Božská hudba, ďábelský konec. Nový film chce porozumět duši skladatele Myslivečka

Nahrávám video

Ve své době byl český skladatel Josef Mysliveček slavnější než Mozart, přesto zůstal téměř zapomenutý. Jeho vášnivý život, který se mu také stal osudným, připomene po více než dvou stoletích hraný film režiséra a scenáristy Petra Václava Il Boemo. Právě italským výrazem pro Čecha byl Mysliveček označován. Často ještě s přívlastkem „divino“ – božský.

Mysliveček (1737–1781) měl jako mlynářský synek pokračovat v rodinné tradici. Vyslyšel ale svůj hudební talent, který ho zavedl z Prahy do Benátek, kde po nuzných začátcích dosáhl hvězdného úspěchu. 

„V druhé třetině osmnáctého století byl Mysliveček jako tvůrce rozhodně slavnější než třeba Mozart. Je to dáno i tím, že Mozart byl o generaci mladší a v době, kdy Mysliveček již dosáhl vrcholu své kariéry, Mozart teprve začínal. Nicméně sluší se zmínit, že zatímco Mozartovi se nikdy nepodařilo, o co celý život usiloval, tedy aby dostával pravidelné objednávky od italských divadel, Mysliveček byl v sedmdesátých letech osmnáctého století nejčastěji hraným skladatelem v neapolském divadle San Carlo, což byla Mekka všech operních skladatelů tehdejšího světa,“ dokládá úspěch českého komponisty Václav Luks.

Právě pod  jeho vedením barokní orchestr Collegium 1704 nahrává hudbu pro filmový příběh. Myslivečkovo operní dílo, doplněné o instrumentální nahrávky a také dosud neuvedené skladby, zaznamenává ansámbl zároveň na album. K posluchačům se dostane letos na podzim.

Collegium 1704  k nahrávce přizvalo operní pěvce, kteří si ve filmu také zahrají. Na plátně se tak objeví Philippe Jaroussky, Emöke Baráthová, Simona Houda Šaturová, Filippo Mineccia či Krystian Adam.

Přes kariérní úspěch zemřel Mysliveček ve věku 43 let prakticky v zapomnění. Téměř do konce se ale přátelil s Mozartem, slavný komponista byl také jedním z mála, kteří ho navštívili v nemocnici. Kvůli syfilidě božského Čecha už nečekalo nic pěkného. „Tu nejlepší hudbu ale skládal v době, kdy byl znetvořený, už neměl nos, skrýval se za maskou, a přesto nebyl zhrzený,“ tvrdí Petr Václav.

V tom si byli s Mozartem blízcí, že rozuměli lidské duši a dovedli ji dát do not. Všechny ty vášně, lásku, nenávist, frustraci, strach, touhu dokázali do hudby přetavit. To ukazuje i na Myslivečkův charakter. Mozart říká, že byl člověkem s nesmírným ohněm. A cítit je to i v hudbě.
Petr Václav

Mozart zasahuje svým způsobem i do chystaného filmu. Petr Václav přiznává, že inspirací mu byl oscarový Amadeus Miloše Formana a také Barry Lyndon od Stanleyho Kubricka.

Myslivečka hraje Jegor Koreškov, cizince Zdeněk Godla

Představitele hlavní role našli tvůrci v ruském herci Jegoru Koreškovovi. „Hledal jsem herce, který by mi nejvíce vyhovoval svojí tváří, hereckými schopnostmi, magnetismem, prostě něčím, co neumíte přesně říct, ale víte, že právě tenhle člověk nejlépe odpovídá tomu, co od herce potřebujete,“ vysvětlil režisér, proč do role Myslivečka neobsadil Čecha. 

Koreškov, který je známý převážně z ruských filmů, třeba kasovního hitu Kiss Them All, se na „převtělení“ do českého skladatele připravuje už několik týdnů. „Snažím se sesbírat veškeré detaily. Učím se hrát na piano, dirigovat orchestr, mluvit italsky a osvojit si italská gesta,“ upřesnil.

Zdeněk Godla ve filmu Petra Václava Nikdy nejsme sami (2016)
Zdroj: Falcon

Z českých herců si ve filmu zahraje Karel Roden nebo Zdeněk Godla, jehož pro kameru objevil právě Petr Václav. „Už jsme spolu natočili tři filmy. Tady bude mít malou, nemluvící roli cizince,“ prozradil o původně neherci, který popularitu získal především seriálem Most!

Film Il Boemo, který má pomoci k znovuobjevení díla Josefa Myslivečka, vzniká v česko-italsko-slovenské koprodukci, podílí se na něm i Česká televize. Natáčet se bude především v Itálii. Do kin by se měl Myslivečkův příběh dostat na konci příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...