Zahraniční obchod byl loni lepší, než se předpokládalo. Hlásí rekordní přebytek přes 200 miliard

Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni rekordním přebytkem 203,5 miliardy korun. Zpřesnění zveřejnila Česká národní banka. Přebytek podle ekonomů táhly odložené dividendy. V roce 2019 vykázala bilance podle dat ČNB přebytek 19 miliard korun, schodek naposledy vykázala za rok 2013. Loni skončila bilance ve schodku jen v dubnu a prosinci, jinak vždy vykázala přebytek. V přebytku byla i letos v lednu, činil 28,6 miliardy korun.

Prvotní údaje o loňské platební bilanci z letošního února ukazovaly na rekordní přebytek 180 miliard korun. Podle aktuálních, ale stále předběžných dat je přebytek ještě vyšší. Podle dřívějšího vyjádření ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera byl přebytek tažen do velké míry odloženými výplatami dividend.

Podle úterních informací se odliv dividend ve čtvrtém čtvrtletí meziročně navýšil. Podle ČNB objem dividend z přímých a portfoliových investic vyplacených do zahraničí představoval ve čtvrtém čtvrtletí 93,5 miliardy korun a v meziročním srovnání se zvýšil o 23,2 miliardy. Ekonom Komerční banky Michal Brožka upozornil, že v lednu navyšování odlivu dividend zesláblo.

Vývoj běžného účtu byl podle Brožky od druhé poloviny loňského roku příznivý díky rostoucím exportům zboží, nízkým importům a slabému odlivu dividend.

„Tento vývoj bude mít určitou setrvačnost i v letošním roce. Nicméně s dalším zlepšením obchodní bilance již letos nepočítáme. Se zotavením ekonomiky by se ve druhé polovině letošního roku již mohla navyšovat investiční činnost a s tím i dovozy. Přebytek běžného účtu by tak bylo možné překonat jen při ještě slabším odlivu dividend,“ uvedl.

Ve čtvrtém loňském čtvrtletí přebytek činil 18 miliard korun. V poměru k HDP to bylo 3,6 procenta. V roce 2019 byla bilance v posledním čtvrtletí schodková. Bilance zboží a služeb byla loni ve čtvrtém čtvrtletí v přebytku 120,2 miliardy korun.

Meziroční nárůst o 70 miliard

Meziročně je výsledné saldo vyšší o 69,5 miliardy korun v důsledku vyššího růstu vývozu v porovnání s dovozem, a tím i zlepšení obchodní bilance se zbožím o 73 miliard korun. V bilanci služeb se přebytek snížil o 3,5 miliardy především kvůli snížení vývozu služeb zejména v zahraničním cestovním ruchu.

Schodek bilance prvotních důchodů činil za čtvrté čtvrtletí 101 miliard korun a meziročně se zvýšil o 33,5 miliardy korun. Podepsal se na tom vývoj bilance výnosů z přímých investic v důsledku zvýšení objemu vyplacených dividend do zahraničí a předpokládaného reinvestovaní zisku zahraničními vlastníky.

Na finančním účtu byl ve čtvrtém čtvrtletí vykázán příliv peněz ve výpůjčkách ze zahraničí 10,5 miliardy korun. Kapitálový účet skončil ve čtvrtém čtvrtletí aktivem 12,4 miliardy korun, meziroční pokles o 1,7 miliardy korun je podle ČNB důsledkem nižších příjmů z rozpočtu Evropské unie.

Letos v lednu bilance vykázala podle předběžných dat přebytek 28,6 miliardy korun po prosincovém schodku. Loni v lednu činil přebytek téměř 26 miliard korun. Trh podle Brožky očekával lednový přebytek kolem 31 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 15 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 3 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...