Stávka pilotů Lufthansy skončí v sobotu. Odmítli ale nový návrh na zvýšení platů

Piloti aerolinek Lufthansa skončí stávku v sobotu čtvrtým dnem protestu. V neděli už pokračovat nehodlají. Nový návrh na zvýšení platů ale odmítli. Společnost kvůli protestu v pátek zrušila 830 letů, což se opět dotklo zhruba sto tisíc cestujících.

Mluvčí odborového svazu Vereinigung Cockpit Jörg Handwerg v pátek ráno sice agentuře DPA řekl, že protest nemá žádné pevně stanovené datum ukončení, večer se ale nechal slyšet, že v neděli už piloti stávkovat nebudou. Handwerg, podle něhož piloti na středu chystají demonstraci na letišti ve Frankfurtu nad Mohanem, také uvedl, že odbory nyní odmítly nový návrh vedení Lufthansy na zvýšení platů.

Odbory na začátku vyzvaly jen ke středeční čtyřiadvacetihodinové stávce, postupně ji ale prodlužovaly. Protest má značné dopady na leteckou dopravu v Evropě, ale i jinde ve světě.

Hned ve středu Lufthansa zrušila 876 spojů, což je zhruba polovina z asi 1800 letů, které běžně vypraví každý den. Ve čtvrtek vypadlo dokonce 912 letů. Za první tři dny protestu jeho dopady podle odhadů společnosti pocítí zhruba 315 tisíc cestujících.

V sobotu se stávka bude týkat především dálkových letů, její rozsah tak bude výrazně menší než dosud. Společnost zruší celkem 137 letů, z nichž 88 zajišťuje mezikontinentální spojení. Dopadne to na asi 30 tisíc cestujících.

Nahrávám video

Už tři dny protest pociťují také cestující v Česku. V pátek byly zrušeny dva páry letů z Mnichova s příletem do Prahy ve 12:40 a v 19:40 a čtyři páry letů z Frankfurtu s příletem do Prahy v 10:10, 13:45, 17:55 a 22:50. Poslední spoj měl plánovaný návrat do Frankfurtu v sobotu v 06:55, sdělila mluvčí Letiště Václava Havla Marika Janoušková.

Místo Lufthansy tak vydělává konkurence. Cestující si dokonce dělali rezervaci na zaplněný let ČSA pro případ, že by někdo nedorazil. „Reagujeme buďto nasazováním letadel s vyšší kapacitou, nebo vypravování doplňkových letů,“ podotknul mluvčí ČSA Dan Šabík.

Místo vrtulových letadel ATR s kapacitou kolem 70 cestujících tak do Německa létají Airbusy, nebo Boeingy, do kterých se vejde 160 až 220 pasažérů. „Letadlo s větší kapacitou je v průběhu jednoho dne nasazeno a i vyprodáno,“ doplnil Šabík. Pokud bude potřeba, chtějí České aerolinie nasadit další mimořádný spoj i v sobotu.

Těžké dosažení shody na růstu platů

Piloti Lufthansy požadují zvýšení platů celkem o 22 procent a argumentují především tím, že jim platy posledních pět let nerostly, i když firma byla velmi zisková. Vedení aerolinek, které každý den stávky přijde na zhruba deset milionů eur (270 milionů korun), vnímá požadavky pilotů jako přehnané a tvrdí, že piloti vydělávají už teď více, než je běžné v jiných leteckých společnostech. Pilotům firma nabízí jednání, které by vedl zprostředkovatel. Odbory to zatím odmítají.

„Pokud Lufthansa říká, že nelze najít společné řešení, a tvrdí, že může zkrachovat i v případě, že pilotům přidáme jen jediné euro, pak se ptám sám sebe, jak vážně může být myšlená jejich nabídka k rozhodčímu řízení,“ uvedl Jörg Handwerg za odborovou organizaci.

Každý den, kdy letadla Lufthansy stojí kvůli stávce na zemi, přichází firma v přepočtu o téměř 300 milionů korun. Ještě vážnější mohou být dlouhodobé ztráty. „Už vidíme škody ve střednědobých rezervacích a samozřejmě jsme zaznamenali změnu chování zákazníků,“ přiblížil ředitel plánování Lufthansy Harry Hohmeister.

Piloti chtějí zpětné zvýšení platů o 3,7 procenta ročně od roku 2012. Do dubna 2017 by to dohromady bylo navýšení o 22 procent. Lufthansa zatím uvažuje o celkovém růstu platů na úrovni jednotek procent.

Protesty pilotů Lufthansy, které se nyní opakují již po čtrnácté za dva a půl roku, přijímala v minulosti velká část německé veřejnosti s nelibostí, mimo jiné kvůli výši platů, které piloti mají. Nástupní plat pilotů u Lufthansy činí i s příplatky 73 tisíc eur ročně (téměř dva miliony korun), piloti na vrcholu kariéry vydělávají s příplatky až 255 tisíc eur ročně (6,8 milionu korun). Průměrný roční plat se v Německu pohybuje kolem 32 650 eur (883 tisíc korun). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 51 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 11 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 16 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 17 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 23 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
včera v 06:30

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026
Načítání...