Popelka, Barunka i Micimutr. Výstava připomíná Libuši Šafránkovou, „jak ji máme rádi“

Nahrávám video

Díky pohádce Tři oříšky pro Popelku si lidé Vánoce spojují i s Libuší Šafránkovou. Na výstavě, kterou Česká televize připravila k poctě této herečce, jsou k vidění nejen pověstné červánkové šaty nebo Popelčin střevíček. Originální kostýmy, ale i rekvizity či fotografie nabízejí ohlédnutí za více než třemi desítkami rolí. Výstava nazvaná Libuše Šafránková – jak ji máme rádi je k vidění až do Nového roku ve Strahovském klášteře v Praze.

Libuše Šafránková zemřela loni v červnu, patřila k divácky nejoblíbenějším herečkám. „Je významná ikona nejen filmové a divadelní, ale zároveň televizní tvorby. Natočila s Československou a potom Českou televizí 135 různých filmů a seriálů a takový člověk si podporu a výstavu tohoto typu určitě zaslouží,“ konstatoval generální ředitel ČT Petr Dvořák.

S Popelkou v podání Libuše Šafránkové mají Vánoce spojeny nejen čeští diváci, ale i ti v Německu nebo Norsku, kde se tato pohádka také opakovaně vysílá. Norové před loňskými svátky dokonce uvedli remake, severská pocta pohádkové klasice vyzdvihla Popelčinu emancipovanost.

„Nikdo jiný neuměl při natáčení rozplakat celý filmový štáb. Se svými pověstnými hnědými prstýnky na hlavě si zahrála v pohádce už jako jedenáctiletá holčička. Legendární herečka a životní vzor několika generací dospívajících dívek se konečně dočkala první výstavy, věnované jen a pouze její charismatické osobnosti,“ podotýká k aktuální výstavě vedoucí projektu Petra Dostálová.

K nejcennějším exponátům podle kurátorky Jany Sommerové patří originální střevíček z filmové Popelky a dvoje šaty, které hrdinka našla v kouzelných oříšcích. Svou připomínku mají také pohádky Princ a Večernice, Malá mořská víla nebo Třetí princ.

Od Barunky po Micimutr

Výstava pokrývá kariéru Libuše Šafránkové od jejích začátků, tedy Barunky v adaptaci klasiky české literatury – Babičky, až po poslední filmové role, k nimž se počítá opět pohádková Micimutr. Návštěvníci si dále připomenou komedie Jak utopit dr. Mráčka a Vrchní, prchni, seriál Cirkus Humberto či drama z doby protektorátu Všichni moji blízcí.

„Když jsem začínala kostýmy dávat dohromady, nejvíce jsem se bála toho, že se budou přešívat nebo rušit. Ale podařilo se dohledat skoro osmdesát kostýmů z České televize a většinou v původním stavu. Výstava je unikátní právě v tom, že kostýmy jsou všechny originály,“ upozorňuje kurátorka Jana Sommerová. Ve Strahovském klášteře role Libuše Šafránkové přibližují nejen originální kostýmy a rekvizity, ale také fotografie či vzpomínky přátel a kolegů.

Cirkus Humberto
Zdroj: ČT

Syn zapůjčil motorku

O zapůjčení osobních a rodinných předmětů kurátorka požádala syna herečky Josefa Abrháma mladšího. „Jako první mě napadlo auto, které měla hrozně ráda,“ vypráví, „ale to se sem nevešlo, tak jsem si vzpomněl na motorku, na které nejezdila jenom máma, ale celá rodina. Tu motorku jsem na výstavu dotlačil, a když jsem viděl množství kostýmů, tak jsem si připadal malinko jako u rodičů doma, protože maminka měla ráda kostýmy a všechny textilie, shromažďovala je celý život.“

Vedle filmu a televize dostalo svůj prostor i divadlo. Pohled na divadelní působení Libuše Šafránkové nabídnou mimo jiné plakáty, fotografie, vzkazy od kolegů a kostýmy z her Žebrácká opera, Cesta dlouhého dne do noci nebo S vyloučením veřejnosti. Ukázky z umělecké tvorby pak doplní i předměty ze soukromé sbírky herečky.

Dětští návštěvnici se mohou na výstavě zabavit také při zkoušení pohádkových šatů nebo při hádankách souvisejících s rolemi Libuše Šafránkové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...