Jihokorejský seriál rozhořčil Číňany větou o válce

Číňanům se nelíbí, že v novém jihokorejském seriálu Tempest je jejich země vylíčena jako agresor. Stačila k tomu věta pronesená jihokorejskou hereckou hvězdou Čon Či-hjon. Rozruch navíc připomněl možnou souvislost mezi americkým protiraketovým systémem na území asijského tygra a neoficiálním čínským zákazem zábavní tvorby z Jižní Koreje.

Špionážní romance Tempest (jihokorejsky Bukgeukseong), uváděná na Disney+, rozvíjí napětí po atentátu na prezidentského kandidáta. Když bývalá diplomatka začne pátrat v politikově minulosti, odhalí rozsáhlou konspiraci, ohrožující stabilitu Korejského poloostrova. Zapojeny jsou do ní nepřátelské země, bezpečností agentury a tajné rozvědky.

„Proč Čína preferuje válku? Jaderná bomba by mohla dopadnout poblíž hranic,“ prohlásí hlavní hrdinka v podání jihokorejské herečky Čon Či-hjon ve čtvrté epizodě. Fiktivní scéna vyvolala reálné důsledky.

Bojkot seriálu i tlak na západní značky

Mnozí čínští uživatelé sociálních sítí repliku považují za zlovolné a nepravdivé vykreslení Číny jako agresivní země. Vyzývají nejen k bojkotu seriálu, ale tlačí i na západní luxusní značky, které prodávají své zboží v Číně, aby s herečkou a také modelkou ukončily spolupráci, píše BBC.

Tamní druhá největší státní tisková agentura nyní tvrdí, že z pevninské Číny a tamějších sociálních sítí zmizely reklamy, v nichž Čon Či-hjon propagovala produkty kosmetiky La Mer či výrobce luxusních hodinek Piaget. Čínský státní deník China Daily zmiňuje i módní oděvní značku Louis Vuitton.

Agentura zastupující Čon Či-hjon uvedla, že reklamní kampaně, v nichž herečka figurovala, skončily ještě před uvedením seriálu. „Načasování těchto událostí vedlo k nedorozumění, odložení reklamy a seriál spolu nesouvisí,“ stojí v prohlášení zveřejněném serverem Korea JoongAng Daily. Ten připomíná, že podle dřívějších informací měla herečka začít ve čtvrtek v Soulu natáčet reklamu pro čínskou oděvní značku, ale natáčení bylo zrušeno.

Čon Či-hjon v seriálu Tempest
Zdroj: Facebook/Jun Ji Hyun

Úzkoprsé stereotypy, zní komentář z Číny

Na námitky, že Čon Či-hjon repliku jen pronesla podle scénáře, hereččini kritici namítají, že mohla z pozice hvězdy pasáž odmítnout. Tvůrci seriálu ani sama herečka se ke kauze podle všeho zatím nevyjádřili.

Výzkumný pracovník Siang Chao-jü z Čínského institutu mezinárodních studií, oficiálního think tanku tamního ministerstva zahraničí uvedl, že dialogy a scény, které Čínu v seriálu Tempest haní, odrážejí předsudky některých jihokorejských tvůrců, jejich nepochopení Číny a úzkoprsé nacionalistické smýšlení. V komentáři, z něhož cituje čínský bulvární deník Global Times, také tento pracovník spekuluje, že zkreslený seriálový obraz Číny může být veden snahou vyhovět protičínským silám, a obává se, že „podkopal přátelské vztahy mezi oběma zeměmi“.

Neoficiální nezájem

Seriálová věta o čínských jaderných zbraních se nejen v rétorice tamních oficiálních médií ukázala být šlápnutím do vosího hnízda korejsko-čínských kulturních vztahů. Ty ze strany Pekingu výrazněji ochladly v roce 2016, kdy Soul oznámil, že na svém území rozmístí americký protiraketový systém THAAD coby klíčovou součást obrany proti hrozbám ze severu. Čína tvrdí, že radarový systém zasahuje do jejího vzdušného prostoru.

Ač nebyla čínskými představiteli nikdy přímá souvislost s protiraketovým systémem oficiálně potvrzena, už téměř deset let se tak uplatňuje nepsaný zákaz zábavní tvorby z Jižní Koreje. A to nejen seriálové. Čína přitom byla v té době největším exportním trhem pro jihokorejskou televizní i hudební produkci, připomínal dobový článek v magazínu Variety.

V posledních měsících tento „nezájem“ polevil. V březnu se ministři zahraničí obou zemí dohodli na obnovení kulturních výměn. A ještě na jaře vystoupili na pevninské Číně hiphopeři Homies jako první čistě jihokorejská skupina po téměř deseti letech.

Význam pro potenciální uvolnění kulturních bariér a „možnou obchodní renesanci“ K-popu v kontinentální Číně, jak předpokládal například časopis Forbes, mělo znamenat květnové vystoupení boy bandu Epex. Avizovaní první zástupci korejského popu po několikaleté pauze ale nakonec nedorazili, koncert byl „z důvodu místních okolností“ odložen. To vedlo k domněnkám, že očekávání ohledně čínských omezení vůči korejské produkci byla možná předčasná.

Více korejských filmů pro čínské diváky

Víc vítané se mohly v Číně cítit i filmy z produkce Jižní Koreje. Jako příznivý signál bylo vnímáno promítání černé komedie Mickey 17 od prvního jihokorejského držitele Oscara Pong Čun-ha v několika čínských kinech. V srpnu čínská Národní rádiová a televizní správa představila balíček „21 opatření“, jehož součástí má být i podpora dovozu zahraniční tvorby, včetně jihokorejské, a její uvádění v hlavním vysílacím čase.

Nicméně ani předtím čínské diváky takzvaná korejská vlna čili hallju, tedy sílící obliba jihokorejské (pop)kultury za hranicemi země, neminula. Korejská dramata, třeba Hra na oliheň, ale zdaleka nejen ta, si popularitu mezi Číňany získala díky neoficiálním kanálům.

Web Deadline prokopnutí hráze korejské vlně vysvětluje snahou Pekingu zmírnit protičínské nálady, a to po celém světě.

Teď volání po ignorování korejské tvorby opět sílí. Číňany, podle kritiky vyjadřované na sociálních sítích, rozhořčila sice především zmíněná věta v seriálu Tempest, ale vyhledávají i další scény dokládající údajnou snahu o nelichotivý obraz Číny. Třeba že seriálové přístavní město Ta-lien reprezentují zchátralé budovy v chudinské čtvrti (nejspíš natáčené v Hongkongu), namísto aby ho tvůrci představili jako moderní pobřežní centrum. Vadí rovněž to, že čínsky prý mluví často záporné postavy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...