Nejhůř placení hrdinové posouvají hranice práce i na divadle

Nahrávám video

Před třemi lety veřejností zahýbal dokument Hranice práce o nízkopříjmových zaměstnáních. V přehlížených profesích nazapřenou pracovala novinářka Saša Uhlová, která se vedle dokumentárního filmu Apoleny Rychlíkové podělila o své zkušenosti také v reportážích. Knižně vyšly pod názvem Hrdinové kapitalistické práce a stejně se jmenuje i nová inscenace pražského Divadla Komedie, která z těchto textů vychází. I ona upozorňuje na neviditelné, přestože potřebné členy společnosti.

Postavy hry pracují v nemocniční prádelně, drůbežárně nebo supermarketu. Pro fungování chodu společnosti jsou nepostradatelní, přesto dostávají často minimální mzdu a berou přesčasy, aby si vydělali na základní potřeby.

„Jsou tito lidé hrdinové, nebo ne?“ zamýšlí se nad označením v názvu inscenace režisér Michal Hába. „Ono to svádí, říct, že jsou hrdinové, když pracují za málo peněz, a ani si nevydělají na živobytí. Opravdu na tom něco hrdinského je, ale je to skandální,“ odpovídá si.

Herečce Halce Třešňákové prý zkoušení hry dalo jiný pohled na lidi na ulici, kteří si takový život zvolili jako alternativu k nedobře honorovaným místům pro nekvalifikované pracovníky. „Vlastně se jim nedivím, protože jinak by život neměli vůbec žádný. Je hrozné, co řeknu, ale kdybych musela být v takové situaci, nevím, třeba bych se radši uchlastala,“ podotýká.

Je třeba bojovat za svá práva

Inscenace vznikla ve spolupráci s divadlem Volksbühne Berlin. Jarní premiéru v Německu zastavila pandemie covidu-19. Nouzový stav zavřel divadla a i někteří herci řešili, jak vydělat na nájem. „Šla jsem kydat hnůj ke koním na dvanáctihodinové směny,“ prozradila herečka Johana Schmidtmajerová.

Umělci na jevišti komentují také svou profesi. „Divadelní scéna není čistě ekonomicky zas tak vzdálená, ale protože jsme na rozdíl od ostatních vidět, tak to běžného člověka vůbec nenapadne,“ připouští.

Domnívá se, že impuls ke změně by měl přijít nejen ze systému, ale že je třeba, aby se uměli ozvat i ti, kterých se nedůstojná situace přímo týká. Věří, že hra na některá témata opět upozorní. „Pokud se ve veřejném prostoru bude více mluvit o tom, že bojovat za svá práva je správné, může jim to pomoci. Je to i na nás,“ souhlasí Saša Uhlová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
před 8 hhodinami

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
před 10 hhodinami

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
před 14 hhodinami

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.