Recenze: Album plné hledání. Pták Rosomák od Olympicu je lepší než slavná Želva

Druhé album Olympicu Pták Rosomák možná není tak oblíbené jako debutová Želva, představuje však vykročení novým směrem. Zdárné a nadějné. Album po padesáti letech od prvního vydání vychází v původním obalu se zrekonstruovaným zvukem a s originální vystřihovánkou od bývalého člena kapely, malíře Jana Antonína Pacáka.

Skutečnost, že vrcholu, dosaženého nejprve Želvou a následně Ptákem Rosomákem, se již Olympic nikdy nepřiblížil, je dána řadou důvodů, svou roli jistě sehrálo období normalizace, nemluvě o emigraci baskytaristy a doposud výhradního textaře Pavla Chrastiny. Po Rosomákovi byl Olympic zkrátka jiný. Znormalizovaný.

Tvrdívá se, že pro každou kapelu není důležité debutové album, na tom obvykle bývají shromážděné skladby, které vznikaly dlouho a muzikanti měli čas na jejich pilování. Pokud ovšem debut uspěje, okamžitě vznikají tlaky na jeho pokračování – a právě zde se prokáží kvality. Dokáže kapela přeskočit nastavenou laťku a ještě ji povýšit?

Olympic ve špičkové formě

Olympicu se to podařilo. Želva byla plná výtečných písní, před skladatelem, kytaristou a zpěvákem Petrem Jandou a již zmíněným Pavlem Chrastinou stál tedy nelehký úkol. Jak si s ním poradili? Ještě než se pustíme do rozboru alba, je dobré přiblížit dobu jeho vzniku: nahrávky vznikaly od dubna 1968 do ledna 1969, tedy v období politického i kulturního uvolnění, na němž srpnová okupace – tehdy – ještě nic nemohla změnit.

Ve světě rocku se tehdy bořily bariéry a tabu, muzikanti se rozhlíželi do všech stran a nahrávky tak byly plné všemožných experimentů. A pozadu nezůstal ani Olympic. Pták Rosomák je tak plný hledačských pokusů, ať již v instrumentaci či aranžích nebo samotných kompozicích. Olympic pak na všech skladbách zní velice uvolněně a ve špičkové formě.

Krásná neznámá zazněla na Bratislavské lyře a kapelu na nahrávce doprovodil vynikající orchestr Karla Krautgartnera, který v odpíchnuté písničce ukázkově swinguje. Ikarus Blues o odvěké lidské touze poznat víc vychází ze staré řecké báje, hudebně se pak nechal inspirovat i tehdy módním používáním sitáru – zde zní citlivě a funkčně. A zpívá-li se v písni, že „tvůj pád ještě dneska neskončil / a to mě právě leká“, můžeme to vnímat i jako připomenutí posrpnové doby.

Stejně jako Svatojánský happening, kde se zpívá o tom, že „Po svatým Jánu / se nechechtej / potkáš-li spoustu divnejch pánů,“ je, vzhledem k tomu, že nahrávka vznikla v prosinci 1968, celkem jasné, jací že to asi byli pánové. Hudebně pak je tato píseň laděná kamsi mezi pohodový popěvek, s kalifornskými názvuky, a dechovku, včetně jejího závěru. A příležitost ke svým hudebním žertíkům zde dostal i bubeník Jan Antonín Pacák, který je též autorem vtipného obalu (podobně jako u Želvy).

O Báječném místě Janda kdysi prohlásil, že se jím chtěl vyrovnat s kalifornskými skupinami a jejich étericky rozevlátým zvukem – zde za pomoci Pacákovy zobcové flétny, prosluněných vokálů, ale i jazzové mezihry. A samozřejmě Chrastinova textu o báječném místě: „Ne, nemůžeš znát báječné místo, jak já / mám ti o něm lhát před spaním? / Víš, bude to báj o zemi, kde se nikdo nehádá / kde jeden kytku dává / kde jinej kytkou mává a sní.“ Pohřeb své vlastní duše je vlastně pomalé blues, stojící na naléhavých varhanách, v Kamenožroutovi zeleném si – zdá se – dělá Chrastina srandu z příslušníků VB i různých ouřadů.

Dvanáct původních písní je doplněno pěti alternativními verzemi, například Svatojánský happening s Krautgartnerovým orchestrem, třemi singlovými písněmi a také jednou, Story Of A Wonder, nahranou během pobytu ve Francii koncem roku 1968, vlastně ale Krásnou neznámou, ostřejší a s anglickým, jasně protiokupačním textem. Celkem tedy jednadvacet nahrávek, a ani jedna zbytečná. A to je co říct.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...