Divadlo Archa uvedlo hru Akce Kámen. Inscenace drážďanského Státního divadla připomíná skutečné události v komunistickém Československu. Státní bezpečnost v roce 1948 vybudovala falešné hranice do západního Německa. Ti, kteří se pokoušeli o emigraci, byli na údajných celnicích vyslýcháni a jen o pár metrů dál zatčeni.
Jedním z pamětníků Akce Kámen je Jan Minařík, kterému byly tři roky, když se jeho rodiče rozhodli společně s ním utéct přes hranice. Nedaleko Mariánských Lázní došli až k celnici s německou hlídkou. „Ptali se mého otce, z jakého důvodu odchází, jaké má přátele v Česku a co ti lidé politicky dělali proti komunistické straně,“ vypráví.
Vše to však byla jen léčka Státní bezpečnosti a rodina se k hranicím s Německem ve skutečnosti nedostala. Jan skončil v dětském domově, jeho otec Vladimír ve vězení. Právě jeho postava se objevuje v inscenaci drážďanského Státního divadla.
Jako film od Hitchcocka
„Je to úžasný příběh, mohl by z něho být hollywoodský film, mohl by to být film od Hitchcocka,“ říká německý režisér Florian Fischer, který během příprav studoval v českých archivech a podíval se také na místa, kde se falešné hranice nacházely.
Do své dokumentární inscenace pak obsadil i neherce, kteří mají s podobným režimem, jaký panoval v Československu, zkušenost; tedy obyvatele bývalé NDR. „Pro mne je to mnohem víc než jen český příběh. Můžeme na tom ukázat, jak autokratické systémy zacházejí se svými občany,“ uvažuje Florian Fischer.
„V téhle historické události se sbíhá celá řada problémů, kterými se mnoho lidí zabývá i dnes. Otázka migrace, otázky jako co vlastně jsou hranice, co je falešné, jak vyprávíme svou vlastní minulost, jak to souvisí s naším chápáním světa a toho, co je přijímáno jako pravda. Když se do téhle historické anekdoty ponoříme, může nám pomoci o něco lépe pochopit současný okamžik,“ pokračuje Fischer.
Akce Kámen, nazvaná podle kamene, který vytyčuje hranici, vznikla už v dubnu 1948. StB tak získávala na nepohodlné lidi kompromitující materiály. Součástí plánu bylo dotyčné vystrašit, přimět je k opuštění země a pak jim za peníze naoko zprostředkovat útěk do americké okupační zóny.
Metodu bezpečnost využívala minimálně do roku 1951. „Paradoxně další možné oběti uchránilo budování železné opony, protože pak už nebyla hranice průchozí,“ upozorňuje spisovatelka Václava Jandečková.
Do dnešního dne se podařilo odhalit čtyřicet lidí, kterým Akce Kámen navždy změnila život. Obětí ale bylo zřejmě mnohem více. Policie nejen po obětech, ale také po pachatelích stále pátrá. Loni se do hledání zapojil dokonce i Europol. Dosud ale nebyl nikdo za tyto zločiny odsouzen.
