Iva Janžurová o filmu Teroristka: Nemá být návodem pro lidi, aby řešili problémy zbraní

Nahrávám video

Po úspěšném komediálním debutu Teorie tygra uvádí režisér a scenárista Radek Bajgar 4. dubna do kin další celovečerní film. Hrdinkou černé komedie Teroristka je učitelka na penzi, která se rozhodne opatřit si zbraň a namířit ji na místního bosse poté, co zjistí, že spravedlnosti nelze docílit jinak. Roli „teroristky“ napsal Bajgar přímo pro Ivu Janžurovou. Novinku, která vznikla v koprodukci České televize, herečka představila v rozhovoru pro Události, komentáře.

Jaký je film Teroristka z vašeho pohledu? Co si z něj odnášíte?

Myslím, že Teroristka je velmi hezký pokus pana Bajgara, v němž zpracoval mnoho svých vlastních dojmů a zážitků z lokální politické scény. Zlým hrdinou, se kterým dojde ke konfliktu, není žádná vysoce postavená osoba. Film řeší problémy obce a okolí, tedy se dotkne lidí, kteří zažívají podobné věci. Měl by nejen pobavit, ale vést diváky i k určitému zamyšlení, jestli dobře reagují na problémy, které kolem nich vyrůstají. Neznamená to ale, že bych doufala, že budou brát do ruky zbraň.

Učitelka Marie se bezvýchodnou situaci rozhodne řešit právě zbraní. Je to vhodný způsob v době častých zpráv o střeleckých útocích?  

To asi posoudí sami diváci a odborná kritika. Myslím, že zbraň je použita v rámci určitého komediálního zpracování, neřekla bych, že připomene drastické události, o kterých slýcháváme. Název Teroristka nebude nijak souviset s terorismem, který se vyskytuje ve světě. Jak už jsem předeslala, jsem přesvědčena, že film povede k místním lidským problémům a že samotná zbraň vlastně bude víceméně komickou rekvizitou. 

Vy sama jste se kvůli roli musela naučit ze zbraní zacházet . Bylo to složité?

Složité a zábavné, protože jsem se nikdy s takovým úkolem nesešla. Jednou v životě mě jeden kamarád pozval na střelnici, tak jsem si párkrát vystřelila, ale už je to dávno. Teď mě zavedli na střelnici, předvedli mi revolver, pistoli a nakonec i brokovnici. Uvažovalo se dlouho, jakou zbraní nakonec ve filmu pokus podniknu.

Zbraně samy o sobě jsou hezké rekvizity. Když jsem viděla, že je budu muset používat bystře, abych docílila výsledku, který jsem si představovala, nebylo to úplně jednoduché. Na druhou stranu jsem se zacházení se zbraní nechtěla naučit moc dobře, protože to by neodpovídalo pravdě, že by ta žena byla schopná v tak krátké době zbraň zvládnout.

Nahrávám video

Radek Bajgar napsal hlavní roli vám přímo na tělo. Měla jste hned jasno, že na Teroristku chcete kývnout?

Tentokrát ano. V tomto případě jsem se moc nerozmýšlela, vlastně jsem se nerozmýšlela vůbec, abych byla upřímná. Protože každý herec chce hrát roli, kde je co hrát. Často se setkávám s nabídkami rolí, kde chybí začátek, chybí důvod jednání postavy nebo její pointa. Pak se dlouze snažím domluvit s autory scénáře, jestli by se dalo něco v tomto smyslu vylepšit, a tu a tam se stane, že se nedomluvíme a že od té nabídky ustoupím.

Hrát s Bartoškou

Jako tomu bylo třeba u filmu Pelíšky, kde jste měla hrát po boku Jiřího Kodeta? Mrzelo vás, že natáčení nedopadlo?

Rozhodně mě to mrzelo kvůli Jiřímu, velmi usiloval o to, abych to hrála. A já jsem se s panem Jarchovským pořád domlouvala, že by ta postava mohla být jiná. Nelíbilo se mi, jak ji rychle odsoudili k zahynutí, říkala jsem si, že by se ještě dala prodloužit péče rodiny o ni, problémy rodinných vztahů. Asi třikrát jsme se o tom bavili a nakonec jsme si řekli, že si nerozumíme a že vzájemně nic podnikat nebudeme.

Ani do první spolupráce s Radkem Bajgarem na Teorii tygra jste se prý příliš nehrnula. Co vás nakonec přesvědčilo? Právě změna vývoje postavy podle vašich připomínek?

Ani ne. Scénář už byl pevně hotový, jenom jsem si stýskala, že mám malý herecký prostor. Druhý zádrhel byl v tom, že jsem měla hrát matku Elišce Balzerové, ale mezi námi je jen sedm let rozdílu, tak jsem se škubala. A tady Radek Bajgar projevil velkou trpělivost.

A pak došlo k takové vlastně směšné události, která mě definitivně přesvědčila. Byla jsem u kadeřnice a ona se mě samozřejmě vyptávala, co budu dělat, a já jí vyprávěla, co mám s Radkem Bajgarem rozjednáno a že se mi do toho nechce. A ona mi řekla: „Podívejte se, pan Bartoška byl teď nemocný, a kdyby se s ním náhodou něco stalo, vy byste si do smrti vyčítala, že jste s ním nešla hrát.“ A to byla ta kapka. Takže jsem se na křesle v kadeřnictví rozhodla, že do toho filmu půjdu.

Nahrávám video

Kritiky ráda míjím

Jak snášíte filmové kritiky? 

Veškeré kritiky, i divadelní, ráda míjím. Když mě pochválí, tak mě to zavazuje k ustálení se v té chvále. Slyším věty, které napsal kritik, a když hraju divadlo, říkám si, že lidé v publiku je také četli, tak to musím zahrát tak, jak je to v kritice popsané. A když je kritika špatná, je to také nepříjemná okolnost. Sice se mi i stává, že to ve mně vyvolá určitý vzdor jít se obhájit, ale naučila jsem si už daleko dřív se kritikám vyhýbat.

Samozřejmě se mi stane, že mi někdo řekne: „Ten člověk, co tě v té roli tak sepsul, neměl pravdu.“ Takže se ke mně hodnocení dostane i tímto způsobem. Každopádně je důležité vědět, co se herec rozhodne hrát a co musí obhajovat, byť by to nebylo hned na premiéře, ale za čím musí jít dál a dál. 

Jste jednou z nejznámějších českých hereček. Předpokládám, že nabídek na role, ať už filmové, seriálové, či divadelní, máte spoustu. Je v případě těch filmových těžké narazit na dobrý scénář? 

Často se mně ptají, jak je možné, že v letech, kdy jsem točila spousty filmů, které se dodnes reprízují, byly tak dobré scénáře. Neumím na to asi moc chytře odpovědět. Zdálo se mi, že tenkrát kolem scénářů byli lidé, kteří scénář velice pečlivě tvarovali, hájili i kritizovali, a že byla úroda geniálních autorů. Například komedie Pane, vy jste vdova nebo Což takhle dát si špenát byly velmi dobře napsané.

Řada filmů, které jsem dělala, mělo báječné autory i báječné režiséry. A navíc jsem se dostala mezi herecké bardy, kterí ke mně byli laskaví, povolovali mi různé improvizace, takže to byla taková šťastná doba. Možná, že to tak je, vždycky sedm tučných a sedm hubených let. 

A jak byste hodnotila současnou českou kinematografii? Vznikají dobré filmy?

Řekla bych, že je řada dobrých filmů. Teď jsem sledovala v televizi předávání Českých lvů, fandila jsem velice Hastrmanovi a Karlovi Dobrému jsem hrozně přála cenu. Líbil se mi i film Toman, protože mě seznámil s obdobím mezi lety 1945 a 1948, o kterém jsem zjistila, že vlastně nic nevím, a najednou to pro mě byly úplné detektivní záběry, které mně objasňovaly spoustu věcí.

Také se samozřejmě, když šikovný neználek sežene peníze, natočí nějaké nepodařené věci. To se stane, to se stávalo vždycky, i když podle filmů, které zbyly z předchozí doby, se zdá, že byly jen úžasné, ale vznikaly i nepodařené nebo méně hodnotné věci.   

Rozhovor byl pro textovou podobu redakčně upraven.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...