem si půjčil jen trochu,“ potvrzuje režisér a spoluscenárista Tom McCarthy.

Oběť justičního omylu hraje Abigail Breslinová. „Strávila jsem nějaký čas ve vězení, ne, že bych byla přímo zavřená, ale ukázali mi, jak by vypadal typický den, a také jsem se studovala příběhy lidí, kteří byli nespravedlivě obviněni a uvězněni,“ prozradila o přípravě na roli.

Příběh se ale více soustředí na problémy dívčina otce. Amerického zaměstnance těžařské firmy, který se dceři odcizil a její záchranu bere jako příležitost k nápravě starých křivd, představuje Matt Damon. I on čerpal zkušenosti ze života. Kvůli roli drsného chlapíka Billa Bakera strávil několik týdnů mezi skutečnými zaměstnanci ropné společnosti v Oklahomě.

„Fyzickou stránku hodně inspirovali dělníci na vrtné plošině. Vzhled, tělo, oblečení, vousy, brýle, všechno mám od nich,“ přiznává. Zjev, o němž mluví, se pro mnohé neameričany stal svého druhu uniformou podporovatelů prezidenta Donalda Trumpa. Postava otce se tak stává zajímavou metaforou, právě tak totiž podle režiséra teď svět Ameriku vnímá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...