Pod vodu se v novém filmu vydal Thomas Vinterberg, režisér filmů Hon nebo Daleko od hlučícího davu, aby připomněl tragické události z roku 2000, kdy se po nehodě potopila ruská jaderná ponorka.
Ponorka Kursk se dvěma jadernými reaktory před osmnácti lety havarovala během manévrů v Barentsově moři. Hodně se spekulovalo, co bylo příčinou katastrofy. Mezi variantami se objevovala srážka s americkou či britskou ponorkou nebo kolize s minou ze druhé světové války. O neštěstí navíc Moskva oficiálně informovala až s dvoudenním zpožděním, což posilovalo teorie, že se na palubě mohly nacházet tajné zbraně.
Podle vyšetřování došlo k náhodné explozi cvičného torpéda, kterou zavinil únik vysoce explozivního kysličníku vodičitého používaného jako palivo.
Podstatné bylo, že na palubě ponorky bylo v době výbuchu 118 lidí. Části námořníků se prvotní havárii povedlo přežít. Velitel ruského vojenského námořnictva tvrdil, že se podařilo komunikovat s posádkou pomocí úderů na plášť ponorky. Záchranu přeživších však komplikovalo špatné počasí i odmítavý postoj Ruska k pomoci od USA a Velké Británie. Až po čtyřech dnech požádal ruský prezident Vladimir Putin o pomoc Británii a Norsko.
Příběh Kursku a boj námořníků o přežití v novém filmu přibližuje dánský režisér Thomas Vinterberg. Vychází přitom z knihy Roberta Moora jménem Čas umírání, kterou vydal už krátce po incidentu. Scénář pak pochází od Roberta Rodata, který má na kontě slavné válečné drama Zachraňte vojína Ryana. Vinterberg sám má sice ve filmografii titul Submarino, ten však s ponorkami nemá moc společného.
Dogma 95 je minulostí
Vinterberga hlavně proslavil manifest Dogma 95, který v roce 1995 vytvořili spolu s Larsem von Trierem. Jejich vize hlásala nejen natáčení filmu v reálném prostředí bez dodatečných rekvizit a klasického hudebního doprovodu, ale také bez optických efektů. V roce 1998 se pak tento závazek pokusil naplnit s filmem Rodinná oslava, který Vinterbergovi vynesl ocenění v Cannes i na evropských cenách.
Koncepce manifestu se ale v budoucnu Vinterberg už příliš nedržel. Třeba snímek Za všechno může láska z roku 2003 byl sci-fi romancí. Vyzkoušel si v něm ale práci s anglofonním obsazením – Joaquinem Phoenixem, Claire Danesovou a Seanem Pennem.
Znovu si světovou pozornost vysloužil především v roce 2012 s minimalistickým dramatem Hon, v němž otec čelí křivému obvinění ze sexuálního obtěžování malé holčičky. V roce 2015 pak dánský tvůrce uvedl literární klasiku Daleko od hlučícího davu, v níž si zahrál jednu z hlavních rolí Matthias Schoenaerts.
Vinterberg a Schoenaerts se znovu potkali při natáčení Kursku, ale film se režisérovi podařilo obsadit i dalšími známými herci, mimo jiné Colinem Firthem, poslední bondgirl Léou Seydouxovou nebo Maxem von Sydowem. Premiéru má na probíhajícím festivalu v Torontu.
Co ještě stojí za pozornost
Filmaři připomínají ještě další historickou událost. V případě útoku v norském Oslu a na ostrově Utoya je to už druhý letošní případ. Prvním filmem byla norská produkce a nabídla událost z pohledu obětí útoku na ostrově. Aktuální upoutávka přibližuje druhý snímek, který vznikl v režii slavného Paula Greengrasse, jenž s filmy Let číslo 93 a Kapitán Phillips ukázal, že má na intenzivní inscenace dramatických událostí talent.
