Zvýšením sazby může Fed ulehčit evropským exportérům

Americká centrální banka Fed s největší pravděpodobností zvýší úrokové sazby, které už sedm let drží na rekordně nízkých hodnotách. Trhy na změnu už ale dlouho připravuje a bylo by spíš překvapení, kdyby se tak nestalo. Analytici oslovení redakcí ČT24 proto neočekávají dramatický dopad. Fed bude spíš postupovat jen tak rychle, aby neohrozil oživení americké ekonomiky. Pohled do nedaleké historie nicméně svědčí o tom, že po každé vlně zvýšení sazeb následoval pád ekonomiky. Zásadní tak bude tempo zvyšování úrokových sazeb. Každopádně by měl posílit americký dolar, a tak zvýhodnit evropské exportéry.

Analytici míní, že zvýšení úrokových sazeb může představovat v jistém slova smyslu pro trh úlevu, protože budou mít restriktivní krok za sebou, uvedl analytik investičního výzkumu Finančních trhů ČSOB Jan Čermák. „V ideálním případě by zvýšení nemělo znamenat vůbec nic ,“ dodala Markéta Šichtařová z Next Finance. Fed by svým krokem měl potvrdit důvěru v dostatečnou sílu ekonomického oživení a přesvědčení, že mírně vyšší sazby nebudou brzdou dalšího rozvoje, míní David Brzek z Fio banky.

Zjištění, že po zvýšení úroků Fedu o 0,25 procentního bodu nenastává konec světa, může dokonce krátkodobě povzbudit riziková aktiva v čele s akciemi. „Tento krátkodobý 'pozitivní' scénář se ovšem může odehrát jen za předpokladu, že dnešní restriktivní rozhodnutí bude – jak očekáváme – zabaleno do silně holubičí rétoriky,“ říká Čermák. Tedy že další navyšování úrokových sazeb během příštího roku bude jen velmi pozvolné. „V takovémto případě by finanční trhy neměly na nové informace nikterak zásadněji reagovat,“ potvrzuje analytik Cyrrus Jiří Šimara.

„Očekávám, že budou postupovat velmi opatrně s cílem co nejméně tlumit ekonomickou aktivitu v zemi. Koneckonců nic je k radikálnějším krokům netlačí. Inflace v USA zůstává nadále pod kontrolou a neexistují ani náznaky případné tvorby cenových bublin,“ dodal.

Šéfka Fedu Janet Yellenová
Zdroj: ČTK/AP/Manuel Balce Ceneta

Nebezpečí žádné změny i velké změny

Zvýšení sazeb je tak očekávané, že by větší neklid vzbudil jiný krok. „Nezvýšení sazeb by mohlo přinést paniku, neboť by se trhy domnívaly, že FED má negativní zprávy o budoucím vývoji,“ upozornil Jiří Šimek z Citfinu. „V takovém případě by reakce byla dost výrazná,“ dodal.

Dalším scénářem je, že by Fed nejen zvýšil sazby teď, ale v dalším období by pokračoval s razantnějším zvyšováním základní úrokové sazby. Mohl by to být krok směrem k problémům. Stačí se podívat zhruba patnáct let zpět. Cestu k vysoce nastavené sazbě kolem roku 2000 a 2007 doprovázel padající vývoj amerického HDP.

„Pokud Fed připustí možnost, že je připraven vícekrát zvyšovat úrokové sazby, výsledkem může být negativní reakce u rizikových aktiv (propad u akcií a dluhopisů) a naopak bude posilovat dolar (tedy oslabovat euro a koruna k dolaru) a může dojít k dalšímu propadu cen komodit (hlavně zlato),“ uvedl hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Dolary
Zdroj: ČTK/AP/Xie Zhengyi

Silný dolar a silný export

Řada analytiků se shoduje, že růst úrokové sazby se primárně promítne na síle amerického dolaru. „Projeví se to hlavně na kurzu eura a dolaru. Je pravděpodobné, že posilující dolar posune euro opět k dlouhodobým minimům, a kurz se tak přiblíží k očekávané paritě. Mnoho evropských firem vydělá na silném dolaru díky exportu,“ zmínil makroekonom František Bostl ze společnosti Colosseum.

V roce 2014 činil český export do USA více než 81 miliard korun a zaznamenal tak meziroční nárůst 17 procent (stoprocentní od roku 2006).
František Bostl
makroekonom společnosti Colosseum

„Moc to nepomůže domácímu vývozu, neboť ten v drtivé převaze míří do eurových oblastí,“ upozornil analytik Tomáš Vlk z firmy Patria. Jiří Polanský z České spořitelny si ale myslí, že by to českému exportu přece jen mohlo pomoci. „ČR vyváží do zemí Evropské měnové unie, především do Německa, mezispotřební statky. Jinými slovy obsahují německé exporty součástky, které byly vyrobené v ČR, a proto růst vývozů z Německa zvýší také poptávku po českých vývozech,“ uvedl Polanský.

Zároveň ale upozorňuje, že růstem sazeb v USA může dojít k odlivu kapitálu z některých rozvíjejících se ekonomik, například Turecka. „Může se snížit objem exportu z České republiky právě do těchto zemí,“ doplnil. Co se týče vážného zdražení dovozů, podle Vlka k němu nedojde.

Zkouška ČNB a jejího závazku vůči kurzu koruny

Česká koruna by měla být ve vztahu k euru opět pod tlakem, který pravděpodobně vyústí k vyšší nutnosti intervence ČNB na měnovém trhu, aby udržela závazek 27 korun za euro, uvedl Bostl. „Kroky Fedu také mohou v průběhu roku 2016 přesvědčit ČNB, aby posunula intervenční hranici z 27 korun níže,“ dodal.

Politika Fedu a Evropské centrální banky by podle Brzka měly nadále jít proti sobě. „ECB si v Evropě jde vlastní cestou, a vliv tak bude pouze zprostředkovaný. ECB na posledním zasedání naopak rozhodla o prodloužení monetárních stimulů,“ uvedl. „Politika ČNB je podstatně více ve vleku ECB a rozhodnutí Fedu o zahájení růstu sazeb bude mít velmi omezené dopady na její další rozhodování,“ doplnil Brzek. Přímý dopad rozhodnutí Fedu na Česko bude podle Šichtařové naprosto minimální.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 12 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 14 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 15 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
28. 3. 2026Aktualizováno28. 3. 2026

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
28. 3. 2026

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
28. 3. 2026

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...