Vláda musí prodloužit pomoc, říká Středula. Náhrady je třeba skutečně vyplácet, doplňuje Wiesner

Nahrávám video

Jednoznačně musí být ochráněny životy a zdraví občanů, to je nade vše, nad ekonomiku i politické půtky, zdůraznil v pořadu Události, komentáře předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Zároveň podle něj vláda musí rychle spustit kompenzační opatření pro rodiny, samoživitele, firmy i OSVČ a taky ochránit kritickou infrastrukturu. „Aby se k lockdownu náhodou nepřichomýtl ještě blackout, to by byla tragická situace,“ dodal. Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner doplnil, že vládní pomoc je hlavně potřeba skutečně realizovat.

„Vláda musí prodloužit všechna opatření, která jsou dnes aktivní, není proč váhat. A za druhé, musí také ochránit kritickou infrastrukturu. Bavíme se o lékařích, zdravotních sestrách. Ale je  také třeba úprava vody, to jsou kanalizace. Nebo ti, kteří vyrábí elektrickou energii, těží,“ zdůraznil v pátečních UK Středula.

„Ti všichni jsou součástí kritické infrastruktury, možná to jsou i profese, které neznáme. Ale oni zabezpečují to klíčové, zabezpečují primární funkčnost České republiky, aby se k lockdownu náhodou nepřichomýtl ještě blackout, to by byla tragická situace,“ dodal.

Také Hospodářská komora kvůli koronavirové krizi už naléhavě vyzvala vládu k obnovení programů, které by odvrátily propouštění zaměstnanců. Jde hlavně o prodloužení Antiviru, a to až do přijetí kurzarbeitu, požaduje i odklad třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb nebo obnovení moratoria pro splátky úvěrů.

Klíčové je aktuálně například ošetřovné, od středy školy s výjimkou mateřských a několika dalších přecházejí na distanční výuku. Pro mnoho rodičů to znamená, že budou muset zůstat se svými dětmi doma. Středula rozhodně nepovažuje za dostatečnou současnou výši navrhované náhrady, tedy šedesát procent a čtyři sta korun minimálně na osobu a den.

„Ti, kteří jsou na ošetřovném, si příběh nevymýšlejí. Oni budou na ošetřovném, protože bude uzavřená škola. A jestliže chceme potrestat rodinu, tak jí seberme čtyřicet procent,“ říká s tím, že ani není zatím v opatření jasné, zda se jedná o náhradu za kalendářní či pracovní den. „Ale i tak je to osm nebo dvanáct tisíc korun a to pravděpodobně ještě hrubého. To není v pořádku. My jsme prosazovali osmdesát procent, ale bylo nám řečeno, že to je moc. Já si to nemyslím, musí se ochránit kupní síla,“ zdůraznil.

A dodal, že jinak ve chvíli, kdy občan nemá finančí prostředky, neobjedná si službu od soukromníka a ten také nebude mít práci. „Musí to být podobně jako v Německu, na skoro sto procentech, aby se zachovala kupní síla a ochránily se rodiny,“ doplnil.

Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner upozornil, že navíc ještě není vyplacená řada náhrad z první vlny pandemie. „Během léta jsme tlačili na to, aby se náhrady realizovaly. Nájemné, platby pro hotely… ty dodnes nejsou vyplacené,“ připomněl.

O to víc je podle něho teď důležité, aby vláda, a to v co nejkratší době, přijala opatření, aby to nedopadlo jako v první vlně. „Seděli jsme nad tím v pátek večer, říkali jsme, do jakých oblastí by to mělo jít, jako Antivirus, nájemné, kultura…,“ uvedl.

Podotkl, že také očekával, že 31. října už bude kurzarbeit, na který se volně naváže. „Dnes vidíme, že to nebude ani do konce roku, teď je to v parlamentu. Ve čtvrtek máme mít jednání s paní ministryní. Je potřeba to prodloužit a všechny i další věci, jako nájemné, věci pro cestovní ruch, pro hotely, restaurace. Tam ty dopady budou obrovské,“ zdrůraznil Wiesner.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...