Státní rozpočet v lednu skončil v deficitu 31,5 miliardy korun

Hospodaření státního rozpočtu v lednu skončilo deficitem 31,5 miliardy korun, po očištění o příjmy z Evropské unie jde o deficit 32,9 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Jde o nejvyšší lednový schodek od vzniku Česka. Loni v lednu rozpočet skončil s deficitem osm miliard korun.

V porovnání se stejným obdobím v loňském roce došlo letos v lednu k více než dvacetimiliardovému propadu, což ministerstvo vysvětluje nízkými výběry daní, úpravou rozpočtového určení daní (čili peněz mířících do regionů) a také převodem dvanácti miliard na financování sociálních služeb.

Letošní příjmy státního rozpočtu podle resortu dál ovlivňuje stávající pandemická situace, respektive ekonomické restrikce a také růst nezaměstnanosti. Inkaso daně z příjmu fyzických osob od plátců kleslo o miliardu, daň z příjmů právnických osob se propadla o čtyři sta milionů, nižší příjmy jdou i z DPH – pokles o 2,8 miliardy resort vysvětluje nižšími sazbami daně na stravovací služby i protipandemickými opatřeními.

Saldo státního rozpočtu za leden (v miliardách Kč)
Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Stejný efekt zaznamenává i spotřební daň (minus 1,7 miliardy). „Z důvodu uzavření restauračních zařízení došlo k meziročnímu poklesu inkasa v případě piva (-20,4 %, -0,1 miliardy Kč), ale zejména v případě lihu (-31,6 %, -0,4 miliardy Kč), kde svou roli sehrálo i předzásobení před změnou sazby spotřební daně v roce 2020 a s tím související vyšší inkaso daně v lednu 2020,“ konstatuje státní kasa.

MF zároveň informovalo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií koronaviru šlo od loňského března do konce letošního ledna 231,5 miliardy korun. Přímá opatření například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů si vyžádaly 144,1 miliardy korun. Odklad záloh daní vyčíslilo MF na 24,3 miliardy korun a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků, odměn zdravotníkům nebo oddlužení vybraných nemocnic na 63,1 miliard korun. Za leden MF celkovou pomoc vyčíslilo na 13,3 miliardy korun.

Příjmy státního rozpočtu v lednu (v miliardách Kč)
Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Nový schodek pro letošní rok se má určit na jaře

V případě výdajů rostly běžné výdaje, zatímco kapitálové meziročně klesly. Na běžných výdajích stát v lednu vydal 149,2 miliardy korun, meziročně o 19,8 miliardy více. Kapitálové výdaje meziročně klesly o 0,3 miliardy na 2,4 miliardy korun. Na sociálních dávkách stát vyplatil v lednu 58,6 miliardy korun, meziročně o tři miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 44,7 miliardy korun.

Celkové příjmy rozpočtu v lednu meziročně klesly o čtyři miliardy na 120,1 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení klesly meziročně o 5,6 miliardy na 104,9 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu v lednu pak meziročně stouply o 19,5 miliardy na 151,6 miliardy korun.

Schválený schodek rozpočtu na letošní rok je 320 miliard korun a nepočítá s dopady daňového balíčku, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu. Změna daní by měla podle dřívějších odhadů MF snížit příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun.

Nová výše schodku s ohledem na dopady daňového balíčku by podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) měla být stanovena koncem února či počátkem března. Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové stoupne schodek minimálně na 400 miliard korun, ministryně to přitom už dříve nevyloučila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 14 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 20 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 21 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...