Summit o sedmiletém rozpočtu EU skončil bez dohody. Nepomohl ani kompromisní návrh

Dvoudenní mimořádný summit EU o rozpočtu na roky 2021 až 2027 skončil bez dohody. Lídři zemí v pátek společně jednali 20 minut o kompromisním návrhu, ale ke shodě nedošlo.  „Nebyli jsme schopni dosáhnout dohody o rozpočtu, potřebujeme více času,“ řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Zástupci 27 zemí se tak budou muset k vyjednávání vrátit při další vrcholné schůzce.

Ve čtvrtek jednali lídři společně několik hodin bez úspěchu. Michel poté vedl se zástupci členských zemí přes noc na pátek separátní rozhovory, které skončily až po šesté hodině ráno. Začátek společného jednání summitu pak v pátek několikrát odložil, aby mohl ve schůzkách pokračovat.

V podvečer poté předložil kompromisní návrh, který měl vycházet vstříc požadavkům řady států. K dohodě ale nedošlo.

Jak průběh summitu vidí Babiš

Český premiér Andrej Babiš (ANO) po neúspěšném jednání summitu uvedl, že tento výsledek neohrozí českou ekonomiku ani firmy. Česko může totiž ještě čerpat peníze z unijních fondů v rámci stávajících období až do roku 2023. 

Největším překvapením summitu byla podle českého premiéra pozice Nizozemska, Švédska, Dánska a Rakouska, které odmítly příjmy rozpočtu navržené předsedou Evropské rady Charlesem Michelem ve výši 1,074 procenta hrubého národního důchodu a požadují maximálně jedno procento HND. „Toto bylo první jednání, kde všechny členské státy zaujaly nějakou pozici, a i když proběhly bilaterální schůzky s Michelem, tak jsme se dočkali různých překvapení. Největší překvapení bylo, že vznikla skupina čistých plátců, která svými neférovými požadavky zablokovala jakýkoliv posun vpřed,“ prohlásil Babiš.

Podle jeho slov Michel nakonec přišel s návrhem, podle kterého by příjmy evropského rozpočtu činily 1,069 HND a zároveň navrhl zvýšit objem peněz v kohezní a zemědělské politice. Také ale chtěl ponechat letošní výši slev, tzv. rabatů. To bylo podle Babiše pro ČR nepřijatelné.

ČR na summitu podle premiéra tvrdě odmítla odvádět část výnosů z prodeje emisních povolenek do evropského rozpočtu. Naopak ale souhlasila se zavedením odvodů z nerecyklovaných plastů. „Musím konstatovat, že to jednání bylo v normální atmosféře a nebyla tam nevraživost,“ dodal Babiš. Podle něj nebylo domluveno žádné další speciální setkání k rozpočtu. Lídři zemí se setkají na běžném summitu 26. března.

Michel hledal kompromis

Podle několika diplomatů se Michel pokusil během pátku přesvědčit čtyři země usilující o snížení celkového objemu rozpočtu, aby kývly na kompromisní variantu. Michel se s lídry Nizozemska, Rakouska, Dánska a Švédska sešel dohromady s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Čtveřice zmíněných států však trvala na svém požadavku snížit rozpočet na jedno procento hrubého národního důchodu (HND) Evropské unie. Michelův návrh, který v tomto směru podporuje velká část ostatních zemí, ale počítá s výší 1,074 procenta, což je přibližně o 75 miliard eur více.

Dánská premiérka  v dohodu nevěřila

Dohoda na dlouhodobém rozpočtu Evropské unie během probíhajícího summitu v Bruselu je nereálná, řekla už v pátek dopoledne dánská premiérka Mette Frederiksenová. „Myslím, že šetrná čtyřka jasně sdělila, jak vidí vyjednávání o rozpočtu, a to jsme řekli jak našim kolegům, tak Michelovi,“ prohlásila při příchodu na páteční jednání Frederiksenová.

Použila přitom označení, které se vžilo pro zmíněnou čtveřici zemí v souvislosti s jejich základním požadavkem snížit rozpočet na jedno procento hrubého národního důchodu (HND) EU. 

Rumunský prezident Klaus Iohannis už dřív prohlásil, že se kvůli rozpočtu bude muset zřejmě svolat další summit. Podobně se ráno vyjádřilo i několik dalších lídrů. „Většina z nás není velmi optimistická v očekávání výsledků. Je velmi pravděpodobné, že bude nový summit věnovaný rozpočtu,“ řekl  Iohannis.

Šéf Evropské rady se v pátek postupně sešel i s reprezentanty dalších zemí včetně visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), s nimiž se bavil o možném kompromisním návrhu.

Skupina států, označovaná jako přátelé koheze, do níž patří právě i visegrádské země včetně Česka, chtějí totiž zase částku, která je určená na fondy pro méně rozvinuté regiony, zvýšit. 

Babiš: Příjmy nového rozpočtu EU měly být vyjednány dopředu

Český premiér Andrej Babiš (ANO) byl nepříjemně překvapen, že předseda Evropské rady Charles Michel nedomluvil dopředu shodu nad příjmy víceletého rozpočtu na období 2021–2027.

„Není možno, že pan předseda Michel navrhne odvody a ukáže se, že ty hlavní země jsou proti. A kdyby se mělo ještě snižovat, tak budeme velice křičet,“ uvedl v pátek dopoledne Babiš. Zopakoval, že nechápe, o čem se bude na summitu diskutovat, když návrh rozpočtu obsahuje výdaje, ale nikoli příjmy.

Babiš dále uvedl, že pro Česko je důležitá pružnost v čerpání peněz z fondů EU pro kohezní politiku. Michelův návrh ale považoval za nedostatečný. Zatímco dosud mohly země mezi Evropským sociálním fondem a Evropským fondem pro regionální rozvoj přesunovat nejvýše pět procent prostředků, podle Michelova návrhu to měla být až desetina. Česko patří k zemím, které dlouhodobě usilují o větší možnost přesunovat peníze ze sociálního fondu třeba na stavbu dálnic.

„Důležitá je pro nás flexibilita, chceme 25 procent. Pan předseda Michel se sice posunul z pěti na deset procent, ale stále je to nedostatečné. A pokud mají zemědělci 20 procent, tak nechápu, proč u koheze a investic nemůžeme mít 25 procent. Ale hlavní problém je, že (neznáme) příjmy rozpočtu,“ uvedl Babiš.

Babiš už v noci na pátek prohlásil, že pokud se situace nevyjasní a čistí plátci neustoupí, nemá cenu, aby jednání pokračovalo. „Nemám pocit, že jsme blíže řešení. Pokud rada navrhne částku, na kterou nemá peníze, protože čistí plátci nechtějí akceptovat ten koeficient, tak samozřejmě máme zásadní problém,“ uvedl v noci na pátek premiér.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 7 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...