Vládu čeká debata, co z návrhů NERV realizovat. Podle opozice se řeší opatření na podporu ekonomiky pozdě

Nahrávám video
Události: Co navrhl NERV
Zdroj: ČT24

Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila tento týden 37 návrhů, jak nastartovat ekonomický růst Česka. Opatření se například týkají zákoníku práce, vzdělávání nebo investic. Kabinet čeká debata o tom, co z toho vybrat, co by mohl začít uskutečňovat do konce svého funkčního období. Podle opozice ale vláda řeší opatření na podporu ekonomiky pozdě.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že vládě doporučí vybrat si pět nebo sedm bodů, a to ty, které budou mít prorůstový charakter. Na ně by pak chtěl soustředit energii, „to znamená odstraňovat překážky, které existují v podnikání, a odstraňovat překážky, které brání vyššímu přílivu soukromých investic do české ekonomiky“.

Předsedkyně nejsilnějšího opozičního poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová soudí, že ďábel je v detailu, a proto by se měly jednotlivé body rozpracovat. Je však skeptická: „Myslím, že navrhovat taková opatření uprostřed volebního období je docela pozdě.“

NERV chce jít aspoň cestou dílčích kroků

NERV coby odborný poradní orgán vlády navrhl širokou paletu opatření, změny na trhu práce, ve vzdělání, veřejné správě, bydlení či v investicích.

Hlavní ekonom společnosti Deloitte a člen NERV David Marek se domnívá, že v podstatě jsou dvě možné cesty. „Buď sestavíme nějakou strukturovanou komplexní cestu, vizi k tomu, jak tu ekonomiku přeměnit, to se zatím neděje. Anebo druhá možnost: jít aspoň cestou dílčích kroků, které alespoň některé oblasti zlepší, což je právě příklad tohoto materiálu, který připravil NERV.“

Návrhy přicházejí v době, kdy se česká ekonomika potácí mezi stagnací a recesí a jako jediná v Evropské unii se ještě nedostala na předcovidovou úroveň.

Propustit zaměstnance bez udání důvodu

Zřejmě největší odezvu vzbudil návrh na možnost „propuštění zaměstnance bez udání důvodu, v rozumné lhůtě s odstupným závislým například na výši odpracovaných let.“

Odůvodňuje to například tím, že problémoví zaměstnanci nebo zaměstnanci bez výkonu, pokud hrubě neporuší pracovní kázeň, jsou v České republice nepropustitelní. Obtížné propouštění, například i v reakcích na externí šoky, podle NERV váže zaměstnance v méně produktivních firmách a tím také brzdí rozvoj více produktivních firem, které mají zájem nabírat nové zaměstnance.

To podle poradního orgánu vede ke snížení produktivity práce firem, a tudíž ke ztrátě konkurenceschopnosti na světových trzích.

Méně byrokracie a více zaměstnaných cizinců

K dalším návrhům kupříkladu patří zjednodušit administrativu při zaměstnávání cizinců. Není to nová výzva; firmy o tom mluví dlouhodobě. Na trhu práce prakticky nejsou lidé, kteří by se jim hodili. To brzdí jejich rozvoj a pak také celou ekonomiku.

Cizinci ze zemí mimo Unii dostávají v Česku práci napříč obory. Společnosti se ale shodují, že administrativa kolem jejich nabírání je složitá a termíny dlouhé. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohdan Wojnar mluví o tom, že celý proces by se měl zrychlit už na zastupitelských úřadech.

Advokát a expert na pracovní právo ze společnosti AK Dentons Michael Mráček hovoří o tom, že řízení o udělení zaměstnanecké karty nebo nějakého jiného víza trvá neskutečně dlouho. „Bavíme se třeba o čtvrtroku nebo i mnohem delší době a to je pro zaměstnavatele skutečně velký, nejen byrokratický zásah.“

K dalším opatřením pak patří například změny zákoníku práce či snížení odvodů z nižších mezd, které by bylo kompenzováno jiným zdaněním. Píše se třeba i o finanční motivaci lidí k zdravotní prevenci nebo zkrácení rodičovské s tím, že by se na ní mohli volně rodiče střídat. Změna zákonů by také měla zrychlit výstavbu a stát by měl podpořit využití zhruba 360 miliard korun z účtu obcí na rozvoj regionů.

Jak to vidí politici

Řada bodů z celého plánu našla podporu u opozice i koalice. „To se mělo udělat samozřejmě už dávno, tato vláda udělala přesný opak. Takže v době, kdy tady máme ekonomickou recesi, jsme se nebyli schopni jako jediná země dostat na předcovidovou úroveň, co se týče hospodářství,“ uvádí místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) zmiňuje lepší vstup na pracovní trh, ať už pro rodiče, co mají malé děti, nebo i v rámci důchodové reformy. „Vlastně bonifikace práce lidí.“

Místopředseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Michael Kohajda je pak rád, že NERV podporuje lidoveckou tendenci „zaktivizovat českou pracovní sílu, to znamená navrátit rodiče do pracovního procesu, umožnit zkrácené úvazky“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 16 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...