Recenze: I za normalizace vznikal rock vybočující z normy

Dvojalbum Rock Line 1970–1974 nabízí nahrávky našich kapel z doby, jež určovala další podobu československého rocku, a to jak v dobrém, tak špatném. Šestnáct představených skupin patří naštěstí k tomu lepšímu, někdy i nejlepšímu, co tehdy oficiálně vycházelo.

Zkoumané období bylo charakteristické nehudebními vlivy – normalizátoři to vzali z gruntu a jejich zásahům se nevyhnula ani populární hudba, natož pak rock, z podstaty muzika rebelující, provokující. Někdo se zlomil a přestal, jiný hledal útočiště a přežití v barových kapelách nebo v doprovodných souborech našich populárních pěvců a pěnic. A někteří – a nebylo jich málo – se snažili všelijak kličkovat. 

Nahrávky na dvojalbu Rock Line byly vybrány pouze z desek, které vyšly oficiálně, tedy prošly složitou cenzurou. Kromě toho domácí underground se teprve formoval a navíc své posluchače oslovoval jinými než oficiálními, povolenými cestami. Obecně vzato nicméně nacházíme (s pár výjimkami) na Rock Line to nejlepší, co v té době vzniklo.

Již úvodní Flamengo – zastoupené dvěma písněmi z legendárního alba Kuře v hodinkách (1972) a jednou singlovou nahrávkou – ukazuje, v čem byla síla tehdejší produkce. Především v jasnosti hudební koncepce a schopnosti ji ztvárnit. Aniž bychom se zaklínali nutností hráčské dovednosti, zde byla jistě na místě. I díky tomu bývá Kuře v hodinkách řazeno mezi naše nejlepší rocková alba.

Následující Modrý efekt je zachycen ve fázi bohužel poznamenané dobovými nárazy, nicméně přesto především ve zdařilém pokusu skloubení rockového drajvu s bigbandovým zvukem Jazzového orchestru Československého rozhlasu. Brněnská Progress Organization vydala sice jediné album, Barnodaj (1971), výrazně však vyčnívalo. Muzikanti se úspěšně pokoušeli o složitější, bohatě proaranžované a prokomponované skladby a hlas zpěváka Emanuela Sideridise je, například v citlivě přepracované beatlesovské We Can Work It Out, naprosto jedinečný.

Jazz Q Martina Kratochvíla ukazovalo jinou cestu z politického marasmu: instrumentální jazz-rock cenzuře nevadil, připočtěme hráčskou i autorskou potenci a máme nahrávky, které dodnes nezestárly. Inspirovaně zní Michal Prokop s Framus Five v písni Modrá ryba s flétnovým partem jako od Jethro Tull i ve skvěle napsané i podané Tys kámen, jedné z jeho nejlepších.

Pražští Expression, sdružení kolem rokenrolového veterána Pavla Sedláčka, si troufli na píseň z repertoáru amerických Blood, Sweat & Tears, neměli to ale dělat, nevyhnutelné srovnání s originálem mluví jasně: Ne. Zakopanej pes v podání Rebels zase ukazuje Jiřího Korna před jeho příklonem k popu, na výběru bych jej ale také oželel. Což ovšem neplatí pro Provisorium Deža Ursinyho a dvě nahrávky se stejnojmenného alba z roku 1973 – Ursiny na něm přišel s hudbou jakoby z jiného světa, hlubokou, procítěnou.

Druhý disk je pestřejší. Úvodní Collegium Musicum s Mariánem Vargou sázelo na klasickou inspiraci, již se ovšem dařilo ústrojně zapojit do rockového schématu. Bratislavské Prúdy jsou zastoupeny v etapě po vynikajícím a bezesporu našem nejlepším albu Zvoňte, zvonky (1969), kdy zvuk kapely posílil a zahustil tehdy mladý kytarista Fero Griglák.

Gattch pocházeli z Nových Zámků a měli za sebou klasické hudební vzdělání, což se na jejich přístupu podepsalo, v dobrém i špatném. Ostravské Flamingo mělo vždy štěstí na vynikající muzikanty, často s jazzovými kořeny, i na zpěváky Marii Rottrovou (převzatá Tisíc tváří lásky z repertoáru amerického Chicaga rozhodně nezní trapně) či Petra Němce.

Moravské Majestic i Speakers můžeme přejít, o to větší pozornost si zaslouží jak olomoučtí Bluesmen, tak brněnští Atlantis – vedle výtečných skladeb a muzikantů nabízejí autenticky podané rhythm'n'blues s názvuky jazzu (Bluesmen) i krásný hlas Hany Ulrychové v písních jejího bratra Petra. Navíc jak ostře odpíchnuté Don't You Break It Again, tak Ticho z ambiciózního projektu Odyssea (nahraného 1969, kvůli cenzuře vyšlo album ale až v roce 1997!), na němž se podílel i Orchestr Gustava Broma, ukazují, kam by se mohla tahle perspektivní kapela rozvíjet, kdyby…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...