Velká reforma: snížení daní na 15 procent z hrubé mzdy a vyšší zdravotní odvody

Nahrávám video
Události: Detaily plánované daňové reformy
Zdroj: ČT24

Plán na zrušení superhrubé mzdy je hotový. Víc než čtyři miliony zaměstnanců by mohly od roku 2021 platit daň ve výši 15 procent z hrubé mzdy. České televizi to exkluzivně řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Z veřejných rozpočtů by ale kvůli tomu podle ministerstva financí vypadlo přes 100 miliard. Proto zároveň zvažuje zrušení platby za státní pojištěnce a další změny. Chystanou operaci odmítá jak pravicová, tak levicová parlamentní opozice. Kritiku neskrývají ani spojenci vlády, komunisté.

Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) mají jasno: zaměstnanci by měli od roku 2021 platit 15procentní daň z hrubé mzdy. Takzvaná superhrubá mzda, která o třetinu zvyšuje daňový základ, skončí.

Zaměstnanci dnes sice 15 procent ze svých příjmů platí – ale z vyššího základu – z takzvané superhrubé mzdy. Přepočteno na hrubou mzdu je to 20,1 procenta.

Schillerová uvedla, že tato reforma nemá v novodobé historii Česka obdoby.

Změna daně z příjmů
Zdroj: ČT24

Celkové odvody ale lidem tak výrazně neklesnou. Platili by totiž vyšší zdravotní pojištění. „Dneska u zaměstnanců je to 4,5 procenta, takže by to bylo 8,2 %,“ uvedla k tomu ministryně Schillerová. 

Vládní koalice by měla o návrhu zrušení superhrubé mzdy rozhodnout během jara.

Daně zaměstnanci
Zdroj: ČT24

V celku by si tak mohli lidé mírně polepšit.

Například zaměstnanci s měsíčním příjmem 20 tisíc hrubého by vzrostla výplata o 274 korun. Pracovník s platem 30 tisíc by získal navíc přes čtyři stovky. Z rozpočtu by celkem kvůli tomu vypadlo zhruba 32 miliard korun.

Daně propočty
Zdroj: ČT24

Spolu s tím ministerstvo financí počítá se zrušením platby vlády zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce – tedy za děti, důchodce nebo nezaměstnané. Tuto platbu má zdravotnictví vynahradit právě zvýšení zdravotního pojištění. 

Ministerstvo zdravotnictví je ale zatím k plánu zrušit platbu za státní pojištěnce a nahradit ji vyššími zdravotními odvody zdrženlivé. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) se obává, že by se mohl v době krize zastavit růst výdajů na zdravotní péči.

„My navrhujeme, aby byly zachovány platby za státní pojištěnce jako velmi důležitý zdroj pro financování zdravotnictví a aby právě došlo v budoucnu k jejich navyšování,“ uvedl. 

Daňová reforma - co se mění a jak
Zdroj: ČT24

Opozice vpravo i vlevo záměr kritizuje

S kritikou celého záměru přišli komunisté, kteří jinak vládu v klíčových hlasováních podporují. „Neplacení za státní pojištěnce považujeme za nesmysl. Navíc by neplatba za státní pojištěnce ohrozila skutečně zdravotní péči,“ uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip. 

Zástupci pravicových stran jsou také kritičtí. „V okamžiku, kdy přijde recese – a ona jednou přijde, tak těch 4,5 milionu ekonomicky aktivních nebudou ekonomicky aktivních. A pak se ten systém zdravotní péče zhroutí,“ řekl předseda poslaneckého klubu Miroslav Kalousek (TOP 09).

Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček pak přímo hovoří o tom, že to může rozvrátit zdravotní systém.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 8 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 10 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 11 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...