Dokument na tělo: Fotograf Štreit řekl i to, co by normálně neřekl

Nahrávám video

Obyčejný svět neobyčejného muže přibližuje nový dokument o Jindřichu Štreitovi. Tento podtitul upřesňuje film, který o význačném fotografovi natočila Libuše Rudinská. S kamerou jej sledovala tři roky. Snímek nazvala: Na tělo.

Rudinská  je například autorkou dokumentu o sterilizaci romských žen v Československu (Uloupené mateřství, 2008) nebo nepříliš dobře přijatého snímku o „posledním politickém vězni komunistického režimu“ Pavlu Wonkovi.

Čím si prošel

S protagonistou svého nejnovějšího filmu se zná čtvrtstoletí, byla jeho studentkou na FAMU. Jejím původním záměrem bylo vyprávět Štreitův příběh ve spojení s krajinou bývalých Sudet, kde fotograf strávil téměř celý dosavadní život. 

„Jeho příběh je silný tím, čím si prošel, jakým způsobem žil. Hlavně jak se choval v době normalizace, jaké peripetie měl,“ domnívá se Rudinská. Štreit se na začátku osmdesátých let účastnil nepovolené výstavy neoficiálních výtvarných umělců. Za hanobení republiky byl odsouzen na deset měsíců, s podmíněným odkladem na dva roky.

Jindřich Štreit a Libuše Rudinská
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Navíc mu StB zakázala dál fotografovat. Štreit začal proto pracovat na státním statku, kde pro své kolegy také organizoval zájezdy a provázel je po výstavách. Záznamy z těchto akcí se dostaly i do dokumentu Libuše Rudinské.

Už se tolik nehlídá

Několikaleté natáčení její přátelství se Štreitem prý ještě upevnilo – paradoxně díky nehodě při filmování, kdy si fotograf přivodil vážné zranění. „V tom momentě došlo k prolomení určité bariéry, která tam vždycky trochu byla,“ pociťuje filmařka. 

Před kamerou se například poprvé objevila fotografova rodina. Štreit přiznává, že se v tomto dokumentu otevřel více než kdykoli předtím. Možná i proto, že za kamerou stála žena. „Žena jde po jiných tématech,“ připouští Rudinská. „A vzniknou situace, kdy člověk na sebe řekne věci, které by normálně neřekl,“ domnívá se Štreit.

Za zády přitom neměl filmaře poprvé. Před lety o něm krátkometrážní dokument natočil Jan Špáta (Mezi světlem a tmou, 1990), v roce 2006 pak Aleš Koudela (Jindra ze Sovince).

V čem bude setkání s fotografem pro diváky tentokrát jiné? „Je uvolněnější, už se tolik nehlídá,“ prozradil Jindřich Štreit na únorové premiéře snímku Na tělo. Na slavnostní příležitost v olomouckém kině se oblékl slavnostně – do svého svatebního obleku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...