Vláda má dost hlasů na prosazení mimořádné daně. Někteří koaliční poslanci ale mají výhrady

Nahrávám video
Události: Mimořádná daň ze zisku
Zdroj: ČT24

Vládní koalice má ve sněmovně dost hlasů na prosazení nové daně z mimořádných zisků energetických firem, bank, rafinérií a těžařských společností. Česká televize zjistila, že drtivá většina poslanců největší vládní strany novou daň nakonec podpoří, a to i přes výhrady části poslanců ODS. Naopak sněmovní opozice zatím vládě svou podporu daně z neočekávaných zisků nepřislíbila. Nelíbí se jí hlavně zdanění bank.

Nová daň z mimořádných zisků, kterou ve čtvrtek oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), má přinést v příštím roce do rozpočtu až sto miliard a kabinet z ní plánuje zaplatit zastropování cen elektrické energie a plynu.

„Pokud chceme výrazně pomoci v kompenzacích směrem k tomu, abychom zmírnili dopady rostoucích cen energií, tak ty debaty nelze oddělit. To, jak bude vypadat Windfall Tax, velmi ovlivňuje i způsob, jak nakonec budou vypočítávané kompenzace,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Opoziční výhrady

Opozice se k vládním záměrům staví rezervovaně. Jak hnutí ANO, tak i SPD si nejdřív chtějí zveřejněný kabinetní návrh podrobně prostudovat, a až pak se rozhodnou, jestli ho při schvalování podpoří. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová vyjádřila obavy, aby zdanění nepoškodilo ekonomiku.

„Bojím se toho, aby tyto zahraniční firmy – protože se to má týkat šesti největších zahraničních bank – to (náklady) nakonec nepřenesly na občany, na firmy a aby to nepoškodilo ekonomiku jako celek,“ uvedla s tím, že hnutí ANO bude mít k zákonu připomínky. „Nechci říct, že to nepodpoříme. Chci říct, že budeme mít určitě výhrady a budeme se snažit o nějakou změnu,“ podotkla.

Podle SPD by ale měla vláda místo zavádění nových daní snižovat výdaje. „Panují obavy, že tento vládní návrh zvýší ceny pro české spotřebitele, ať jsou to ceny energií, nebo to můžou být i ceny poplatků vůči bankám,“ uvedl předseda SPD Tomio Okamura.

Pro daň nechce hlasovat Skopeček

Při schvalování nejvyšší nové daně v historii samostatného Česka nebude zcela jednotná ani vládní koalice. ČT zjistila, že pro ni při závěrečném schvalování nechce hlasovat místopředseda sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Ten kritizuje vládní záměr zavést daň z mimořádných zisků pro energetické firmy nebo banky už víc než čtvrt roku. Podle něj může nová daň odradit zahraniční investory a zároveň zdražit služby pro zákazníky. „Rizik je celá řada. Bude to vytvářet i nějakou zprávu o České republice a o stabilitě daňového prostředí v České republice, když přicházíme s mimořádnou daní. Podle mě to otevírá Pandořinu skříňku,“ uvedl.

Při závěrečném schvalování šedesátiprocentní daně pro energetické firmy nebo banky se chce zdržet. Aktivně proti takto důležitému vládnímu návrhu hlasovat nebude. Program Fialova kabinetu totiž jinak dál podporuje. „Já jsem velmi jasně říkal svá stanoviska k dani a nedovedu si představit, že bych úplně obrátil svůj názor na tu věc,“ dodal Skopeček. 

Jeho postoji ale nerozumí někteří koaliční partneři ODS, například Piráti nebo lidovci. „Pokud se na něčem shodne vláda, tak poslanci vládní koalice ve sněmovně by měli podporovat návrhy své vlády,“ míní Bartoš.

Vládní poslanci doufají v podporu

Předseda poslaneckého klubu Marek Výborný (KDU-ČSL) si je jistý, že všichni poslanci návrh podpoří. „Já jsem přesvědčen o tom, že všichni poslanci pochopí mimořádnost situace a že potom všech 108 hlasů vládní koalice materiál předkládaný ministrem Stanjurou podpoří,“ dodal.

Místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix podotkla, že rozdílnost názorů je v pořádku. „Tady nejsme jako v dobách komunistického režimu, kdy jsme měli nejenom jednu stranu, ale v rámci té jedné strany všichni museli mít jeden názor.“ Jan Skopeček tak nakonec zůstane zřejmě jediným poslancem ODS, který svou kritiku z minulých měsíců dotáhne až k závěrečnému hlasování.

ČT zjistila, že další členové poslaneckého klubu ODS, kteří novou daň také kritizovali, ji nakonec přijali. „Budeme se to snažit voličům vysvětlit, že v podstatě jinak nebylo možné jít cestou zastropování,“ uvedl Jiří Havránek (ODS). Také Jakub Janda (ODS) podle svých slov není poslancem, který by rebeloval a podrážel svého ministra. V podobném duchu se vyjádřil i Stanislav Blaha (ODS). 

Poslanci by měli začít ve sněmovně projednávat zavedení nové daně z mimořádných zisků energetických firem, bank, rafinérií a těžařských společností během října. Definitivně schvalovat by úpravu mohli v listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...