Kohoutová a Holišová jsou i nejsou Marta Kubišová

Letní scéna Musea Kampa pokračuje v uvádění autorských novinek inspirovaých výraznými osobnostmi, v jejichž osudu se zároveň odráží peripetie dvacátého století. Nový recitál Marta sleduje příběh zpěvačky a disidentky Marty Kubišové. V hlavní roli alternují Hana Holišová a Berenika Kohoutová.

Inscenace Marta vznikla se souhlasem Marty Kubišové, která prý tvůrcům dala svolení ke zpracování jejího životního příběhu. Vznikl recitál, kde se jednotlivé obrazy ze zpěvaččina života prolínají s živou hudbou, herci v obsazení jsou proto zároveň často i zpěváky.

Magický hlas Marty Kubišové je spojen s klíčovými okamžiky české (a československé) historie. Ovšem ať už byla Zlatou slavicí na vrcholu popularity, interpretkou hymny vzdoru během srpna 1968, lepila po zákazu vystupování pytlíky, vystupovala jako mluvčí Charty 77 anebo při sametové revoluci zpívala před zaplněným Václavským náměstím svou slavnou Modlitbu – vždy si podle tvůrců udržela nadhled a postoj silné ženy. Ten jí v těžkých chvílích pomáhal, ale jiné naopak dráždil.

„Když jsme hledali charakter pro postavu Marty, nemuseli jsme hledat žádné zákulisní motivace jejího chování. Je přímočará a všechny věci dělala spontánně tak, jak je cítila. Tímto způsobem ji i hrajeme,“ potvrdila režisérka Adéla Laštovková Stodolová.

Modlitba i Golden Kids

V titulní roli se na Kampě střídají dvě herečky, obě se projevu své předlohy chtějí přiblížit, ale nemíní ho imitovat. „Stále upozorňujeme diváky, že nejsme Marta Kubišová, jenom ji hrajeme a snažíme se ji nějakým způsobem předat,“ říká Berenika Kohoutová. Kubišovou je v komorním recitálu i Hana Holišová.

Během večera zazní mnohé hity, včetně už ikonické Modlitby pro Martu. Objeví se také trio Golden Kids. V něm v roli Heleny Vondráčkové diváci poznají Saru Sandeva či Zuzanu Stavnou, ve Václava Neckáře se promění Jan Cina, případně Denis Šafařík.

Kontext dnešních dní

„S příběhem Marty Kubišové jsem strávila mnoho času a její písně byly krásným studijním materiálem k historickým událostem, které mne vrátily do nesvobody a nelidskosti tehdejší doby. Vůbec jsem si neuměla představit, že se jednoho dne vzbudím a budu jim tolik rozumět v kontextu událostí dnešních dní. Myslím, že je to to nejpodstatnější, co jsem zatím napsala, a taky je pro nás tvůrce moc důležité, aby toto představení vidělo co nejvíce lidí,“ přeje si autorka scénáře Daniela Sodomová.

Na Letní scéně Musea Kampa se zároveň hrají i inscenace z minulých let. Werich přibližuje herce, který kus života prožil v nedalekém domě. Meda je pak poctou zakladatelce muzea, nedávno zesnulé mecenášce Medě Mládkové. Představení vzniklo před třemi lety k jejím stým narozeninám.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vývoj umění osvobozuje.“ Stoletý Milan Grygar stále hledá a nalézá

Malíř, grafik a ilustrátor Milan Grygar se 24. října dožívá rovných sta let. I v tomto úctyhodném věku tvoří, podílí se na přípravách výstav, přičemž ta poslední se odehrála v roce 2019 ve Veletržním paláci. Zároveň vždy, když něčeho dosáhl a zcela vyčerpal dané možnosti, se přesunul dál, nikdy nezůstával na místě. Významné jubileum je důvodem se za dosavadním Grygarovým hledačským dílem ohlédnout.
před 19 hhodinami

VideoFontaines D.C. se vyzpívali z digitálního dopaminu

Slovy jako bezchybné, majestátní a úžasné nebo také obrovské vítězství referují některá britská média o novém albu irské rockové pětice Fontaines D.C. Na nahrávce Dopamine Chamber je tíží celospolečenská závislost na digitálním dopaminu. Zhroucení úlohy sociálních sítí nebo rozpad tradičních hodnot předkládá kapela s chladnou bezútěšností. Nové skladby představí kapela na konci října i naživo v Praze.
23. 10. 2026‌‌

Oslavy 17. listopadu na Národní nedostaly dotaci. Lidé posílají peníze ve sbírce

Ministerstvo kultury letos neposkytne dotaci na projekt Korzo Národní, které má být oslavou listopadových událostí roku 1989. Projekt organizovaný spolkem Díky, že můžem nesplnil podle vyjádření resortu podmínky stanovené v dotační výzvě pro podporu regionálních kulturních tradic. Spolek možnost neudělení dotace nezpochybňuje, vadí mu ale, že si ministerstvo s oznámením rozhodnutí dalo načas.
23. 10. 2026Aktualizováno23. 10. 2026‌‌

Festival Ji.hlava promítne přes tři sta dokumentů, začne Kyliánem

Přes tři sta padesát zahraničních i českých snímků nachystal festival dokumentů Ji.hlava pro aktuální ročník, který v metropoli Vysočiny začíná 23. října. Náměty titulů v letošním programů mají opět široký záběr, od konfliktů a politiky přes životní prostředí až po lidské poznání.
23. 10. 2026‌‌

Klempíř poslal mimořádnou kontrolu na některá nezávislá divadla, uvádí Radiožurnál

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) před dvěma týdny rozhodl podle Radiožurnálu o mimořádných kontrolách u čtyř členů Asociace nezávislých divadel. Člen rady asociace Jakub Vedral to považuje za odvetu za to, že asociace kritizovala kroky ministerstva. Klempíř potvrdil, že kontroly nařídil, zdůvodnil je ale pochybnostmi ohledně oprávněnosti vykázaných nákladů. Se zmíněnou kritikou podle něj nesouvisí. Napsal to server iRozhlas.
22. 10. 2026Aktualizováno22. 10. 2026‌‌

ČT o Vánocích naváže na Krakonošovo tajemství, na Nový rok přijdou Neporazitelní

Česká televize představuje program, který přichystala na letošní vánoční svátky. Štědrovečerní pohádka Krakonoš a básník naváže na příběh z roku 2022. Další program nabídne pohádkové klasiky, záznamy koncertů, ale i dvoudílné drama o Anežce České. Závěr roku vedle zábavních pořadů přinese v televizní premiéře film Neporazitelní.
22. 10. 2026‌‌

Život i dobu Anny Jagellonské přibližuje portrét z mládí i zápisník manžela

Nástup Habsburků na český trůn před pěti sty lety připomíná Národní galerie Praha výstavou o Anně Jagellonské. Římskou, českou a uherskou královnu období renesance představuje jako ženu, která stála „na prahu nové doby“ a v centru tehdejších změn. K důležité roli, již sehrála při formování habsburské monarchie, přispěly i její mecenášské a sběratelské aktivity.
22. 10. 2026‌‌

Hon na čarodějnice? Nástroje AI hledají spisovatele, kterým pomohla AI

Kanaďan Thélyson Orélien, Zimbabwan Simbarashe Kundizeza, Američanka H. M. Wolfeová. Všichni tito spisovatelé mají jedno společné: čelí nařčení, že program na rozpoznání AI textů označil jejich beletristická díla jako napsaná pomocí umělé inteligence. Některé z nich obvinění ze spolupráce s umělou inteligencí stálo možnost získat prestižní literární ceny nebo milionové smlouvy s nakladateli. Množství příkladů dosvědčuje rostoucí nejistotu ohledně autorství, s níž se literatura bude muset vypořádat.
22. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.