Tykačova skupina Sev.en ukončí provoz tří uhelných elektráren v prosinci 2026

Nahrávám video

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027, uvedla firma na svém webu. Elektrárny, jejichž provoz skončí, mají podle webu skupiny Sev.en instalovaný výkon téměř 2400 megawattů (MW), kladenský zdroj navíc tepelný výkon více než 950 MW. Vypnutí neohrozí české domácnosti, uvedl pro ČT ministr průmyslu v demisi Lukáš Vlček (STAN).

Ekonomická situace je pro výrobce energie využívající hnědé uhlí velmi nepříznivá, uvedla firma. Energetiku podle ní ovlivňuje řada faktorů, jejichž vývoj není jasný, jako například vývoj cen emisních povolenek od ledna 2026, vývoj ceny plynu v tomto zimním období nebo tempo nástupu dalších obnovitelných zdrojů.

„Všechny tyto skutečnosti nás donutily ukončit provoz našich uhelných zdrojů – Elektrárny Počerady, Elektrárny Chvaletice a Teplárny Kladno – v nejbližším možném zákonném termínu, tedy v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027,“ napsala firma ve stručném sdělení.

Mluvčí skupiny Eva Maříková uvedla, že ve dvou elektrárnách a teplárně dohromady aktuálně pracuje osm set lidí a zhruba 2,5násobek v dodavatelských firmách. Celá skupina zaměstnává 2600 lidí.

Sev.en Česká energie snížila v roce 2024 ztrátu

Možnost brzkého ukončení produkce v uhelných elektrárnách skupina Sev.en avizovala dříve. Současná vláda v demisi v minulosti uvedla, že uhelná energetika v Česku skončí do roku 2033. Dřívější uzavírání uhelných zdrojů ale připustili také další výrobci. Skupina ČEZ ve svých aktuálních plánech uvádí rok 2030, v případě rychlé ztráty konkurenceschopnosti uhelných elektráren je možný i dřívější termín.

Elektrárna Počerady na Mostecku má podle webu skupiny Sev.en instalovaný výkon 1050 MW, elektrárna v Chvaleticích na Pardubicku 820 MW a v Kladně má elektrárna výkon 524 MW a teplárna 966 MW. Sev.en provozuje ještě teplárnu ve Zlíně s instalovaným elektrickým výkonem 64 MW a tepelným 373 MW, která je vybavená fluidními kotly schopnými vedle uhlí spalovat i biomasu a bioplyn. Firma také těží hnědé uhlí v lomu Vršany na Mostecku a pracuje na rekultivacích území po dřívější těžbě uhlí.

Společnost Sev.en Česká energie z Tykačovy skupiny Sev.en, pod kterou uhelné elektrárny a těžba uhlí patří, loni skončila v čisté ztrátě 2,1 miliardy korun. O rok dříve byla její ztráta skoro třikrát vyšší. Tržby skupiny v meziročním srovnání klesly o 26 procent na 1,06 miliardy eur (asi 26,8 miliardy korun).

Hnutí Duha: Elektřiny bude i tak dostatek

Odstavení uhelných elektráren Počerady a Chvaletice nezpůsobí nedostatek elektřiny, neohrozí ani dodávky tepla, uvedlo Hnutí Duha. Podle ekologické organizace takový závěr vyplývá z analýz státního správce soustavy ČEPS i samotného Hnutí Duha. Je ale nutné zjistit, jaký vliv by mělo možné odstavení teplárny Kladno na zajištění dodávek tepla, uvedlo ekologické hnutí.

Odborníci z Hnutí Duha ukázali na základě analýzy dat z roku 2023 možnosti, které má podle nich Česká republika při kompenzaci výpadku způsobeného odstavením obou elektráren. Pokud by se využil výkon Paroplynové elektrárny Počerady, elektráren Tušimice, Ledvice a Prunéřov v Ústeckém kraji, zůstalo by jedenáct hodin, kdy by uhelné elektrárny v Počeradech a Chvaleticích byly v roce 2023 teoreticky potřeba pro pokrytí domácí spotřeby, uvedli ekologové.

Analýza nepočítala s kapacitou dalších zdrojů, jako je například elektrárna Tisová II a dalších. „Je však zřejmé, že redukce posledních 2,4 GWh rozptýlených po jedenácti jednotlivých hodinách v roce by nebyl žádný problém nahradit,“ uvedlo Hnutí Duha. Stejně tak podle něj odstavení těchto elektráren neohrozí dodávky tepla. Elektrárna Počerady teplo nikdy nedodávala a elektrárna Chvaletice dodávky tepla ukončila s minulou topnou sezonou.

Podle Jaroslava Bicana z Greenpeace ČR je ukončení provozu těchto tří uhelných elektráren dobrá zpráva. „Česká republika se bez elektřiny z těchto zdrojů bez problému obejde. Otázka je, nakolik je zpráva o jejich odstavení definitivní. Pavel Tykač s velkou pravděpodobností bude usilovat o jejich další, státem dotovaný provoz. Jak to dopadne a nakolik mu stát bude jeho zisk dotovat, bude záležet na dvojici státních úřadů (ČEPS a Energetického regulačního úřadu),“ řekl Bican.

V souladu s energetickým zákonem musí dopad odstavení elektráren znovu přezkoumat ČEPS. V případě, že ČEPS zjistí, že jejich odstavení představuje i zásadní problém, může jejich provoz nařídit. Kompenzace za vzniklé ztráty jsou limitované a jsou jen krátkodobým řešením. Otázkou je podle Hnutí Duha to, jak by Kladno zvládlo nahradit dodávky tepla a zda by bylo potřeba zasáhnout, aby dodávky tepla ohroženy nebyly.

„Nejen podle naší analýzy odstavení uhelných elektráren Počerady a Chvaletice neohrozí elektrizační soustavu, oba zdroje běží zejména na vývoz elektřiny a jejich výkon je i na hodinové bázi reálně nahraditelný stávajícími kapacitami jiných řiditelných zdrojů. Navíc by odstavením těchto dvou elektráren došlo ke snížení emisí o více než šest milionů tun oxidu uhličitého, což je jako by z roku na rok přestala v Česku jezdit všechna naftová osobní auta,“ uvedl Jiří Koželouh z Hnutí Duha.

Konec elektrárny v Počeradech by zřejmě mírně zvýšil nezaměstnanost

Ukončení provozu uhelné elektrárny v Počeradech by v této části Ústeckého kraje zvýšilo nezaměstnanost zřejmě jen mírně, řekla ředitelka krajské pobočky úřadu práce Martina Bečvářová. Počerady se nacházejí na hranici okresů Louny, Most a Chomutov, nezaměstnanost by se tak rozprostřela. Volné pozice nabízejí stále firmy v nedaleké průmyslové zóně Triangle. Nezaměstnanost v Ústeckém kraji byla na konci října 6,9 procenta, je dlouhodobě nejvyšší v Česku.

Z výroční zprávy zveřejněné v obchodním rejstříku vyplývá, že Elektrárna Počerady zaměstnávala ke konci loňského roku 270 lidí. Na Lounsku byla na konci října 2025 nezaměstnanost 6,8 procenta, na Chomutovsku 7,6 procenta a na Mostecku 9,7 procenta. Na Mostecku nezaměstnanost vzrostla po hromadném propouštění v souvislosti s ukončením těžby v lomu ČSA loni v červenci 2025. Práci tehdy ztratilo práci pět set lidí, další stovka přišla o zaměstnání v srpnu 2024.

Propouštění v Elektrárně Chvaletice v nejbližší době nehrozí

Propouštění zaměstnanců v Elektrárně Chvaletice na Pardubicku v nejbližší době nehrozí. Podle mluvčí skupiny Evy Maříkové je v elektrárně zaměstnáno kolem 350 lidí. „Elektrárna pojede v plném rozsahu nejméně do prosince 2026, nejpozději do března 2027, to znamená, že do té doby tam ti lidé budou,“ řekla Maříková. Bližší informace o útlumu provozu a případném snižování počtu zaměstnanců zatím nechtěla upřesňovat, ukončení činnosti je podle ní ještě vzdálené.

Část zaměstnanců by ale mohla převzít společnost Mangan Chvaletice která připravuje u Chvaletic a Trnávky těžbu manganu z odkališť bývalých rudných dolů. „Ideální stav by byl, kdyby se potkalo snížení počtu zaměstnanců v elektrárně s možnostmi nabírat je u nás. Jak elektrárna tak my bychom to považovali za skvělé řešení, ale není jisté, zda to takto vyjde,“ uvedl ředitel firmy Mangan Chvaletice Jan Votava. S ředitelem chvaletické elektrárny Václavem Matysem je v kontaktu. Vlastní těžbu a zpracování suroviny chce Mangan Chvaletice zahájit na přelomu let 2028 a 2029.

Kladno podle primátora o teplo nepřijde

Obyvatelům ani firmám z Kladna napojeným na centrální zásobování teplem nehrozí, že nebudou zajištěné dodávky kvůli ukončení provozu Teplárny Kladno. Město s teplárnou dosud jednalo a chystá i vlastní nezávislý zdroj tepla, který zcela pokryje dodávky pro všechny odběratele, uvedl kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno).

Vedení města už dříve rozhodlo o vybudování vlastního nezávislého zdroje tepla, který plně pokryje dodávky pro všechny odběratele. Podle primátora přípravy aktivně pokračují, vzniká i projekt.

Centrální zásobování kladenským domácnostem i firmám zajišťuje městská společnost Tepo. Teplo produkuje právě Teplárna Kladno, v posledních letech se s městem přela o ceny, protože zásadně stouply ceny emisních povolenek a ceny určené smlouvou platnou do roku 2030 nepokryjí teplárně náklady. Teplárna už minulý rok nevyloučila, že výrobu v roce 2026 ukončí, avšak nemůže to udělat ve chvíli, kdy by dodávky tepla nebyly zajištěné jiným způsobem. V případě komplikací by zakročil Energetický regulační úřad a dodávky tepla by pomohl zajistit.

Nahrávám video

Uzavření elektráren neohrozí podle analytiků dodávky ani ceny energií

Uzavření tří uhelných elektráren skupiny Sev.en dodávky energií v Česku neohrozí. Rozhodnutí o odstavení zdrojů není pro energetický trh překvapením, výrazněji by se tak nemělo projevit ani v cenách elektřiny. ČR ovšem bude muset do budoucna dovážet více elektřiny ze zahraničí. Vyplývá to z komentářů analytiků.

Ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenuaer připomněl, že postupné uzavírání uhelných zdrojů se připravuje už dlouho, pro energetický trh to tedy nebude znamenat žádný velký šok. V této souvislosti upozornil na vývoj ceny elektřiny. „Kdyby tyto zdroje byly v síti extrémně zapotřebí, tak cena elektřiny by to ocenila. Ta se ale nyní mění jen mírně. Je tedy vidět, že se trh odchodu těchto zdrojů neobává,“ vysvětlil. Vliv na ceny může být podle něj spíše jen sezonní.

Jedním z nejviditelnějších dopadů uzavření tří uhelných zdrojů nejspíš bude nutné zvýšení dovozu elektřiny ze zahraničí. Analytik ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor v této souvislosti připomněl, že zavírané elektrárny loni vyrobily dohromady osm terawatthodin (TWh) elektřiny, přičemž exportní saldo činilo 6,4 TWh. „To samo o sobě by ale neměl být zásadní problém,“ podotkl.

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka zajišťují zavírané elektrárny okolo patnácti procent tuzemské spotřeby elektřiny, důležité jsou přitom zejména při pokrývání špiček ve spotřebě. Zároveň ale připomněl některé dřívější analýzy ČEPS, podle nichž by tuzemská soustava měla vypnutí těchto elektráren ustát. „Nehrozí tedy žádné blackouty,“ zdůraznil.

Analytik Bidli Petr Špirit upozornil mimo jiné na sociální dopady, zejména v regionech závislých na těžbě uhlí. „Zejména v rámci tamější zaměstnanosti,“ řekl. Přechod na obnovitelné zdroje a pravidelné investice do sítí jsou ale podle něj nevyhnutelné. „V dlouhodobějším horizontu totiž může moderní, nízkoemisní energetický mix naopak poskytnout kýžené stabilnější a levnější ceny elektřiny,“ dodal Špirit.

ČEPS se chystá na analýzu odstavení uhelných zdrojů

Provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS připravuje analytické postupy a procesy vyhodnocení možných dopadů uzavírání uhelných elektráren v Česku. Posuzovat bude zejména vliv odstavení zdrojů na bezpečnost dodávek elektřiny nebo tepla v ČR. Samotnou analýzu zahájí až po obdržení oficiálního oznámení o uzavření uhelných elektráren. To zatím od energetické skupiny Sev.en společnost nedostala. Uvedl to mluvčí ČEPS Lukáš Hrabal.

ČEPS se na hodnocení v současné době už připravuje. Podle Hrabala provozovatel soustavy ladí potřebné analytické postupy a nastavuje proces vyhodnocování, včetně spolupráce s distributory a Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). „Pokud by společnost ČEPS obdržela oficiální informaci o ukončení provozu, postupovala by dále v souladu s platnou legislativou,“ dodal Hrabal.

Podle zákona musí producent energie s kapacitou nad sto megawattů oznámit záměr odstavit tyto zdroje provozovateli soustavy minimálně jedenáct měsíců předem. ČEPS by následně měl do šedesáti dnů vyhodnotit, jestli by to mohlo ohrozit bezpečnost dodávek elektřiny nebo tepla v ČR. V případě, že by odstavení mohlo opravdu dodávky ohrozit, ERÚ má podle zákona následně propočítat případnou ztrátovost dalšího provozu těchto zdrojů a rozhodnout o jejich dalším fungování. V takovém případě by buď stanovil kompenzace pro stávajícího provozovatele, nebo by provoz nařídil za určenou cenu někomu jinému.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 4 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 9 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 10 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 21 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...