Recenze: Nepřekvapivý příběh o ženě, která se může odpoutat od Země, ale ne od dcery

Jak skloubit kariéru a mateřství – centrální, nijak překvapivě zpracované téma francouzsko-německého filmu Proxima. Atraktivní ale tím, že matkou samoživitelkou je kosmonautka vybraná na roční mezinárodní vesmírnou misi. Drama režisérky a scenáristky Alice Winocourové promítají česká kina od 30. července.

Hlavní hrdinku Sarah potkáváme v Evropě na výzkumné stanici, pak v Rusku a nakonec v Kazachstánu na vesmírné základně Bajkonur, odkud má být její raketa odpálena do vesmíru.

Režisérka Alice Winocourová natáčela na skutečných místech a ukázala i autentické extrémně náročné tréninky, z nichž mnozí diváci můžou mít fobii už jen při pouhém pohledu – Sarah v prudké odstředivé páce, Sarah v těžkém skafandru potopená pod vodou, Sarah opravující v časovém limitu rozbitou vesmírnou loď…

Čeká ji totiž první výrazný kariérní schod: mezinárodní vesmírná mise. Jenže má sedmiletou dceru. Stella (Zélie Boulant-Lemesleová) je pro Sarah zároveň motorem, který ji žene vpřed, i brzdicí Achillovou patou.

Žena středem vesmíru

Film téma místy zpracovává trochu schematicky. Ve vztahu matka – dcera – práce, ve snaze ukázat, že ženy vždy musí prokázat větší odolnost a dovednost než muži. V náznacích, že ženám se neodpouští ani zlomek únavy či citu, zatímco mužům projde lajdáctví i poetická duše.

Někdy je až příliš vidět, že snímek napsala a režírovala žena, například v nápadném důrazu na city spíše než na tvrdou práci. Na druhou stranu může být Proxima pro některé ženy inspirací, že skloubit mateřství a kariéru i za cenu obětí možné je. Pocitem tiché síly bude promlouvat v obecenstvu spíš k divačkám než k divákům.

V plné míře ale Proxima využívá šanci na mezinárodní herecké obsazení, které jí prostředí internacionálního vesmírného projektu dává. V hlavní roli Sarah vyniká francouzská hvězda Eva Greenová, kolem níž se pohybují další herci, kteří mají našlápnuto na to, být brzo velkým jménem světového filmu, pokud jím už nejsou, jako například Američan Matt Dillon, Němci Lars Eidinger a Sandra Hüllerová nebo Rus Alexej Fatějev.

Prostředí zajímavější než příběh

Je třeba ocenit, že se režisérce podařilo dostat do blízkosti atraktivního prostředí mezinárodní kosmonautiky a ukázat, jak se vesmírná mise připravuje a co pro ni kosmonautky i kosmonauti musí podstoupit či obětovat. Jak vypadá Bajkonur a odlet rakety.

Tyto cenné dokumentární postřehy tvoří silnou přidanou hodnotu k tradičnímu příběhu o rozkolu mezi mateřstvím a kariérou. V závěru korunovaném fotografiemi žen astronautek, jimž se skloubit rodičovství a kariéru podařilo.

V premiéře Proximu uvedl loni mezinárodní filmový festival v Torontu a před vstupem do široké české distribuce byl snímek součástí přehlídky Tady Vary.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...