Minisérie Adolescent o třináctiletém chlapci obviněném z vraždy spolužačky se zdá být víc než jen diváckým hitem. Britský premiér Keir Starmer mluví o nebezpečných mladých mužích sledujících internet, rodiče zjišťují, proč emoji červené pilulky ohrožuje jejich děti.
Pro diváky i Jamieho Millera vše začne brzo ráno, kdy do domu na běžném britském předměstí, kde tento třináctiletý chlapec žije s rodiči a sestrou, vtrhne policie, vytáhne ho z postele v poloteenagerovském pokojíčku – a zatkne ho. Je podezřelý, že ubodal spolužačku.
Zatímco úvodní díl odpočítává první minuty a hodiny po zatčení, druhý provází vyšetřovatele do Millerovy školy, třetí se soustředí na psycholožku a její rozhovor s Jamiem a závěr minisérie se věnuje dopadu šokujícího obvinění na rodinu, jejíž emoce zahrnují zděšení, vztek, podporu i pocity viny.
„Tohle by se mohlo stát i nám“
Každou ze čtyř hodinových epizod natočil režisér Philip Barantini v jednom nestřiženém záběru. Kamera i přesto některé skutečnosti před diváckým okem skrývá. Podobně jako Jamie před svými rodiči. Adolescent z určité posedlosti kriminálními seriály vybočuje tím, že se diváci ocitají v reálném čase s postavami, které se potýkají s následky hrůzného činu, oceňuje The Wall Street Journal.
„Mohli jsme natočit drama o zločinech gangů a nožích nebo o dítěti, jehož matka je alkoholička nebo jehož otec je násilník. Místo toho jsme chtěli, abyste se na tuhle rodinu podívali a řekli si: ‚Panebože. Tohle by se mohlo stát i nám!‘“ uvedl v rozhovoru pro Netflix spoluautor Stephan Graham, který zároveň hraje Jamieho otce.
Vraždy v Southportu nejsou inspirací
K napsání seriálu vedly tvůrce zprávy svědčící o rostoucí míře násilí u mladé generace. „Dočetl jsem se v novinách o případu, kdy mladý chlapec ubodal dívku. O pár měsíců později jsem se z televizních zpráv dozvěděl o dalším chlapci, který ubodal dívku. V úplně jiné části Británie,“ popisoval Graham v show Jimmyho Fallona.
Tvůrci ale odmítají, že by se minisérie inspirovala skutečných případem. Ani vraždou v Southportu, kde osmnáctiletý mladík ubodal v taneční škole tří dívky, nejstarší bylo devět let. Tragický čin vedl k nepokojům poté, co se na internetu objevila nepravdivá informace, že podezřelým je radikální islámský migrant. Britský premiér Keir Starmer tehdy upozorňoval, že násilné protesty koordinuje krajní pravice.
Teorii o spojitosti mezi seriálem a vraždami v Southportu rozšířil pravicový bloger Ian Miles Cheong s dodatkem, že tvůrci skutečný případ zneužili pro „protibělošskou propagandu“, když změnili etnickou příslušnost skutečného vraha a udělali z něj radikalizovaného adolescenta bílé pleti. Cheongova příspěvku si následně všiml Elon Musk. „Wow,“ připsal.
K southportským vraždám ovšem došlo v červenci 2024, seriál se natáčel už od jara.
„Nešťastní samotáři s přístupem k internetu“
Britský premiér letos v lednu, kdy se případ projednával před soudem (pachatel dostal trest nejméně padesáti dvou let vězení), označil vraždy za známku toho, že Velká Británie čelí nové hrozbě. Tou jsou podle něj činy extrémního násilí, které páchají „samotáři, nešťastníci, mladí muži zavření ve svých pokojích“, kteří mají přístup k různým materiálům na internetu.
Podobná slova zopakoval nedávno přímo v Dolní sněmovně, už po odvysílání netflixového hitu o nezletilém vrahovi. „Násilí páchané mladými muži podnícené tím, co sledují na internetu, je skutečný problém. Je to odporné a musíme s tím bojovat,“ vyzval politiky. Přiznal, že seriál sledoval také, spolu se svými dětmi.
Znepokojivý vliv internetu je ostatně jedním z hlavních témat, které debata o seriálu Adolescent vyzdvihuje. Italský deník La Stampa vidí minisérii dokonce jako „autentický příběh generace, která se už nepoznává ve starých vzorcích, ale snaží se najít nové. V době, kdy se zdá, že věk nevinnosti se stále rychleji ztrácí a přístup k nekonečnému množství informací neznamená větší informovanost“.
Konkrétněji seriál zkoumá radikalizaci živenou „manosférou“, tedy weby a fóry zdůrazňujícími maskulinitu, a naopak se vyhraňující vůči feminismu. „Dochází k velké dehumanizaci žen, takže potom násilí ani není vnímané jako násilí, protože někomu, kdo není člověk, nemůžete přece ublížit,“ vysvětluje pohled socioložka Linda Coufal.
Tápající rodiče
„Bylo trapný se koukat, jak tápeš,“ říká v minisérii vyšetřovateli jeho syn, teenager, když mu přibližuje, jak má správně číst příspěvky třináctiletého vraha a jeho vrstevníků. Policista s překvapením dekóduje pojmy jako incel (nedobrovolný celibát) nebo zdaleka ne nevinný význam emotikonu červené pilulky, vypůjčené z filmu Matrix, v tomto kontextu ale označující přijetí myšlenek manosféry.
Seriál konfrontuje rodiče s krutou pravdou, že jsou slepí k nebezpečí, které jejich dětem hrozí, Dospělí si většinou neuvědomují, že jejich děti žijí ve světě „buď láska, nebo nenávist“, píše německý deník Die Welt.
Nejen Andrew Tate
V Adolescentovi také padne jméno Andrewa Tatea. Bývalý profesionální kickboxer a současný kontroverzní infuencer rád ukazuje milionům sledujících svůj luxusní životní styl. „Proslavil se“ také misogynními výroky. V Rumunsku, kam se před pár lety přestěhoval, je spolu s bratrem Tristanem obviněn z obchodování s lidmi, znásilnění a vytvoření zločinecké skupiny s cílem ženy sexuálně vykořisťovat.
Bratry Tateovi vyšetřují z obdobných podnětů také na Floridě. Andrew, který má britsko-americké občanství čelí obvinění ze sexuálního násilí i v Británii. Tamní policie ho navíc obviňuje z dlouhodobého neplacení daní.
Jednoho z autorů seriálu Jacka Thorneho víc než jasně vyhraněné postoje Andrewa Tatea znepokojují „drobnosti“. „Třeba když lidé prostřednictvím videohry vysvětlují, proč vás ženy nenávidí,“ upřesnil pro BBC.
Zákaz či omezení sociálních sítí?
Thorne také britské zpravodajské stanici řekl, že seriál vede dospělé k tomu, aby o takových tématech více a lépe komunikovali s dětmi. Obracejí se na něj rodiče z řad jeho známých i ředitelka školy, kam chodí scenáristův syn. Rád by ale slyšel odezvu i z vyšších míst a vyzývá vládu k „radikálním opatřením“, která by pomohla řešit rizika plynoucí z vlivu manosféry na sociálních sítích, tedy k pokřiveným názorům na sexuální násilí.
„Jamie je zranitelný kluk a pak slyší tyhle věci, které mu dávají smysl, proč je izolovaný, proč je sám, proč nikam nepatří. A hltá je. Nemá filtry, aby pochopil, co je vhodné,“ říká Thorne s tím, že fiktivního třináctiletého vraha formuje řada dalších faktorů. Svou roli sehrávají rodiče, škola i přátelé. A on cestu, jak se v citlivém věku vyrovnat se všemi tlaky, nachází nakonec v násilí.
Thorne se domnívá, že politici by měli zvážit zákaz používání chytrých telefonů ve školách nebo stanovit hranici pro přístup k sociálním sítím až nad šestnáct let, jako se rozhodli v Austrálii. Britský filmař by zákaz rozšířil ještě na hraní her.
V Česku zatím podobné násilné případy policie neeviduje. Jejich prevencí se však zabývá. Úplný zákaz sociálních sítí nedoporučuje. „Diskutovat s nimi v každodenním duchu: co jsi měl k obědu, máte domácí úkol a také jestli dneska viděli něco zajímavého na internetu,“ radí vedoucí odboru prevence Policie ČR Zuzana Pidrmanová. Doporučuje tedy spíše se pravidelně zajímat, co děti a dospívající na svých mobilech sledují.
