Galerie výtvarného umění v Ostravě připravila výstavu pro děti a jejich dospělý doprovod. Brčko na drátě seznamuje nejmladší návštěvníky hravou formou s patnácti díly z galerijních sbírek. Zastoupena je kresba, malba, grafika, fotografie i prostorová tvorba.
Autoři výstavy tentokrát nechtějí, aby se návštěvníci jen dívali. V interaktivních zónách si děti mohou hrát, kreslit, lepit, stříhat a spolu s rodiči popustit uzdu své fantazii. U soch Maria Kotrby se mohou pustit do podobných výtvorů z pendreků z drátků.
U reliéfu Evy Kmentové připravily kurátorky netvrdnoucí hmotu a různé válečky. Z vybraných předmětů si můžou děti vytvořit vlastní zátiší a pozorovat jeho stíny. „Můžou si stín vyfotit a sdílet ho s námi na sociálních sítích,“ radí kurátorka Hedvika Dalecká. Socha Sylvy Lacinové má inspirovat k vytvoření zvláštních květů – postačí dráty a punčochy.
Tvůrčí zábavu vztahující se k uměleckým sbírkám vymýšlely lektorky v čase, kdy byly galerie kvůli vládním opatřením dlouhodobě zavřené. „Vzniklo zhruba šedesát tipů. Dělaly jsme to proto, abychom nějakým způsobem aspoň trochu přiblížily umění v době, kdy nemohli lidé přijít k nám přímo do galerie,“ dodává Hedvika Dalecká.
Lachtan průvodcem
Teď je jejich záměrem přivést děti a jejich doprovod zpět. Pomáhá v tom i lachtan Serafín – symbol ostravského lektorského centra je průvodcem výstavy. Předobrazem je plastika Jana Laudy ze třicátých let, která sloužila i jako chrlič v expozici plameňáků v ostravské zoo. Kdo se dotkne jeho čumáku, bude prý mít štěstí.
Galerie se zaměřuje na práci s malými návštěvníky dlouhodobě. Při běžném celoročním provozu připraví tamní lektorky až tři sta programů pro více než čtyři tisíce účastníků. Programy jsou primárně zaměřeny na děti a školy, ale GVUO se věnuje také handicapovaným, dospělým a seniorům, pro které dělá tvůrčí dílny.
