Zisk společnosti ČEZ loni stoupl. Analytici očekávají zvýšení dividendy z 24 na 33 korun za akcii

Čistý zisk energetické společnosti ČEZ loni meziročně stoupl o čtyři miliardy na 14,5 miliardy korun. Firmě pomohl hlavně růst cen elektřiny a také obchod s komoditami. Tržby společnosti vzrostly ze 184,5 miliardy v roce 2018 na loňských 206,2 miliardy korun, vyplývá z informací, které firma zveřejnila. K dobrým výsledkům pomohly především rostoucí ceny elektřiny, uvedli analytici. Očekávají zvýšení dividendy z 24 na 33 korun za akcii.

Provozní zisk před odpisy (EBITDA) skupiny ČEZ loni stoupl meziročně o více než pětinu na 60,2 miliardy korun. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy dosáhl 18,9 miliardy korun.

„Dařilo se nám zejména v oblasti obchodování s komoditami. Obchodní výsledek tradingu v roce 2019 dosáhl téměř pět miliard korun,“ uvedl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. K meziročnímu nárůstu čistého zisku o 38 procent firmě napomohlo také zdražení elektřiny vyrobené v Česku díky víceletému předprodeji na velkoobchodních trzích v Německu.

„Zejména díky dalšímu rekordu zisku tradingu se nám podařilo více než vykompenzovat překvapivé rozhodnutí odvolacího soudu ve sporu se Správou železnic z roku 2010, na jehož základě byla společnost ČEZ Prodej v roce 2019 nucena uhradit částku 1,3 miliardy korun,“ uvedl člen představenstva a ředitel divize finance Martin Novák. Městský soud v Praze loni na podzim pravomocně rozhodl, že ČEZ musí Správě železnic vrátit peníze, které zadržoval za neodebranou trakční elektřinu.

ČEZ čeká, že i letos zisk poroste

Navzdory výraznému poklesu velkoobchodních cen na burzách v posledním čtvrtletí loňského roku předpokládá firma pro letošek další růst zisku. „Čistý zisk očekáváme na úrovni 21 až 23 miliardy korun,“ avizuje Beneš.  

„ČEZ těží zejména z rostoucích cen elektřiny po roce 2016, který se loni se zpožděním plně promítl v hospodářském výsledku firmy. Zpoždění není překvapivé. Je dáno tím, že se elektřina předkupuje i na léta dopředu, takže cenové obraty na trhu se projevují s odstupem. I proto by se letos a v příštích letech mělo ČEZ dařit, dokonce ještě lépe než loni,“ uvedl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.

Současný útlum podstatné části domácí ekonomiky a ochromení ekonomiky podle něj logicky snižuje a bude snižovat poptávku po elektřině, nicméně právě značná setrvačnost trhu s elektřinou umožní ČEZ tento útlum do značné míry „zahladit“.

„Ovšem pokud by se svět letos kvůli koronaviru dostal do recese typu té z roku 2009, projeví se to výraznějším zhoršením výsledku hospodaření ČEZ v porovnání s nyní stále předpokládaným trendově růstovým vývojem. Růstový trend podpoří v letech 2021 a 2022 stupňování tempa odstavování německých jaderných a uhelných elektráren, které vytvoří silný tlak na růst cen elektřiny na trzích, kde ČEZ působí,“ uvedl dále Kovanda.

I díky lepším než očekávaným výsledkům by se podle něj měla dividenda ČEZ vrátit na 33 korun za akcii, jakou společnost vyplácela v letech 2016 a 2017. Za rok 2018 ji snížila na 24 korun. „Český stát, jenž je takřka sedmdesátiprocentním vlastníkem ČEZ, by v takovém případě inkasoval 12,4 miliardy korun,“ doplnil Kovanda.

Pozitivně se do výsledků promítly i domácí prodeje

Podle analytika Fio banky Jana Rašky se ve výsledcích pozitivně projevily také domácí prodeje a také aktivity dceřiné společnosti ČEZ ESCO v Polsku nebo Německu. Výhled provozního zisku EBITDA na letošní rok mezi 63 až 65 miliardami korun je v souladu s očekáváním Fio banky. Loni provozní zisk ČEZ meziročně stoupl o více než pětinu na 60,2 miliardy korun.

„ČEZ celkově překvapil pozitivním směrem, čemuž napomohly dobré obchodní výsledky a vyšší produkce v elektrárně Počerady,“ dodal analytik Patria Finance Martin Cakl.

ČEZ loni vyrobil 64,6 terawatthodin (TWh) elektřiny, meziročně o dvě procenta více. Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany vyrobily 30,2 TWh, o 0,3 TWh více než v roce 2018. 

ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí 70 procent akcií. Hlasování na valné hromadě společnosti tak vesměs končí podle přání resortu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 4 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...