Letní filmovou školu na závěr zamrazí z Krajiny ve stínu

V Uherském Hradišti končí Letní filmová škola. Šestačtyřicátý ročník se nakonec konal navzdory pandemii covidu-19, i když se musel v mnohém uskromnit. Na samý závěr 12. srpna organizátoři nechali uvedení světové premiéry – černobílého dramatu Krajina ve stínu. Jde o první historický film v režii Bohdana Slámy, držitele pěti Českých lvů.

Tragická freska o lidech, kteří začnou vraždit své sousedy, vychází ze skutečného poválečného masakru v jihočeské obci Tušť. Sláma Krajinu ve stínu natočil černobíle. Děj začíná koncem třicátých let a končí na počátku let padesátých. Odehrává se v malé obci na česko-rakouském pomezí. 

„Zajímá nás, jak malý člověk obstojí uprostřed dějin, které se přes něj valí. Příběh vypráví o postavách, které navzdory všemu nerezignují, dokážou neztratit své lidství, a to z nich činí hrdiny. Některé aspekty těchto situací se opět vracejí a to nás musí neustále vést k pozornosti a ostražitosti. Musíme si klást otázku, jak bychom se v podobných situacích zachovali my sami,“ uvedl k filmu režisér.

Scénář nenapsal, na rozdíl od předchozích titulů, sám, jeho autorem je Ivan Arsenjev. Z herců postavy v dramatickém příběhu ztvární Magdaléna Borová, Stanislav Majer, Csongor Kassai, Barbora Poláková či Petra Špalková. Do kin se Krajina ve stínu dostane 10. září.

Po škole zůstane i Herec a nepravý polský kněz

Dříve než ostatní diváci viděli návštěvníci LFŠ také minisérii Herec, kterou v režii Petra Bebjaka chystá na obrazovky Česká televize. V dramatu z padesátých let minulého století se mladý umělec snaží vyrovnat s režimem, svými ambicemi i sexuální orientací. Ve filmové rodině se sejdou Jan Cina, Jenovéfa Boková a Emília Vášáryová.

Stává se tradicí, že návštěvníci LFŠ mohou ovlivnit, jaké filmy pošle pořádající Asociace českých filmových klubů (AČFK) do distribuce. Festivalový program představí tři nové snímky, ten s největší diváckou odezvou čeká na začátku následujícího roku promítání i v nefestivalových kinech. 

Tímto způsobem se na podzim dostane do biografů snímek Corpus Christi, za nějž byl režisér Jan Komasa nominován na Oscara. Vypráví o mladíkovi jménem Daniel, který v nápravném zařízení pro mladistvé projde duchovní proměnou a následně se na malém městě vlivem nedorozumění stává knězem.  

Zmrzlina pro Wajdovy, Schygullaovou i Körnera

LFŠ je sice nesoutěžní přehlídka, uděluje ale výroční cenu AČFK za přínos kinematografii. Letos patří čtyřem laureátům. Osobně ocenění převzal spisovatel a scenárista Vladimír Körner, podepsaný pod dramaty Údolí včel, Zánik samoty Berhof nebo Pramen života.

Uděleno bylo také význačnému polskému filmaři Andrzeji Wajdovi in memoriam a scénografce a kostýmní výtvarnici Krystyně Zachwatowiczové-Wajdové. Na filmech svého manžela se podílela jako autorka kostýmů. Ze zdravotních důvodů nemohla dorazit, cenu v podobě zmrzliny, která je symbolem LFŠ, převzal Rafał Syska, jeden z největších odborníků na Wajdovu tvorbu.

Výroční cena AČFK pro Vladimíra Körnera
Zdroj: Jakub Hněvkovský/LFŠ

Výroční cena náleží i Hanně Schygullaové, známé především jako dvorní herečka významného představitele německé nové vlny Rainera Wernera Fassbindera. I ona se ze zdravotních důvodů z účasti na LFŠ omluvila, přislíbila ale prý návštěvu příští rok.

Podobu 46. ročníku Letní filmové školy ovlivnila pandemie koronaviru. Organizátoři letošní přehlídku přesunuli na pozdější termín a zkrátili. Přístupná navíc byla tentokrát pouze pro akreditované návštěvníky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...