Vláda rozhodla, že nebude jednat s manažery OKD o možnostech restrukturalizace těžební firmy, která je na pokraji krachu. Pracovní skupina, na které se v polovině ledna dohodli ministři s akcionáři společnosti New World Resouces a zástupci OKD, vůbec nevznikne. Stát bude řešit výhradně dopady propouštění, kterým jsou ohroženy tisíce lidí hlavně z Karvinska.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek z ČSSD zdůvodnil postoj vlády neseriózností zástupců společnosti OKD, kteří dosud nesdělili, jaké mají záměry. Když generální ředitel Dale Ekmark před třemi týdny oznámil v Karviné, že firma do tří let propustí pět až šest tisíc lidí a zavře tři doly, překvapil tím nejen tamní zastupitele a odboráře, ale i vládu.
Mládek: OKD jedná neseriózně
„Pan Ekmark navštívil zastupitelstvo Karviné, kde uvedl, že bude propouštět horníky. Tak jsem se ho na to dotázal. Bylo mi sděleno, že to byly jenom takové úvahy. Je to krajně neseriózní přístup, protože žertovat s tím, že propustím, nebo nepropustím tisíce lidí, se nemá,“ řekl Mládek. Padá zřejmě i nabídka státu, že odkoupí za korunu Důl Frenštát v Beskydech. Firma na ni ostatně nereagovala.
Mluvčí OKD Ivo Čelechovský řekl, že k tomu nemá žádné informace a odmítl komentář. Mládek zopakoval to, co před lednovou schůzkou prohlašovali i další ministři. „Stát nebude pomáhat právnické osobě zvané OKD, ale je připraven pomoci zaměstnancům, kteří budou eventuálně propuštěni,“ řekl. Dodal, že pokud vedení OKD zjistí, že podnik je ve špatné situaci, mělo by požádat o soudní ochranu.
Krizí v OKD se zabýval také sněmovní hospodářský výbor. „Opatření, která chystají ministerstva na pomoc případně propuštěným zaměstnancům OKD a na podporu nových pracovních míst, mi připadají celkem rozumná, i když celý problém se tím nevyřeší, protože ten bude daleko větší,“ řekl předseda výboru Ivan Pilný z hnutí ANO.
- Firma zaměstnává přes 10 tisíc kmenových zaměstnanců a asi 3 tisíce lidí z dodavatelských firem.
- Propouštění hrozí aktuálně v dolech Paskov, Darkov a Lazy. Dohromady jde o více než 5 tisíc pracovních míst.
- Technická likvidace dolů by podle odborů stála asi 6 miliard korun, odstupné pro všechny zaměstnance asi 4 miliardy.
Jakým způsobem bude dál fungovat OKD, jehož zaměstnanci se bojí, že se blíží situace, kdy nedostanou výplaty, by mohly naznačit hospodářské výsledky mateřské společnosti NWR za loňský rok. Měly by být zveřejněny 24. února.
Mění se vlastnická struktura NWR
Podle týdeníku Euro také dochází ke změně majoritního majitele NWR. Firma CERCL Mining údajně převedla podíl ve výši 50,52 procenta na svou dceřinou společnost CERCL Mining Holdings. V této souvislosti poslala investiční skupina Pavla Krúpy, která vlastní dvě procenta akcí NWR, vládě dopis, ve kterém žádá, aby zjistila, kdo je současným vlastníkem společnosti. Mládek už dříve řekl, že jednání o OKD komplikuje nejasná vlastnická struktury firmy.
Stát dává od otázky budoucnosti těžby v OKD ruce pryč v době, kdy vedení Moravskoslezského kraje naléhavě žádá o pomoc. Minulý týden poslali krajští radní premiéru Bohuslavu Sobotkovi z ČSSD dopis, ve kterém vyzývají vládu, aby urgentně situaci řešila.
Kraj prosazuje útlum řízený státem
„Trváme na postupném útlumu těžby v OKD. Vzhledem k tomu, že kraj nedisponuje potřebnými kompetencemi a pravomocemi, žádáme, by se intenzita konání vlády výrazně zvýšila,“ uvedl moravskoslezský hejtman Miroslav Novák.
Varianta postupného útlumu dolů řízeného státem, kterou preferuje krajská tripartita, však za současné situace už zřejmě nepřipadá v úvahu. Kraj například prosazoval, aby stát financoval těžbu prostřednictvím takzvaného tolligu, který pomohl při záchraně Vítkovických železáren. O této možnosti dříve hovořil i Mládek. Odbory tvrdí, že nejlevnějším a nejlepším řešením by bylo zestátnění OKD ve veřejném zájmu.
Ministři i odboráři vyjádřili rozhořčení nad způsobem jednání zástupců OKD už podruhé. Na konci minulého roku označili za nehorázné a vyděračské požadavky manažerů, se kterými měli ministři původně jednat o nové smlouvě o dolu Paskov. Dohoda, která měla za podmínky přispění státu na sociální programy pro horníky zaručit zachování těžby do roku 2017, totiž padla kvůli nízkým cenám uhlí.
Podle odborového předáka Josefa Středuly žádali zástupci společnosti finanční pomoc ve výši čtyři miliardy korun. To je prakticky stejná suma, za kterou stát v roce 2004 prodal majoritní podíl OKD. Za tuto podporu chtěli zajistit fungování zdravých dolů v příštích letech. Vláda v čele s Mládkem oznámila, že odmítá jakákoliv ultimáta.
Finanční problémy OKD vyplývají především z výrazného a pokračujícího poklesu světových cen černého uhlí. Jen cena koksovatelného uhlí klesla za poslední rok o třicet procent. Důl Paskov chtěla firma uzavřít už v roce 2013.
Podle posledního vyjádření generální ředitele OKD Ekmarka by se měla firma do tří let zredukovat asi na polovinu. „Do roku 2018 tady chceme mít pět až šest tisíc pracovních míst,“ uvedl Ekmark. Do tří let by se zároveň měly zavřít doly Paskov, Darkov a Lazy. Ohroženo je třináct tisíc pracovních míst přímo v OKD a další desetitisíce v navazujících činnostech.
