Málo známé fotografie slavného autora Josefa Sudka, na nichž dokumentoval umělecká díla, umělce při práci v ateliérech nebo výstavy, ukazuje výstava Galerie hlavního města Prahy. Pod názvem Fešandy ze šuplíků představuje výsledek pětiletého výzkumného projektu Ústavu dějin umění Akademie věd.
Josef Sudek (1896 až 1976) zasvětil fotografování uměleckých děl – obrazů, soch, grafik, architektury, užitého umění, ale i výstav či ateliérů umělců –významnou část své profesionální kariéry. Výstava se zaměřuje na sochy, které patřily k Sudkovým oblíbeným fotografickým námětům, jimž se věnoval v průběhu celé své kariéry od 20. do 70. let 20. století.
Gotickým madonám a světicím s oblibou říkal fešandy a sochy obecně rád fotografoval nejen na zakázku, ale i pro sebe. Vedle ikonických fotografií z chrámu sv. Víta nebo ze Zahrádky paní sochařové, tedy sochařky Hany Wichterlové, výstava ukazuje snímky fotografované pro sochaře, umělecké spolky či nakladatele, a to nejen jako originální fotografie či negativy, ale i v podobě dobových reprodukcí v knihách a časopisech.
Napětí originálu a reprodukce
Vystavená díla podle autorů přehlídky zpřítomňují napětí mezi fotografií jako originálním artefaktem a jako reprodukcí, mezi potenciálem média přiblížit umění masám a fotografií jako autorským uměleckým dílem.
Jednou fotografií jsou ve výstavě zastoupeni také Sudkovi současníci fotografové, Drahomír J. Růžička, Jaromír Funke, Jan Štenc, František Illek a Alexandr Paul, Josef Ehm a Tibor Honty. Sudkovy snímky uměleckých děl doplňují současné práce umělců Alexandry Vajd, Jiřího Thýna a Hynka Alta, kteří se ve své tvorbě věnují mimo jiné také dokumentaci uměleckých děl a výstav.
