Odhalenou hrudí proti tanku. Výstavy připomínají příběhy fotografií ze srpna 1968

Nahrávám video

Padesáté výročí srpnové okupace se blíží a s ním přibývá i akcí, které invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a její okolnosti připomínají. V Praze se téměř zároveň otevřely dvě dvojvýstavy – v Národním památníku na Vítkově a v Czech Photo Centre. Představí mimo jiné příběh ikonické slovenské fotografie ze srpna 1968.

Okolo rozhlasu se opět začalo střílet, naši lidé jim zapalovali tanky a transportéry, vozy s municí. Bylo to strašné, snad ještě v životě jsem nezažila tolik strachu, co jsem prožila během těch několika hodin. Kolem nás lítaly kulky z kulometů, vybuchovaly zásoby munice, hořely tanky a všecko byl jeden kolotoč…,“ popsala lékařka pražské záchranky Světluše Závorová, co zažila při ošetřování raněných 21. srpna 1968. 

Dopis, který týden po invazi poslala svým rodičům, je uložen ve sbírkách Národního muzea a to podle tohoto autentického svědectví připravilo panelovou výstavu s názvem Neznámá hrdinka od rozhlasu. Přečíst si ho mohou návštěvníci Národního památníku na Vítkově do jara příštího roku.

Nahrávám video

Muž s odhalenou hrudí před okupačním tankem

Současně je v památníku přístupná venkovní výstava zvětšených snímků Ladislava Bielika. Slovenský fotograf je autorem jedné z ikonických momentek srpna 1968 – muže s odhalenou hrudí, který se staví před okupační tank. 

Bielik ji pořídil v centru Bratislavy, na náměstí před Univerzitou Komenského. Tehdy pracoval v redakci deníku Smena, který sídlil přímo naproti. Zmíněný snímek byl v roce 1968 vybrán do kolekce World Press Photo a opakovaně bývá řazen k nejvýznamnějším světovým fotografiím dvacátého století. Přirovnávána bývá k jinému slavnému snímku - Tank Man, zachycující muže, který se postavil řadě tanků při demontraci na náměstí Nebeského klidu v Pekingu v roce 1989.

Nahrávám video

Negativy zachycující scény z invaze Ladislav Bielik ukryl, bál se totiž, že si pro ně přijde StB. Skrýš rodině do své tragické smrti v roce 1984, kdy zemřel během automobilových závodů, neprozradil. Našly se spíše náhodou. „Nakonec si máma vzpomněla, že ve sklepě je kufr plný fotek, a když jsme ho vytáhli ven, hledal jsem, hledal – a najednou jsem viděl tanky,“ prozradil fotografův syn.

Negativy rodině pomohly u soudů o autorská práva, trvaly čtrnáct let. Fotografii otiskla řada světových listů, dlouho ji ale přisuzovaly někomu jinému. Až po dvaceti letech od pořízení snímku se také Bielikova rodina dozvěděla, kdo byl onen muž před tankem. Čtyřiačtyřicetiletý Emil Gallo pracoval jako instalatér a byl vdovcem se čtyřmi dětmi. O tři roky později si vzal život. Co ho tenkrát na bratislavském náměstí k emotivnímu gestu vedlo, není známo, nikdy o svých tehdejších pohnutkách nemluvil.

Výstava fotek Ladislava Bielika je putovní. Po Bratislavě a Budapešti bude v Praze k vidění do 21. září.

Svědectví o lidech i od lidí

K fotografům, kteří v dramatických srpnových dnech pořídili fotografické svědectví, patřil i Oldřich Škácha. Snímky autora, jenž byl dvorním fotografem Václava Havla ještě před jeho prezidentským úřadem,  do 16. září připomíná Czech Photo Centre. 

Škáchovy snímky neukazují pouze vojáky a tanky, ale zachycují především zděšení a šok v tvářích Čechoslováků. Včetně fotografových tehdejších přátel – architekta Jana Kaplického a zpěváka Pavla Bobka.

Nahrávám video

V okupované Praze vydržel Škácha pouze dva dny. Poté emigroval nejprve do Německa, následně do Francie. Už za pár měsíců se ale vrátil zpátky do vlasti. „To byl jeden z jeho velkých problémů a také důvod, proč mu časopisy přestaly tisknout fotky,“ podotýká fotograf Ondřej Němec, který snímky z archivů svého zesnulého kolegy pro výstavu vybral.

Škácha pracoval jako pomocný zahradník a sblížil se s prostředím českého disentu, který dokumentoval. Jeho snímky srpnových událostí poprvé zveřejnil německý tisk až v roce 1978. 

Součástí výstavy je i fotokomora Oldřicha Škáchy s jeho původním fotografickým vybavením. Dokumentarista totiž ani v digitálních časech nepřestal fotografovat na černobílý film a snímky si sám zvětšoval. Potom je sušil na dvoře na prádelní šňůře. 

Na Škáchovy snímky tematicky navazuje související výstava fotografické soutěže, kterou uspořádala společnost Czech Photo spolu s Českým rozhlasem. Taktéž do 16. září prezentuje snímky, které mohl zaslat kdokoli, kdo má srpen 1968 zaznamenán. Z konkurecen tisícovky zachycených momentů vybrala porota v čele s fotografem Herbertem Slavíkem snímek Břetislava Hyblera. Zobrazuje záchranu raněného na Vinohradské třídě v plamenech. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...