Festival Jeden svět vyúčtoval Cenu bezpečí. Platí ji devítiletý voják z Ugandy i novinář Kuciak

Přes sedmdesát celovečerních dokumentů a navíc deset snímků ve virtuální realitě zařadil do letošního programu festival Jeden svět. Do všech se promítá téma „Cena bezpečí“. Diváky chce vést k zamyšlení nad různými projevy strachu a k vzájemnému respektu. Přehlídka filmů o lidských právech oslavuje letos čtvrtstoletí. Od 22. března do 2. dubna se postupně uskuteční v téměř třicítce měst po celém Česku.

„Všemi filmy letošního ročníku prostupuje téma nejistoty a hledání bezpečí. Ať už jde o pocity finančního zajištění, rodinného zázemí, anebo jistoty garantované státem, pro každého z nás tato spojení znamenají něco jiného,“ uvedl k tématu festivalu ředitel Ondřej Kamenický.

I cena, kterou jsme za bezpečí ochotni platit, je pro každého jiná. Zahájení festivalu svěřili dramaturgové snímku Překonat temnotu. Kolektiv ukrajinských filmařů a filmařek předkládá příběhovou mozaiku z prvních týdnů války, v níž jejich země čelí ruské agresi už více než rok.

Ukrajině je věnována rovněž jedna ze sedmi tematických kategorií letošního ročníku. „Máme tam i filmy, které se zabývají Ukrajinou ještě před válkou, například příběhy politiků z generace Euromajdan, kteří se snažili vnášet do ukrajinské politiky demokratické principy,“ doplnila dramaturgyně festivalu Kristýna Genttnerová. Další tematické kategorie se zaměřují například na sílu žen, vztahy, udržitelnost či nová božstva. 

Soutěží dokumenty o Kuciakovi, byznysu v umění i dětských vojácích

Jeden svět je soutěžní přehlídka. Mezinárodní soutěž uvede například dokument o devítiletém Uganďanovi, dětském vojáku, který byl jako první v historii souzen před Mezinárodním trestním soudem v Haagu. „Film Divadlo násilí sleduje nejen činy, které spáchal, ale i to, zda můžeme soudit vojáka, který sám byl indoktrinován a jemuž se nenabízela jiná možnost než bojovat,“ prozradila Genttnerová. 

Mezinárodní soutěž nabídne také pohled na provázání současného umění s tvrdým byznysem ve snímku Apolonia, Apolonia od dánské režisérky Ley Globové nebo zamyšlení italského dokumentaristy Erika Gandiniho nad vlivem rapidního rozmachu automatizace.

Nahrávám video

Z tuzemských filmařů na festivalu svůj film představí například Veronika Stehlíková či Mikoláš Arsenjev. Stehlíková ve snímku Naděje až do konce nahlíží do života čtyř lidí, jimž zasáhla do života amyotrofická laterální skleróza (ALS). Arsenjev pod názvem Po prolomení ticha nabízí intimní portrét Marie-Luisy Purkrábkové, spoluzakladatelky iniciativy Ne!musíš to vydržet, která upozorňuje na sexuální obtěžování a zneužívání moci na českých uměleckých vysokých školách.

V premiéře bude uveden také dokument Kuciak: Vražda novináře, v němž se americký investigativní reportér a režisér Matt Sarnecki zabývá soudním procesem v případu zavražděním slovenského žurnalisty a jeho snoubenky.

Virtuální realita a filmové pitvy

Novinkou je soutěžní kategorie pro VR filmy. Podle dramaturgyně záměrem soutěže není upozornění na nové technologie v kinematografii, ale společenským dopadem, jaký může virtuální realita mít zapojením diváka.

Vedle projekcí jsou plnohodnotnou součástí Jednoho světa také diskuse s tvůrci a odborníky. „Promítané filmy nabízejí různá témata a je důležité o nich s diváky poté ještě mluvit. Vedle diskusních panelů a konfrontačních debat máme i komorní debaty, kde budou hosty samotní diváci a divačky, anebo filmové pitvy zaměřené na to, jak styl režiséra či režisérky ovlivní to, jak diváci téma vnímají,“ upozornila dramaturgyně. 

Jeden svět při zahájení předá lidskoprávní cenu Homo Homini. Letošním laureátem je momentálně vězněný venezuelský aktivista Javier Tarazona, který pomáhá svým spoluobčanům bránit se proti porušování lidských práv ze strany státu a neregulérních ozbrojených skupin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...