Platformu Bez komunistů hladovkou podpořili Koller či Janeček, chystá se Schwarzenberg

Praha - Řetězová hladovka upozorňuje, že komunisté nepatří do veřejných funkcí, a zároveň připomíná lidi zabité komunisty. Začali ji původně jihočeští studenti loňského 8. ledna, kteří bojovali za odvolání komunistické radní pro školství. Postupně, pod taktovkou platformy Bez komunistů, přešla na celostátní úroveň.

Zúčastnila se jí už celá řada známých osobností, například režisér Miloš Forman se svou rodinou, Marta Kubišová, Iva Janžurová, Ondřej Vetchý, Jan Hřebejk, Bára Hrzánová, Olga Špátová, Miroslava Němcová (tehdy ve funkci předsedkyně Poslanecké sněmovny), Pavel Bělobrádek (tehdy ve funkci opozičního politika), spoluzakladatelka Charty 77, předsedkyně Výboru dobré vůle Dana Němcová, poslanci Radim Holeček, Jana Černochová, Michal Kučera, místopředseda Konfederace politických vězňů Leo Žídek, bývalý politický vězeň a zakladatel Památníku třetího odboje Vojna František Zahrádka a také přímí potomci zavražděných, například Ludmila Zouharová, Jeanette Cejnarová či Dalibor Zelený. V příštích dnech to bude například Karel Schwarzenberg.

Ve středu 26. 3. se hladovky účastní známý podnikatel a filantrop Karel Janeček, který ji drží unikátním způsobem - začal ji držet o půlnoci ve Spojených státech, kde byl na pracovní cestě, držel ji v letadle při cestě zpět do Evropy, a skončí rovněž o půlnoci po návratu v České republice. Ke své účasti řekl: „Do řetězové hladovky jsem se rozhodl zapojit proto, že považuji za důležité připomínat oběti komunistického režimu. Pro přítomnost a budoucnost naší společnosti je zcela zásadní nezapomínat na nedávnou minulost.“

V pondělí 24. 3. hladovku podstoupil hudebník David Koller, který ke své účasti řekl: „Komunismus - to je taková psychická nemoc, jejíž nositelé chtějí všechno sebrat někomu, kdo si to vydělal svou tvrdou prací, eventuálně ještě ho nechat zavřít nebo zavraždit, to oni vždycky uměli pěkně. Komunisti byli vždy spojení s Rusy. Hladovkou jsem proto připomněl ty, kteří se upálili na protest proti ruské okupaci, Jana Palacha a Jana Zajíce.“

Účastníky hladovky již byli i Václav Marhoul a Jan Hřebejk, kteří odpověděli na naše dotazy:

1) Proč jste se připojil k řetězové hladovce?

Václav Marhoul: Abych pomohl připoutat pozornost k 45. výročí ruské okupace a k jejím obětem.

Jan Hřebejk: Protože je třeba opakovat, že komunismus je cesta do nesvobody, chudoby a hanby.

2) Koho konkrétně váš čin připomíná?

Václav Marhoul: Jaroslava Málka, zavražděného přesně 21. srpna 1968. Bylo mu 23 let.

Jan Hřebejk: Jana Baborovského, důchodce, kterého zabili okupanti v roce 1968 na Vinohradech.

3) Myslíte si, že vaše aktivita něco změní?

Václav Marhoul: V současném politickém klimatu nezmění asi vůbec nic. To ale neznamená, že by bylo správné rezignovat na svojí minulost a zapomínat na lidi, kteří padli či byli zavražděni nacisty či komunisty pro ideál demokracie a svobody.

Jan Hřebejk: Ne mnoho, ale je to třeba stále opakovat: Pozor na komanče, a pozor na Putinovo Rusko.

4) Dělá vám hladovění nějaké potíže?

Václav Marhoul: Jeden jediný den vskutku potíže nedělá.

Jan Hřebejk: Ano, nemůžu se najíst:-)

5) Mají takovéto akce smysl?

Václav Marhoul: Mají. Vždycky. Za všech okolností.

Jan Hřebejk: Podle mého ano, alespoň z toho důvodu, že každý není splachovací a nebere komouše jako demokratickou stranu, která patří do vlády a kterou legitimizuje (napodobuje?) Zeman skoro vším, co dělá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...