Střecha nad hlavou je stejně třeba jako hlava nad střechou, ukazuje architektura od secese k dnešku

„Architektura je odrazem společnosti, odrazem existence národa,“ poznamenává historik architektury Vladimír Šlapeta, jeden z kurátorů nové výstavy Česká architektura od secese k dnešku. Koná se jako připomínka stopadesátého výročí narození architekta Jana Kotěry. Vedle jeho prací ale v Jízdárně Pražského hradu představuje rovněž na pět set děl a téměř tři sta architektů působících na českém území od konce devatenáctého století do současnosti.

Pořadatelé výstavu prezentují jako nejrozsáhlejší expozici moderní architektury v českých zemích za posledních dvacet let. Přibližuje ji prostřednictvím fotografií i modelů na ploše dvou tisíc metrů čtverečních. Tematicky kurátoři prezentaci rozdělili do pěti oddílů, jeden z nich je věnován Janu Kotěrovi. Od narození patrona české moderní architektury uplyne v prosinci sto padesát let.

Ten spasitel z Vídně

„Kotěra byl naprosto výjimečnou postavou první čtvrtiny dvacátého století. Byl vyškolen z Vídně, tím pádem měl mezinárodní rozhled a velmi rychle se stal vůdčí osobou naší architektury. Vedl ji od vídeňské florální secese přes racionální modernu až ke kubismu, kde iniciativu převzali jeho žáci a spolupracovníci, zejména Josef Gočár, Otakar Novotný a Pavel Janák. Ale Kotěra byl skutečně pro všechny další generace garantem nové architektury, nového pohledu, nové relace mezi funkcí, konstrukcí a formou,“ připomíná Šlapeta.

Oproti pražskému vkusu byl Kotěra coby zastánce moderny o krok napřed. Své návrhy musel zpočátku obhajovat proti přetrvávající módě secese. Jeho první stavbu – Peterkův dům, nesoucí jméno někdejšího bankéře – považovali někteří za import z nepřátelské Vídně, kde brněnský rodák studoval v ateliéru Otto Wagnera. „No tak. To je ten spasitel z Vídně! Jako by to pes voblízal!“ nechal se tenkrát slyšet architekt Josef Hlávka.

Od vily po tramvaj

Vrcholem Kotěrovy tvorby je jediná národní kulturní památka v Hradci Králové – tamní muzeum postavené z režného zdiva z červených pálených cihel. Pro sebe si zase Kotěra navrhl vilu s asymetrickou kompozicí, postavil ji mezi historizující stavby architektů Josefa Bertla a Maxe Spielmanna.

Podepsán je také pod vodárenskými věžemi v Praze-Michli a v Třeboni, dělnickým sídlištěm v Lounech, Národním domě v Prostějově. Navrhl novoklasicistní budovu právnické fakulty v Praze, po jeho smrti ji dotáhl jeho žák Ladislav Machoň. Podílel se i na urbanistické tváři Baťova Zlína. První světová válka a zánik monarchie ukončily jeho vrcholné období. Pozdní práce nebyly většinou realizovány.

Dokument o Janu Kotěrovi

Kotěra vytvořil navíc také české expozice na světových výstavách v Paříži a Spojených státech a pro Elektrické podniky projektoval salonní vozy i skříňové tramvaje, které po hlavním městě jezdily až do sedmdesátých let.

Praha i regiony, před revolucí i po ní

Výstava v samostatném oddílu představuje rovněž další ikony české architektury: Josefa Gočára, Jaromíra Krejcara, Bohuslava Fuchse či Vladimíra Karfíka. Včetně zahraničních tvůrců, kteří svými stavbami ale ovlivnili tuzemskou diskusi. K nim se počítá Ludwig Mies van der Rohe, jenž vystavěl v Brně vilu Tugendhat, nebo spoluautor Tančícího domu Frank Gehry.

Samostatná expozice je věnována moderní architektuře Prahy, v dalším z oddílů je pak shromážděn výběr architektury v regionech za posledních sto dvacet let. „Není to úplně vyrovnané,“ připouští Šlapeta, „protože pochopitelně Praha, Brno, Zlín jsou ta nejvýznamnější města a těžiště vývoje naší architektury. Ale výstava přináší i některé málo známé stavby z regionů, například ze Sudet. A je vidět, jaký vliv měli i naši sousedé: architekti z Vídně, Drážďan, Berlína nebo Vratislavi, a jak naše architektura reagovala na mezinárodní souvislosti.“

Návštěvníci se postupně dostanou i k pracím dokládajícím proměny architektury po sametové revoluci.

„Po roce 1989 jsme zažili překotný zvrat od řízeného plánování, monopolu stavební výroby a státních projektových ústavů, kde se nemohla individualita architekta ani individualita stavebníka projevit tak, jak je to ve svobodných dobách. A nastal ohromný posun, povolání architekta se stalo opět svobodným povoláním. To je velice důležité, protože tím pádem architekt převezme opět zodpovědnost za výsledek a architektura vzniká ve svobodném dialogu mezi architektem, stavebníkem a správou města nebo státu,“ upozorňuje Šlapeta.

Hlava nad střechou

Dojde také na připomínku staveb z nedávné doby, které se nikdy nedočkaly realizace a veřejnost vyburcovaly k diskusi. Ať už Chobotnice, tedy Národní knihovna na pražské Letné, kancelářská budova přezdívaná Lední medvěd v nedalekých Dejvicích nebo takzvané Zlaté vejce na vltavském nábřeží.

„Tato část výstavy symbolizuje jeden citát od básníka architekta Víta Obrtela: Je správné míti střechu nad hlavou, ale ještě lepší by bylo míti hlavu nad střechou. To znamená, že musíme mít také prostor, ambice a energii na sny a některé z těch snů realizovat. A tyto sny nás mohly přivést blíže k mezinárodnímu kontextu, o který usiloval již Jan Kotěra, totiž že naše architektura má dohnat a předehnat Evropu,“ podotýká Šlapeta.

Českou architekturu od secese k dnešku mohou návštěvníci výstavy poznávat do konce října. Vstupné je symbolických dvacet korun.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...