Od bot Charlotty Masarykové po inaugurační šaty Evy Pavlové. Výstava porovnává módu a styl prvních dam

Některé manželky českých a československých prezidentů vystupovaly na veřejnosti častěji, jiné dávaly přednost soukromí či své profesi. Na veřejném obrazu prezidentů se ale podílely všechny. A jejich oděvy odrážely proměny a různé charaktery symbolické role první dámy. Výstava v Národním muzeu na módě a stylu prezidentských chotí ukazuje, jak se měnilo společenské klima během posledních sta let. Návštěvníci nahlédnou do šatníku dvanácti prvních dam, od Charlotty Masarykové po Evu Pavlovou.

„Naše první dámy byly spíše konzervativní. Nijak nevybočovaly z toho, co se v jejich době nosilo,“ shrnula autorka výstavy Miroslava Burianová.

Výstava ukazuje autentické modely a doplňky manželek prezidentů i módní kreace, které reflektují vkus a styl té které první dámy. Zastoupena je móda pro oficiální či slavnostní příležitosti i na každodenní nošení. Koncept uspořádání je tematický, nikoliv chronologický, takže je snazší porovnat, v čem byl přístup jednotlivých manželek hlav státu k módě shodný, či odlišný.

„Chci to jako paní Benešová“

Charlotta Garrigue Masaryková byla sice ve svých politických názorech pokroková, v módě ale poněkud upjatá, převážně nosila bílou batistovou halenku se stojáčkem a dlouhou sukni. Prohlédnout si lze například i její boty.

„Po ní se toho dochovalo velmi málo. Je to dáno i tím, že byla první dámou velmi krátkou dobu a v této roli vystupovala jen výjimečně,“ doplnila autorka výstavy. Už v době, kdy se její manžel stal prvním československým prezidentem, byla Charlotta nemocná, zemřela v roce 1923.

Pro Hanu Benešovou jsou typické elegantní kostýmy doplněné klobouky a rukavičkami. „Je označována za vzor elegance, ale je třeba říci, že to měla snazší než její nástupkyně. Byla první dámou v době, kdy chodily oblečené elegantně téměř všechny ženy,“ připomíná Burianová.

Marta Gottwaldová byla nepřehlédnutelná díky kožichům, které nosila i v létě, a proslula snahou napodobit styl své předchůdkyně. „Traduje se, že docházela do salonu Hany Podolské se slovy: Chci to jako paní Benešová,“ podotkla autorka výstavy. „Díky tomu měla kvalitní, dobře ušité oděvy, ale celkové vyznění oděvu není dáno jen kvalitou látky a jejím zpracováním, ale i tím, jakým způsobem souzní se svým majitelem,“ dodala.

Peněženka Viery Husákové, svetr Olgy Havlové

Manželky dělnických prezidentů Marie Zápotocká a Božena Novotná ve svých neforemných šatech a kostýmech do prostředí Pražského hradu těžko zapadaly. Ovšem Irena Svobodová vrátila podle autorů výstavy na Hrad noblesu.

Vieru Husákovou připomíná mimo jiné pudřenka, kterou měla u sebe, když vrtulník, v němž seděla, v roce 1977 havaroval. Manželka Gustáva Husáka nehodu nepřežila. „Viera Husáková byla první dámou, o které většina obyvatel Československa ani nevěděla, že existuje. A o tom, že je Gustáv Husák ženatý, se často dozvěděli až ve chvíli, kdy tragicky zemřela,“ dodává Miroslava Buriánová.

Módní styl Olgy Havlové reprezentuje svetr, který nosila do Výboru dobré vůle, Dagmar Havlovou divadelní kostým. Vkus Livie Klausové připomene vystavený kalhotový kostým. Současná první dáma Eva Pavlová na výstavu zapůjčila své inaugurační šaty.

Nahrávám video

Muzeum vystavuje rovněž desítky předmětů spojených se životy českých a československých prezidentských párů. Spolu s modely šatů dokládají, jak se během dvacátého století oděvní etiketa měnila v závislosti na proměnách společnosti. Vysvětlení poskytnou citace z knih o etiketě od Gutha-Jarkovského až po Ladislava Špačka.

Součástí výstavy je také salónek pro gentlemany, možnost vyzkoušet si dobový klobouk ve stylu prvních dam či si s pomocí počítačové techniky pořídit retro fotografii s některým z prezidentů.

Výstava První dámy – móda a styl zůstane veřejnosti přístupná až do dubna příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...