Bral jsem i pitomé role, abych nevypadal jako nafrněnec, vzpomíná na své začátky Jiří Lábus

Nahrávám video

Jiří Lábus je diváky oblíbeným komikem, především ve dvojici s Oldřichem Kaiserem, filmoví kritici si cení jeho vážnějších rolí. Sám herec je rád, když jsou herecké nabídky co nejrozmanitější, přiznal v Interview ČT24. Jinak je ale stálicí – desetiletí je věrný jednomu divadlu, rozhlasové rodince Tlučhořových, „kolegovi“ Jů v pořadu pro děti i Marge Simpsonové v dabingu.

S hercem v rodině Lábusových prý nikdo nepočítal. Mladší bratr Ladislav se „potatil“ a stal se architektem, zároveň je děkanem Fakulty architektury ČVUT. „K divadlu ale neměl nikdo nějaký velký vztah, i když moje maminka pracovala jako zdravotní sestra v Národním divadle,“ dodává Jiří Lábus. On měl přesto o své profesi jasno ještě v předškolním věku, když poprvé viděl loutkové představení.

Rodinný podnik Ypsilonka

Po DAMU nastoupil do Ypsilonky. Autorská experimentální scéna tehdy ještě působila v Liberci, odkud se s ní na konci sedmdesátých let přestěhoval do Prahy. Angažmá mu nabídl principál Jan Schmid poté, co viděl Lábusovo absolventské představení Žebrácké opery, i když původně jel do Prahy přesvědčit jen jednu herečku.

Přestože měl Jiří Lábus možnost zahrát si mnohokrát na velkém jevišti, hostoval dokonce v Národním, do Ypsilonky se podle svých slov vždycky vrátil. „Je to pro mě vlastně rodinný podnik. Nastoupil jsem tam v roce 1972 a od té doby se tam vytvořila řada pozoruhodných inscenací, myslím, že Ypsilonka bude jednou určitě zaznamenána v dějinách divadla. Je to zvláštní soubor s úžasnou poetikou,“ chválí svou domovskou scénu.

Na ní si vysloužil také svou první – a zatím jedinou – cenu Thálie za groteskní Hlavu medúzy na konci devadesátých let. Inscenaci, zrežírovanou tehdy Milanem Lasicou, hraje dodnes. „Už při zkoušení jsem si vytvořil prostor pro improvizaci. Protože pokaždé je publikum jiné, tak i hra je pokaždé jiná. To mě strašně baví – navazovat kontakty mezi jevištěm a hledištěm,“ přiznává Lábus.

Práce pro děti mě baví

V době normalizace začínal i před kamerou – tam si moc improvizovat nedovolil. Jedním z prvních filmů, kde se objevil, byla hraná rekonstrukce komunistického převratu v únoru 1948.

„Říkal jsem si, že když role odmítnu, řeknou, že jsem nějaký mladý nafrněnec, a už mi třeba příště nic nedají. Tak jsem většinu rolí, i když řada jich byla úplně pitomých, bral,“ přiznává. „Dělal jsem řadu inscenací, které jsou dneska, doufám, zapomenuté. Ale zase jsem udělal i pár filmů, na které opravdu vzpomínám rád, to jsem měl velké štěstí,“ dodává. Za takový považuje třeba příběh pro děti Páni kluci v režii Věry Plívové-Šimkové.

Dětští diváci v něm vidí také čaroděje Rumburaka z pohádkového seriálu nebo postavičku Jůa z víkendového Studia Kamarád. Jako proradný rádce se vrátí před Vánoci v pokračování Tajemství staré bambitky.

„Práce pro děti mě baví,“ netají se Jiří Lábus. „V totalitě člověk do pohádek utíkal, protože tam nebyly žádné ideové záležitosti,“ připomíná. V současné tvorbě pro malé diváky zase vidí možnost, jak v nich probudit fantazii. „Dává dětem návod, jak se dětstvím prodrat, jak ho prožít, aby byly slušné, něco uměly, o něco se zajímaly, nebyly netečné,“ podotýká ke Studiu Kamarád.

Největší dar je zahrát si všechno možné

Dospělé publikum oslovuje smyslem pro humor, ačkoliv komikem se stát netoužil. „Chtěl jsem být charakterním hercem. Že budu komik, mě napadlo až trochu na škole a potom hlavně v Ypsilonce, což je divadlo zaměřené hodně na komedii. A potom přišla spolupráce s Oldou Kaiserem,“ popisuje svou cestu k oblíbenému komikovi.

„Je to jakási chemie, sám tomu nerozumím, jak je to možný,“ říká o vzájemném hereckém napojení. To naskočí prý okamžitě, i když se delší dobu nepotkají. Jen ve dvou s Kaisrem tvoří už léta také celou rozhlasovou rodinku Tlučhořových.

„Jsem rád, že jsem v poslední době dostal příležitosti v dramatickém žánru, že jsem měl možnost zahrát si vyloženě vážné role. Teď je to tak, že můžu polohy různě střídat, což je pro herce největší dar, když si může zahrát všechno možné,“ těší ho nicméně. Dva České lvy získal za vážné role – ve filmové verzi Kafkovy Ameriky a v dramatu Klauni, kde se opět potkali s Oldřichem Kaiserem.

Nyní natáčí pro Českou televizi snímek Volha o řidiči Československé televize, který donáší Státní bezpečnosti. Tím se ale na obrazovce stane Kryštof Hádek, Jiří Lábus hraje garážmistra. Pochvaluje si, že po několika záporných rolích může být před kamerou za klaďase.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...