Festival dokumentů Ji.hlava se zajímá o Zemi i lidi, na Východě i na Západě

Nahrávám video

Poctou režisérce Věře Chytilové a jejímu manželovi, kameramanovi Jaroslavu Kučerovi, začíná v Jihlavě 23. mezinárodní festival dokumentárních filmů. Věnovat se bude mimo jiné tématu klimatických změn, ve městě na Vysočině chce také propojovat západo- a východoevropskou kinematografii. Program šestidenní přehlídky přiblížil v rozhovoru ředitel Marek Hovorka a dramaturgyně Andrea Slováková.

Festivalovou znělkou 23. ročníku je dlouhý záběr na tvář herečky Samal Yeslamové. Náhodně ho při natáčení filmu pořídil kazachstánský režisér Sergej Dvorcevoj. Co spot o letošním festivalu vypovídá?
Marek Hovorka: Záběr na ženskou tvář je pro letošní ročník příznačný, protože festival v různých sekcích sleduje filmy ženských režisérek. Část z nich ventiluje témata, která doteď nebyla tolik reflektována filmem nebo společností. Třeba snímky Bez postihu nebo Nedotknutelný se týkají různých kauz i intimních příběhů fyzického nebo psychického týrání.

V širším smyslu sleduje festival tvorbu ženských režisérek, které vnášejí do kinematografie možná větší empatii nebo pro někoho překvapivě i odvahu v testování hranic, co lze všechno filmem říci. Například titul Searching Eva bude jistě jedním z velkých překvapení a diváckých hitů. 

Festival letos pobízí k symbolickému usmíření východní a západní Evropy. Jak se tato snaha promítá do programu?
Marek Hovorka: U filmařů z východní Evropy vnímáme náladu, že dokud jejich film není zahraný v západní Evropě, jako by v podstatě nebyl úspěšný. A zase na západní Evropě vnímáme, že spoustu východoevropských režisérů vůbec nebere vážně a našim filmům tamější dramaturgové nerozumějí.

Ji.hlava byla vždycky místem, které spojuje východo- a západoevropskou tvorbu. Letos třeba v rámci Industry Program pro filmové profesionály zpřehledníme, kolik východoevropských filmů je na západoevropských festivalech uvedeno. To číslo je někdy až tristní. Chceme se ptát proč.

Vedle toho budeme v samotném festivalovém programu sledovat třeba tvorbu Felixe Soboleva, ukrajinského režiséra z dob Sovětského svazu, který ve své době vyprodával kina, ale dneska je znám jen na Ukrajině nebo v Rusku, a přitom byl zásadní kinematografickou postavou. Stejně jako Sergej Dvorcevoj je na okraji, přestože jeho poslední dva filmy byly uvedeny v Cannes. Není tedy neznámý, ale ani není součástí artového mainstreamu. 

Sergej Dvorcevoj dostane také cenu za přínos kinematografii. Proč jste se rozhodli ocenit právě jeho?
Marek Hovorka: Dvorcevoj je vlastně historicky prvním režisérem oceněným v Jihlavě, protože v roce 1999, kdy byl třetí ročník a první cena diváků, diváci ocenili jeho úžasný Den chleba. Od té doby natočil jenom tři další filmy, přičemž mezi posledními tituly Tulpan a Ayka uplynulo deset let. Jsou opravdu výjimečné tím, jak v nich režisér aktéry, kteří jsou před kamerou, vnímá citlivě, a zároveň ne banálně.

Velkým tématem 23. ročníku jsou i klimatické změny. Do čeho se toto aktuální téma promítne?
Marek Hovorka: Ve filmovém programu mohou lidé v sekci Svědectví o přírodě například vidět úžasný film Antropocén nebo dokument Nikolause Geyrhaltera Země. Vedle toho jsme připravili šestidenní paralelní program diskusí a kulatých stolů, takzvané Inspirační fórum, kde se jeden den budeme důsledně věnovat otázkám klimatu pod názvem „klimagedon“. 

V sekci Česká radost promítnete dvacítku tuzemských dokumentů. Čemu se jejich tvůrci věnují?
Andrea Slováková: Zkoumají odvážným přístupem intimní a osobní svět tělesně postižených žen, transidentitu nebo vnitřní svět básníka. Další filmy se kriticky staví k politickým tématům. Například Soud nad českou cestou, v němž se režisér Robert Sedláček dívá na vývoj polistopadové společnosti. Vedle těchto pohledů na domácí prostředí stojí snímky, které se zabývají děním v zahraničí. Třeba film o švédském městě Kiruna, jež se prakticky propadá kvůli těžbě železné rudy, nebo dokument Ukradený stát, který se věnuje situaci na Slovensku.

V experimentální tvorbě je letos o třetinu více snímků oproti uplynulému roku. V čem je tato tvorba nová?
Andrea Slováková: Už několik let můžeme pozorovat filmy, kde autoři prozkoumávají digitální technologie a používají počítač jako spoluautora. Letos je velký počet právě takových filmů. Například snímek Binární revolver je generovaný autorským softwarem, v jiném filmu zase uvidíme animace generované zvukem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...