Tržby obchodníků v březnu kvůli koronaviru klesly, dařilo se potravinám a e-shopům

Tržby obchodníků, kromě prodejů motorových vozidel, v březnu meziročně klesly o 8,9 procenta. V únoru o sedm procent rostly. Důvodem březnového poklesu jsou vládní opatření kvůli koronaviru, informoval Český statistický úřad. Stát bude kupovat do svých rezerv sušené mléko, rozhodla vláda.

Kvůli koronavirové epidemii byly prodejny s převážně nepotravinářským zbožím část měsíce zavřeny nebo měly omezený provoz. 

„Největší pokles zaznamenaly prodejny oděvů a obuvi, jejichž tržby klesly téměř o 65 procent, prodejnám s výrobky pro sport a rekreaci klesly tržby téměř o polovinu,“ uvedla ředitelka odboru statistiky služeb ČSÚ Marie Boušková. V obchodech s počítači a komunikačním zařízením klesl prodej téměř o 30 procent, tržby v prodejnách s potřebami pro domácnost se snížily o 22 procent.

Naopak tržby internetového a zásilkového prodeje se zvýšily o pětinu, v prodejnách s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím byly meziročně vyšší přibližně o devět procent. „Už zmiňovaný celkový růst tržeb za potraviny připadl zcela na nespecializované prodejny,“ uvedli statistici. Nespecializované prodejny potravin zaznamenaly růst tržeb o více než pět procent, ve specializovaných obchodech s potravinami ale klesly prodeje zhruba o 17 procent.

Po očištění o kalendářní vlivy se maloobchodní tržby v březnu meziročně snížily o 9,3 procenta, meziměsíčně klesly o 12,2 procenta.

Pokles tržeb obchodníků s motorovými vozidly pak v březnu výrazně zrychlil. Meziroční prodeje byly nižší o 29,5 procenta, v únoru byl pokles necelá čtyři procenta. Tržby za opravy aut klesly o 26,5 procenta, za prodej motorových vozidel včetně náhradních dílů pak o více než 30 procent.

Propad větší, než se čekalo

„Maloobchodní tržby bez automobilů se v březnu meziročně propadly ještě více, než čekal trh, a to o devět procent, namísto očekávaných sedmi procent,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. 

„Citelně ale poklesly i prodeje motorových vozidel, což už ale naznačovaly jejich březnové registrace, které meziročně propadly o 36 %. To byl však trend pozorovaný v řadě zemí a dubnové hodnoty budou výrazně horší. Například už zveřejněné dubnové nové registrace automobilů v Itálii či Spojeném království propadly meziročně o 98 %,“ dodává.

Maloobchodní tržby (očištěno o kalendářní vlivy, v % meziročně)
Zdroj: ING Bank/ČSÚ

V Česku se prodej nových osobních aut v dubnu kvůli opatřením proti koronaviru i celkově nižší poptávce propadl o 53 procent na 10 679 vozů. Za celkem čtyři měsíce tak trh klesl o 26,3 procenta na 60 873 prodaných automobilů, jak vyplývá z nejnovějších údajů Svazu dovozců automobilů.

Pokles se dotkl všech segmentů a provedení vozidel s výjimkou osobních aut s elektrickým a hybridním pohonem, jejichž registrace kvůli tlaku na automobilky prostřednictvím zpřísněných emisních limitů meziročně vzrostly.

Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka lidé přestávají utrácet a odkládají dražší nákupy. „Situace se zlepší až ve chvíli, kdy lidé získají víru v lepší budoucnost. K tomu napomáhá rozvolňování restriktivních opatření,“ říká Křeček. 

S tím souhlasí i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Také podle něho lze čekat, že maloobchodní tržby zůstanou meziročně v záporu i v dalších měsících právě i kvůli tomu, že spotřebitelé budou teď při svých výdajích opatrnější kvůli nejistotám ohledně své finanční situace.

Analytici se shodují, že to nejhorší teprve přijde v dubnových statistikách a květen pak ukáže, zda se ekonomika začíná znova stavět na nohy. Březen odráží totiž pouze propady tržeb způsobené restrikcemi v druhé polovině měsíce, duben byl však ovlivněn téměř celý, a meziroční propad tržeb tak bude o to citelnější a zhruba dvojnásobný.

„Ačkoli dnešní čísla odkrývají intenzitu ekonomického zpomalení z titulu restriktivních opatření proti šíření covidu-19, výrazné propady tržeb v případě uzavřených prodejen bylo možné očekávat a nejsou z tohoto pohledu až tak velkým překvapením. Podstatnější však nakonec budou čísla květnová, která ukáží, jak rychle se ekonomika vrací k normálu,“ dodává Seidler. 

Návrat do „normálu“ nebude hned po skončení restrikcí, říkají analytici

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy je potřeba počítat také s tím, že při plném otevření ekonomiky nastane částečný kompenzační efekt, kdy lidé budou nakupovat zboží, které nemohli pořídit kvůli zavření obchodů.

„Takto však budou maloobchodníkům kompenzovat jen část ušlých tržeb, neboť například v případě zboží netrvanlivé povahy, třeba obědu v restauraci, není taková kompenzace příliš možná. Za celý letošní rok se pak tržby maloobchodu bez zahrnutí motoristického segmentu a za předpokladu, že nenastane další závažná vlna šíření nákazy, budou pohybovat meziročně kolem úrovně minus jednoho procenta,“ dodává Kovanda.

Celkově však v červených číslech zůstane zřejmě maloobchod tak nejen v dubnu, ale zřejmě i v květnu, protože zákazníci s návratem do znovuotevřených prodejen nebudou pospíchat, míní analytik ČSOB Petr Dufek.

„Navíc část z nich už může zůstat u virtuálního nakupování, které má svoje nepochybné výhody,“ dodává.

Zákazníci v březnu a dubnu totiž dle očekávání přešli na internet, což potvrzují čísla i samotní prodejci a svědčí o tom i nárůst počtu e-shopů. Ten začal hned v druhé polovině března, spolu se zaváděním opatření proti šírení koronaviru, jak vyplynulo už dříve z dat společnosti Shoptet. Navíc podle ní prodejci, kteří si zařídili e-shop kvůli současnému stavu, už na internetu zůstanou. 

„Rostla jak návštěvnost našich webů napříč celou Evropou, tak i prodeje. V obecné rovině lze říci, že stále zažíváme druhou vánoční sezonu, byť jsou země, které vykazují růst ve stovkách procent, například Belgie, Řecko či Švédsko, takže výrazně překonávají i tu vánoční sezonu,“ potvrzuje například Radek Ondrášik, marketingový ředitel českého on-line prodejce parfémů firmy Notino.

Podle něho se ale také změnilo složení nákupního košíku. „Roste poptávka po produktech pro každodenní hygienu, tedy šampony, sprchové gely, mýdla, pleťovou kosmetiku. K nejvyššímu nárůstu dochází právě v této kategorii produktů, zde se bavíme mnohdy i o stovkách procent. U dalších produktů se v závislosti na kategorii růst pohybuje v rozmezí  mezi třiceti až osmdesáti procenty,“ dodává.

Návrat k dřívějšímu standardu v obchodě se zřejmě ani po odeznění současné vlny koronaviru a konci všech restrikcí zřejmě hned neodehraje, míní analytici. „V mezičase se totiž změní podmínky na trhu práce natolik, že ovlivní i kupní sílu tuzemských domácností. Doba rychle rostoucí spotřeby prozatím skončila. Jak rychle se vrátí, rozhodnou čísla z trhu práce v následujících měsících,“ říká Dufek.

Nezaměstnanost už růst začala, a očekávání budoucího růstu mezd naopak kleslo, připomíná ekonom Komerční banky Michal Brožka. „Takové prostředí bude rychlejší růst tržeb maloobchodu brzdit. Za celý letošní rok tak čekáme pokles maloobchodních tržeb o 5,3 procenta a v příštím roce růst o 3,8 procenta,“ konstatuje. 

Slábnoucí spotřeba domácností je podle něho také argumentem pro další snížení úrokových sazeb. Bankovní rada České národní banky bude o jejich nastavení jednat už ve čtvrtek a zveřejní také novou makroekonomickou prognózu.

Stát nakoupí do hmotných rezerv sušené mléko

Stát bude kupovat sušené mléko. Vláda jeho nákup už schválila. První dodávky by měly do skladů státních hmotných rezerv putovat během léta.

„V tuto chvíli je na evropském trhu přetlak mléka, protože jsou zavřené restaurace, gastroprovozy, všechny hotely, takže ten odbyt mléka poklesl. Stát si tak doplní rezervy v době, kdy cena mléka klesá,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). 

Vypsali jsme tendr na celkem 3 900 tun sušeného mléka, uvedl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.  První tendr vypíšeme na konec května, druhý pak na červen, dodal. 

Madeta se tendru zúčastní se sušeným odstředěným mlékem, a to zhruba v objemu 800 tun. Naopak například skupina Agrofert nechtěla případný zájem svých mlékáren komentovat.

V posledních letech spotřeba mléka klesá. Nejvíc právě u sušeného a konzervovaného - asi o desetinu ročně. Loni tak průměrný Čech spotřeboval zhruba jeden a půl kilogramu.

Trh očekává, že ČNB sníží sazby

Jak už  v pondělí zmínil ekonom Seidler, očekává, že ČNB patrně  úrokové sazby sníží o půl procentního bodu. „To je nejen náš předpoklad, ale i konsensuální očekávání trhu,“ uvedl.  

Dodal, že přestože se tržní panika v posledních týdnech do jisté míry zmírnila a světové akciové trhy v průběhu dubna skončily opět v plusu o zhruba deset procent, ekonomická situace zůstává složitá a ČNB tak patrně bude pokračovat ve snižování sazeb.

„Ty by mohly ve čtvrtek poklesnout o dalších 50 bazických bodů a dostat se na úroveň půl procenta. Poté by ČNB mohla chvíli vyčkávat a ponechat sazby na této úrovni, nicméně v současné situaci je stále obtížnější si představit, že ČNB se sazbami dříve či později nedojde až na technickou nulu,“ dodal Seidler.

Obecně však podle něho platí, že rozhodnutí bankovní rady bude opět spíše o obecném pohledu na to, jak by měla centrální banka na současnou mimořádnou situaci reagovat, než o pohledu na budoucí inflaci. „Nejistota ohledně budoucího ekonomického vývoje, stejně tak vývoje inflace v měnovém horizontu, zůstává velmi vysoká a tradiční cílování inflace jde tak nyní stranou,“ upozoronil ekonom.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 4 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...