Úroda chmele letos přesáhne 6000 tun, panují obavy kvůli mědi

Nahrávám video
Úroda chmele letos přesáhne 6000 tun, panují obavy kvůli mědi
Zdroj: ČT24

Letošní sklizeň chmele v Česku bude podle odhadů minimálně 6000 tun. To je proti loňsku o čtvrtinu více, rok se tedy podle pěstitelů poměrně vyvedl. Uvedl to předseda Svazu pěstitelů chmele v České republice Luboš Hejda. Do budoucna se pěstitelé obávají nařízení Evropské komise, které zamezuje používání měďnatých sloučenin na chmelnicích ve formě fungicidů, tedy pesticidů používaných k hubení hub.

Od roku 2018 by měli používat maximálně čtyři kilogramy čisté mědi na hektar chmelnice. To je na zamezení houbových chorob podle Hejdy málo. „Pokud by u nás platilo toto nařízení již v letošním roce, znamenalo by to konec pěstování chmele v České republice,“ uvedl.

Letošní rok byl podle pěstitelů plný výkyvů. Na přelomu května a června zničily kroupy zhruba 150 hektarů chmelnic. Na přelomu července a srpna spadlo kvůli bouřkám se silným větrem na Moravě 23 hektarů chmelnic. „Desítky dalších štoků popadaly a musely být znovu zavěšeny,“ dodal Hejda.

Chmel se letos pěstoval na 4775 hektarech, meziročně byla plocha o 153 hektarů vyšší. Plocha chmelnic roste třetím rokem za sebou, na minimu byla v roce 2013. Největší podíl má odrůda Žatecký poloraný červeňák, která je sklízená ze zhruba 88 procent plochy. Chmelaři podle Hejdy řeší problém s pracovníky, kterých není dostatek. Snaží se přijímat zájemce například z Ukrajiny.

Loňský rok byl kvůli extrémnímu suchu a teplu pro pěstitele chmele zřejmě dosud nejhorší, sklidili jen 4800 tun. „Za poslední čtyři roky jsme měli tři špatné sklizně,“ dodal prezident Unie obchodníků a zpracovatelů chmele Pavel Šponer. Podle něj se konečně letos podaří uspokojit zahraniční zákazníky. „Pokud letos bude sklizeň na horní hranici, tak by mohlo zbýt i na tzv. volný trh,“ řekl prezident. Naprostá většina úrody je dlouhodobě nasmlouvaná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...