Recenze: Things Have Changed aneb Když Bob Dylan hraje Boba Dylana

Tři koncerty naprostého klasika Boba Dylana, které odehrál mezi 7. a 9. dubnem v pražské Lucerně, byly okamžitě vyprodané, což značí mimo jiné to, že je Dylan i v téměř osmdesáti letech aktuální. Pochvalu za všechny tři vynikající vystoupení si zaslouží ovšem nejen sám kapelník, ale také skvělá doprovodná kapela.

Bob Dylan, který již od roku 1988 křižuje celý svět na svém „nikdy nekončícím turné“, nebyl v Praze poprvé, okamžitě se tedy nabízí možnost porovnávání jednotlivých vystoupení. Jenže nic takového vlastně není možné. Nejen každé turné, ale dokonce i každý koncert je totiž něčím jiný. Dylan se proměňuje za chodu, přestože to někteří fanoušci nesou nelibě, protože nemohou – na rozdíl od takových The Rolling Stones, jejichž Satisfaction je již dekády stále stejná – Dylanovy písně náhle poznat.

Ovšem právě v tom tkví nejen síla amerického písničkáře, ale také umělecká poctivost, protože dokolečka přehrávat, jako hrací skříň, písně tak, jak je nahrál například v roce 1963, dovede každý. Dylan naopak své skladby, a to i ty nejikoničtější, podrobuje razantní přestavbě – v podstatě hraje předělané verze svých vlastních skladeb jako jakýsi cover band. Prostě Dylan hraje Dylana…

A k tomu ještě připočtěme jeho nepolevující muzikantství, nasazení a také chuť, které jsou na koncertech znatelné. Proč by se jinak stále harcoval světem, pokud ne pro radost z muzicírování? Nelze nezmínit i vynikající kapelu, která reaguje citlivě na každou změnu, leckdy velice nečekanou a nepředvídatelnou – muzikanti si s ní však musí poradit, aniž by si toho posluchači mnohdy všimli. Alespoň v tom smyslu se mi před řadou let svěřil jeden z Dylanových bubeníků… Zkrátka, mistři mistrů!

Hity, které nepoznáte

Na Bobu Dylanovi je také sympatické, že jeho koncerty, na rozdíl od různých zpovykaných panáčků, začínají přesně. Takže při jeho pražském vystoupení se úderem osmé rozezněly tóny úvodní Things Have Changed a zaplněná Lucerna slyšela nejen Dylanův, navzdory všem škarohlídům naprosto přijatelný zpěv, ale také mohla ocenit střídmé, oproti jiným turné staženější nazvučení. V podstatě se celý večer nesl v klidnější poloze, včetně následující It Ain't Me Babe, písně z nejstarších, v níž došlo i na hezkou slide kytaru a Dylanův klavír.

Každý, kdo má zafixovanou studiovou nahrávku písně Highway 61 Revisited, byl jistě překvapen: pryč bylo ostře rockové aranžmá a kvílení, kapela naopak lehce swingovala a hrála velice uměřeně. V další klasice Simple Twist of Fate došlo na foukací harmoniku, v hodně staré When I Paint My Masterpiece jsme slyšeli pouze Dylanův hlas a klavír, s lehkými přihrávkami kytary. Po delší Tryin' To Get To Heaven Dylan opustil klavír a chopil se mikrofonového stojanu, aby v pozici rozjetého rockera odzpíval Scarlet Town.

Nahrávám video

Následující Like A Rolling Stone byla dalším překvapením: charakteristický motiv elektrických varhan zmizel, ani nebyl jakkoli připomenut, Dylan si hrál se zpěvem a pozměňoval melodickou linku, náhle se odmlčoval a z jeho velkého hitu se tak stala zcela jiná, nicméně stejně výtečná píseň. Podobně pojednal Don't Think Twice, It's All Right (z roku 1963!), krásně zpomalenou a stojící na klavíru, podmalovávaném kontrabasem hraným smyčcem. Následoval skok v čase do roku 1997 a i v Praze trpká  Love Sick – a po písni Gotta Serve Somebody se Dylan jako by uklonil, svou roztomilou neohrabaností přitom připomněl Václava Havla, a byl konec.

Ovšem pouze na chvíli, první z přídavků, Dylanův první hit Blowin' in the Wind z jeho druhého alba (též 1963) byl opět téměř k nepoznání předělaný (ale slyšel jsem jej i jako reggae!). Druhým přídavkem pak byla píseň It Takes A Lot to Laugh, It Takes A Train to Cry. Po ní se Dylan z pódia ztratil, a zatímco kapela hrála instrumentální verzi skladby Just Like Tom Thumb's Blues, postupně se, jeden po druhém, také vytrácela, až zbyl pouze bubeník. Ale i ten odešel… Zůstal však nezapomenutelný zážitek a chuť a těšení se na příští, stejně tak vydařený koncert. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
před 18 hhodinami

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
před 21 hhodinami

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Z Renoirova muzea někdo ukradl čtyři díla. Dva obrazy se našly poblíž

Z muzea Pierra-Augusta Renoira v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie byly nad ránem ukradeny čtyři obrazy umělce. Dva z nich zloději na útěku upustili a byly opět nalezeny, oznámil později podle agentury AFP starosta města Bryan Masson.
8. 9. 2026Aktualizováno8. 9. 2026

Kvíz: Trefíte do Středozemě, Jurského parku nebo na Laputu?

J. R.R. Tolkien, Verne nebo Carroll stvořili místa, dokonce celé světy, které ve skutečnosti neexistují a pro cestu do nich stačí fantazie. Přesto mají svou historii, a dokonce mapy, jak dokládá aktuální výstava knihovny v Curychu. V kvízu si můžete ověřit, jestli byste se v atlasu smyšlených míst zvládli zorientovat.
8. 9. 2026

Benátský festival poznává Valerii a týden divů

Filmový festival v Benátkách promítá československý snímek Valerie a týden divů. Dramaturgie přehlídky ho vybrala do sekce Venezia Classici mezi téměř dvacítku restaurovaných filmů z celého světa.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.