Maloobchodní tržby v červnu pokračovaly v meziročním poklesu, snížily se o šest procent. Pohoršily si všechny typy prodejen s výjimkou lékáren a drogerií. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Na poklesu se podílel především nižší prodej v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin a nižší prodej výrobků pro domácnost,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová.
Nespecializované prodejny s převahou potravin si proti loňskému červnu pohoršily o 5,5 procenta, specializované prodejny potravin o 4,5 procenta. Tržby v prodejnách oděvů a obuvi klesly o 13,3 procenta, obchody se sportovními potřebami utržily o téměř 12 procent méně, obchody s elektronikou měly tržby nižší o 11,3 procenta a prodejny potřeb pro domácnost zaznamenaly pokles o bezmála deset procent.
Šestý měsíc v řadě klesly tržby internetovým obchodům, pokles ale v jejich případě výrazně zpomalil. Zatímco v předchozích měsících byl vyšší než deset procent, v červnu to bylo 2,8 procenta.
Tržby za prodej a opravy motorových vozidel klesly meziročně o 7,2 procenta. Lidé méně utratili jak za koupi aut včetně náhradních dílů, tak za opravy.
Při srovnání s obdobím před pandemií jde podle statistiků o nárůst tržeb
„Za celé druhé čtvrtletí se maloobchodní tržby snížily meziročně o 2,7 procenta, tržby za potraviny klesly o 3,8 procenta, tržby za nepotravinářské zboží se snížily o 1,7 procenta a za pohonné hmoty o 3,5 procenta,“ uvedla ředitelka odboru statistiky obchodu ČSÚ Marie Boušková.
Při srovnání s předcovidovým obdobím, tedy s druhým čtvrtletím roku 2019, se však maloobchodní tržby přepočtené do srovnatelné cenové hladiny v letošním druhém kvartálu zvýšily o 1,4 procenta.
Epidemie koronaviru vypukla v Česku v březnu 2020. Protiepidemická opatření poté několikrát omezila prodej v kamenných obchodech.
Lidé utratili více peněz, dostali ale méně zboží
Podle některých analytiků meziročně zákazníci v Česku utratili o deset procent více peněz, odnesli si ale o šest procent méně zboží. Výdaje zatím omezují především lidé s nižšími příjmy. Kvůli vysoké inflaci a rostoucím životním nákladům budou i další spotřebitelé útraty zřejmě omezovat, maloobchodníci musejí ve druhé polovině roku počítat s dalším poklesem tržeb, dodali ekonomové.
Největší rozdíly v útratách a získaném zboží jsou podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila v červnu zřetelné u pohonných hmot a oblečení. „Nejvíce české peněženky meziročně provětraly pohonné hmoty, kde se zákazníci nezdráhali utratit o impozantních 34,7 procenta více, ačkoliv samotného benzinu za tyto prostředky dostali o 7,5 procenta méně,“ uvedl.
V případě oděvů a obuvi lidé v obchodech podle něj nechali o 3,8 procenta více peněz a dostali za ně o 13,3 procenta méně zboží. Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek doplnil, že u oblečení a bot ceny rostou prakticky nejrychleji, a to o více než 20 procent. Dufek dále řekl, že podle nových čísel je evidentní omezování nákupů v obchodech s výrobky pro volný čas, zábavu a rekreaci. „Těm tržby klesají už i nominálně,“ uvedl.
Většina analytiků se shodla, že lidé začínají šetřit. Nejvíce je to podle ekonoma firmy Deloitte Filipa Pastuchy vidět u tržeb za potraviny. Hradil je ale přesvědčen, že zatímco výdaje omezují domácnosti s nižšími příjmy, plně to kompenzují lidé s vyššími výdělky. Ti podle něj chtějí úspory chránit před inflací a nejjednodušší způsob skýtají rychlé útraty. Upozornil, že to ale není dobrá zpráva z hlediska inflace, kdy pokračující příliv peněz obchodníkům nezavdá důvody k pomalejšímu zdražování.
Dufek dodal, že nejpravděpodobnějším scénářem pro druhou půlku roku je reálný pokles tržeb, omezování spotřeby, zaměření se na slevy a internetové obchody. „Za celý letošní rok očekáváme pokles maloobchodních tržeb reálně o 2,4 procenta,“ uvedl analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.
Úprava programového prohlášení vlády?
Vysoká inflace a ekonomické problémy způsobené mimo jiné i válkou na Ukrajině by mohly vést k úpravě programového prohlášení vlády. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že debata na toto téma by se měla odehrát po skončení českého předsednictví Evropské unii, tedy v lednu příštího roku.
Původní programové prohlášení sice zmiňuje rostoucí inflaci nebo energetickou krizi. Důvěru s dokumentem ale vláda získala ještě před zahájením ruské agrese na Ukrajině. „Přijali jsme odpovídající legislativní kroky, pro nás jsou klíčové určité věci, co souvisí s cenami energií. Musíme dovést do konce úsporný tarif,“ řekl premiér.
Kabinet body z původního programového prohlášení podle Fialy naplňuje, úvahy o možných úpravách jsou ale podle něj namístě. „Nepřistoupíme k tomu však dřív než po roce fungování vlády, kdy si vyhodnotíme, co se splnilo, co je třeba upravit,“ dodal. Do konce letošního roku chce kabinet stihnout například zrušení EET nebo zvýšení hranice pro povinnou registraci k DPH a paušální daň.
Pro úpravy programového prohlášení je i první vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Kromě aktuální situace chce ještě letos představit první výsledky reformy krizové legislativy, případně v blízké době zřídit pozici poradce pro národní bezpečnost. „Stále neutíkáme od ambice, aby to bylo od příštího roku. Ukrajinská krize nám velmi zkomplikovala život, cílem našeho resortu je zvládnout koordinační roli,“ doplnil.
Slabé kroky vlády, tvrdí opozice
Plnění bodů dokumentu obě opoziční hnutí vidí jako nedostatečné. „Nemáme žádný návrh zákona, který by řešil zdražování, včetně toho energetického balíčku, to přece není vůbec nic. Z programového prohlášení se stal jen cár papíru,“ komentoval šéf SPD Tomio Okamura.
„Myslím si, že řada věcí, které si tam dali (vláda), už dávno vzala za své. Například konsolidace veřejných financí. Podívejme se, jak ta konsolidace vypadá,“ komentovala plnění bodů programového prohlášení předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
