Zvýšení daně u cigaret a stravenkový paušál. Ministerstvo financí připravilo daňový balíček

Spotřební daň u tabáku a cigaret by měla v letech 2021 až 2023 růst zhruba o pět procent ročně. Zároveň by měl být od příštího roku zaveden jako alternativa ke stravenkám takzvaný stravenkový paušál. Obce by také měly mít nově možnost stanovovat místní koeficient u daně z nemovitých věcí jen pro jednotlivé části obce. Počítá s tím daňový balíček pro rok 2021, který předložilo ministerstvo financí (MF) vládě. Návrh je k dispozici na vládních internetových stránkách.

Podle materiálu by mělo další zvýšení spotřební daně do rozpočtu podle předběžných odhadů přinést v roce 2021 navíc dvě miliardy korun a 1,9 miliardy korun v roce 2022 i v roce 2023. Odhad přitom počítá se změnou chování spotřebitelů, snížením celkového počtu spotřebitelů a s poklesem spotřeby tabákových výrobků. Zhruba o deset procent stoupla spotřební daň z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, od letošního ledna.

Podle MF plán na zdražování tabáku a cigaret odpovídá požadavku tabákového průmyslu na předvídatelnost. Z dřívějšího vyjádření tabákových firem vyplývá, že MF by mělo být kvůli skokovému zvýšení daně letos ve stanovování nových sazeb v dalších letech zdrženlivé. V opačném případě podle nich hrozí nárůst černého trhu. Dlouhodobý plán na zvyšování spotřební daně obecně vítají.

Stravenkový paušál jako alternativa stravenek

Stravenkový paušál MF navrhuje zavést jako alternativu stravenkám a podnikovému stravování. Daňové zvýhodnění paušálu by podle úřadu mělo zůstat stejné jako u stravenek. Zaměstnanci by částku měli dostávat vyúčtovanou samostatně, protože by neměla na rozdíl od mzdy podléhat povinným odvodům a daním.

„Zdůrazňuji, že nerušíme stravenky a současný režim zachováváme. Pouze nabídneme zaměstnavatelům jednodušší a levnější alternativu, díky které si budou moct příspěvek na stravování dovolit i malé firmy nebo živnostníci s jedním nebo se dvěma zaměstnanci. Příspěvek tak bude moci čerpat další až milion zaměstnanců,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Zavedení stravenkového paušálu je podle Martina Tučka z poradenské společnosti BDO pozitivním krokem. „Není tedy nadále podmínkou, aby příspěvek na stravování byl poskytnut v nepeněžité formě stravenkami. Tento peněžitý příspěvek navíc nebude možné zahrnout do exekuce,“ uvedl.

Stávající systém stravenek vede podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy k vážným deformacím trhu. „Návrh je nepříznivou zprávou hlavně pro stravenkové firmy. Obecně by však jeho uvedení do praxe zásadní újmu nezpůsobilo, neboť podnikání těchto firem nepřináší z celospolečenského hlediska žádný výrazný užitek,“ uvedl.

Ředitel společnosti Benefit Management Václav Kurel ale upozornil na to, že stravenkový paušál odvede miliardy utracené v restauracích do maloobchodu, který je na tom nyní ale mnohem lépe než gastronomický sektor. „Restauracím, které nyní čelí následkům snížení příjmů během nouzového stavu, by naopak pomohlo, kdyby se využití stravenek omezilo jen na restaurace a jídelny,“ uvedl. 

Podobně se vyjádřilo i Sdružení pro zaměstnanecké stravování. Podle sdružení stravovací sektor přišel nečekaně o výpadek téměř 25 miliard korun a propad se čeká i přes otevření zahrádek a vnitřních prostor provozoven.

„Ocenili bychom, kdyby ministerstvo financí namísto zavádění ,revolučního' stravovacího paušálu přišlo s návrhem snížení DPH i na stravovací služby. Stravovací paušál v hotovosti totiž nikoho k útratě v pohostinství motivovat nebude, takže pro restaurace to může být další rána. Snížení DPH naopak udrží v restauracích více peněz na provoz, výplaty a nájem,“ uvedla předsedkyně správní rady sdružení Linda Nejezchlebová.

Zavedení paušálu naopak podporují Asociace hotelů a restaurací, Asociace českého tradičního obchodu i většina členů Hospodářské komory. Naopak paušál se nelíbí odborům, podle kterých zaměstnavatelé budou peníze zneužívat, což se promítne do odvodů státu.

Stravenky jsou nejrozšířenější firemní benefit. Firmy si mohou odečíst 55 procent hodnoty poukázky z daňového základu. S plánem zrušit daňové zvýhodnění stravenek a nahradit ho paušálem přišlo ministerstvo už před 12 lety. Návrh neuspěl, objevil se pak ještě několikrát. Zavedení paušálu by mělo připravit veřejné finance zhruba o 2,3 miliardy korun, odhadlo MF.

Obce by mohly stanovit rozdílný koeficient daně z nemovitých věcí pro jednotlivé části

Daňový balíček dále rozšiřuje obcím možnost stanovovat takzvaný místní koeficient daně z nemovitých věcí jen pro jednotlivé části obce. Nyní mohou koeficient určit jen na celé území. Koeficient si mohou obce stanovit od roku 2009 v hodnotě dva, tři, čtyři nebo pět. Lze tak zvýšit sazbu daně u všech nemovitostí s výjimkou orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů. Daň z nemovitých věcí je stoprocentním příjmem obce.

Ministerstvo financí také počítá s rozšířením osvobození od srážkové daně u všech příjmů ze státních dluhopisů, a to nejen českých státních dluhopisů vydávaných podle českého práva v tuzemsku, ale i dluhopisů vydávaných ostatními státy Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru. Navíc už srážkové dani nebudou podléhat ani příjmy domácích držitelů státních dluhopisů. „To znamená, že od příštího roku už nebudou zdaněny ani příjmy z dluhopisů, které stát nabízí a prodává občanům. Dluhopis Republiky tak bude ještě přitažlivější,“ uvedla Schillerová.

Balíček také počítá se zjednodušeným využíváním elektromobilů pro služební cesty, zavedením více pásem u stanovování kaucí pro distributory lihu podle objemu distribuovaného lihu nebo s osvobozením od místních poplatků například rodičů, kteří zůstanou v nemocnici s nemocným dítětem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...