Francouzi odmítají v oknech katedrály Notre-Dame moderní vitráže

V oknech katedrály Notre-Dame, opravované po mohutném požáru, by se měly objevit moderní vitráže místo těch z devatenáctého století, přestože původní jsou nepoškozené. Záměr oznámil minulý týden při návštěvě chrámu francouzský prezident Emmanuel Macron. Prohlášení vyvolalo pobouření u veřejnosti a váhavé reakce odborných kruhů, píše Le Figaro. Pod petici se během tří dnů podepsalo přes 67 tisíc lidí.

Macron chce novými vitrážemi stavbě vtisknout „znak 21. století“ a na jejich realizaci má být vypsána umělecká soutěž. Původní vitráže by byly přemístěny a vystaveny v nově vznikajícím muzeu.

Za nápadem je podle deníku Le Figaro pařížský arcibiskup Laurent Ulrich a Macron s jeho nápadem souhlasil. Podle kritiků záměru ale mají skleněné dekorace smysl jen na původním místě, protože jsou součástí architektonického záměru.

„Požár vitráže nepoškodil a jsou historickou památkou stejně jako celá stavba,“ uvedl v textu provázejícím petici historik umění Didier Rykner z odborného serveru La Tribune de l'Art. O Macronově návrhu píše jako o „vandalství“.

Katedrálu Notre-Dame zachvátily plameny 15. dubna 2019. Oheň se rozšířil v krovu a pohltil rozsáhlé části středověké budovy. Příčina požáru nebyla zcela objasněna. Katastrofu mohla způsobit závada v elektroinstalaci či nedopalek cigarety. Památku, chráněnou organizací UNESCO a proslavenou románem Victora Huga Zvoník u Matky Boží, před požárem navštěvovalo na 13 milionů lidí ročně.

Vnější část má být hotova na olympiádu

Rekonstrukce vnější části katedrály má být prakticky hotova již příští rok v červenci, kdy Paříž očekává příval návštěvníků díky olympijským hrám. Nedávno katedrála dostala novou věž, tu původní z devatenáctého století zničily plameny. Restaurátoři a dělníci vystavili věrnou repliku podle nákresů autora originálu Eugéne Violleta-Le-Duca. Tento francouzský architekt je i autorem původních vitráží.

„Očekávání a příprava na znovuotevření jsou úžasnými symboly naděje v tomto těžkém světě,“ řekl agentuře AP rektor katedrály Olivier Ribadeau Dumas. Pařížská katedrála není největší ani nejhezčí ve Francii, ale je „vtělením duše národa“, dodal.

Poslední práce jsou naplánovány do interiéru, kde bude mimo jiné potřeba vyladit mohutné varhany s osmi tisícovkami píšťal, které jsou největším hudebním nástrojem ve Francii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
před 11 hhodinami

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
před 13 hhodinami

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
před 17 hhodinami

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.