Filmová upoutávka týdne: Kursk jde ke dnu. Záchraně námořníků velí Vinterberg

Pod vodu se v novém filmu vydal Thomas Vinterberg, režisér filmů Hon nebo Daleko od hlučícího davu, aby připomněl tragické události z roku 2000, kdy se po nehodě potopila ruská jaderná ponorka.

Ponorka Kursk se dvěma jadernými reaktory před osmnácti lety havarovala během manévrů v Barentsově moři. Hodně se spekulovalo, co bylo příčinou katastrofy. Mezi variantami se objevovala srážka s americkou či britskou ponorkou nebo kolize s minou ze druhé světové války. O neštěstí navíc Moskva oficiálně informovala až s dvoudenním zpožděním, což posilovalo teorie, že se na palubě mohly nacházet tajné zbraně.

Podle vyšetřování došlo k náhodné explozi cvičného torpéda, kterou zavinil únik vysoce explozivního kysličníku vodičitého používaného jako palivo.

Ponorka Kursk na snímku z června 2000
Zdroj: Reuters

Podstatné bylo, že na palubě ponorky bylo v době výbuchu 118 lidí. Části námořníků se prvotní havárii povedlo přežít. Velitel ruského vojenského námořnictva tvrdil, že se podařilo komunikovat s posádkou pomocí úderů na plášť ponorky. Záchranu přeživších však komplikovalo špatné počasí i odmítavý postoj Ruska k pomoci od USA a Velké Británie. Až po čtyřech dnech požádal ruský prezident Vladimir Putin o pomoc Británii a Norsko.

Příběh Kursku a boj námořníků o přežití v novém filmu přibližuje dánský režisér Thomas Vinterberg. Vychází přitom z knihy Roberta Moora jménem Čas umírání, kterou vydal už krátce po incidentu. Scénář pak pochází od Roberta Rodata, který má na kontě slavné válečné drama Zachraňte vojína Ryana. Vinterberg sám má sice ve filmografii titul Submarino, ten však s ponorkami nemá moc společného.

Dogma 95 je minulostí

Vinterberga hlavně proslavil manifest Dogma 95, který v roce 1995 vytvořili spolu s Larsem von Trierem. Jejich vize hlásala nejen natáčení filmu v reálném prostředí bez dodatečných rekvizit a klasického hudebního doprovodu, ale také bez optických efektů. V roce 1998 se pak tento závazek pokusil naplnit s filmem Rodinná oslava, který Vinterbergovi vynesl ocenění v Cannes i na evropských cenách.

Thomas Vinterberg
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Koncepce manifestu se ale v budoucnu Vinterberg už příliš nedržel. Třeba snímek Za všechno může láska z roku 2003 byl sci-fi romancí. Vyzkoušel si v něm ale práci s anglofonním obsazením – Joaquinem Phoenixem, Claire Danesovou a Seanem Pennem.

Znovu si světovou pozornost vysloužil především v roce 2012 s minimalistickým dramatem Hon, v němž otec čelí křivému obvinění ze sexuálního obtěžování malé holčičky. V roce 2015 pak dánský tvůrce uvedl literární klasiku Daleko od hlučícího davu, v níž si zahrál jednu z hlavních rolí Matthias Schoenaerts.

Vinterberg a Schoenaerts se znovu potkali při natáčení Kursku, ale film se režisérovi podařilo obsadit i dalšími známými herci, mimo jiné Colinem Firthem, poslední bondgirl Léou Seydouxovou nebo Maxem von Sydowem. Premiéru má na probíhajícím festivalu v Torontu.

Co ještě stojí za pozornost

Filmaři připomínají ještě další historickou událost. V případě útoku v norském Oslu a na ostrově Utoya je to už druhý letošní případ. Prvním filmem byla norská produkce a nabídla událost z pohledu obětí útoku na ostrově. Aktuální upoutávka přibližuje druhý snímek, který vznikl v režii slavného Paula Greengrasse, jenž s filmy Let číslo 93 a Kapitán Phillips ukázal, že má na intenzivní inscenace dramatických událostí talent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...