Státní podpora penzijního spoření se mění

Nahrávám video

Stovky tisíc lidí teď podle penzijních společností mění své platební příkazy. Od července se totiž změní státní podpora penzijního spoření, přičemž stát nově bude přispívat pouze těm, kteří si měsíčně spoří pětistovku a více. Pokud tedy někdo odkládá nižší částku, peníze od státu už nedostane. Penzijní společnosti odhadují, že se to týká asi devíti set tisíc lidí.

Stát chce novými pravidly lidi motivovat k většímu spoření na důchod. Ti, kteří doteď ukládali pod 500 korun měsíčně, příspěvek od státu nedostanou, a naopak na vyšší podporu dosáhnou ti, kteří si spoří 1200 a více.

„Klienti na to reagují tak, že si mění měsíční příspěvky, nejčastěji právě v tom rozmezí, kdy byli například v kategorii do 500 korun. (...) Teď už to bude jedna třetina klientů, kteří by ještě měli zvýšit příspěvek, aby měli buď nárok na minimální, nebo maximální výši státního příspěvku,“ podotýká mluvčí ČSOB Petr Milata.

Podle mluvčího České spořitelny Filipa Hrubého je průměrné navýšení měsíčního příspěvku poměrně vysoké. „V průměru se pohybuje kolem 650 korun,“ dodal. Pouze posílat víc peněz ale nestačí, lidé musí tuto změnu nahlásit své společnosti – osobně, telefonicky nebo přes internetové bankovnictví. A to nejpozději do konce června. Změnu mohou provést i později, ale ti, kteří teď platí pod 500 korun, přijdou do té doby o státní příspěvek.

Spoří přes čtyři miliony lidí

Od letošního roku se navíc změnily i další parametry spoření. Aby získali daňové zvýhodnění, musí si klienti měsíčně odkládat více než 1700 korun namísto dosavadní tisícovky a prodloužila se také minimální doba spoření, a to z pěti na deset let.

Nějakou formu spoření na stáří mají v Česku víc než čtyři miliony lidí. Z toho necelá polovina v takzvaných účastnických fondech, tedy doplňkovém penzijním spoření, které dnes nabízí banky a pojišťovny. Ve starším produktu, který se nazýval penzijní připojištění, mají střadatelé ještě skoro půl bilionu. Instituce ho nabízely do roku 2012.

Spoření na stáří může kromě zhodnocení přinášet také daňové výhody. Od letoška se zvýšila maximální možná částka, kterou je možné odečíst si od daňového základu, a to dvojnásobně až na 48 tisíc korun. Uspořit na daních se tak dá i více než sedm tisíc ročně. Pro daňovou úlevu se budou sčítat příspěvky na všechny podporované produkty na stáří – klasické penzijní spoření, životní pojištění a také na letošní novinku – dlouhodobý investiční produkt (DIP).

Různé stupně rizika

Hlavní lákadlo takzvaného dlouhodobého investičního produktu je získání daňového zvýhodnění a také to, že se peníze dlouhodobě zhodnocují. Princip je podobný jako u běžného penzijního spoření, člověk si měsíčně odkládá předem určenou částku a přispívat mu na to může i zaměstnavatel. Naopak stát kromě daňové úlevy žádný příspěvek neposkytuje. Výhodou je, že spořitelé mohou sami rozhodovat o tom, kam přesně budou jejich investice směřovat.

„U penzijka hlavně záleží na tom, jakého si vyberete poskytovatele. Poskytovatel už má sadu produktů, do kterého vy si můžete zvolit případně rizikovost. (...) poskytovatel už potom sám investuje ty peníze. Kdežto u dlouhodobého investičního produktu máte mnohem větší flexibilitu,“ vysvětluje ředitel investic Raiffeisenbank Marek Podrabský. Podle něj si klient může vybrat od velmi konzervativních po více rizikové produkty. „Můžete investovat do oblíbených podílových fondů, ale i konkrétních akcií, můžete si koupit i akcie Microsoftu, Nvidia,...,“ dodává.

Klient se také musí rozhodnout, jak bezpečnou investici chce – dlouhodobý investiční produkt umožňuje i vyšší míru rizika než penzijní fondy. U jakéhokoliv podobného vkladu je ale potřeba počítat s tím, že se jeden rok jeho hodnota může výrazně propadnout, a druhý naopak prudce růst.

„Musíme rozkládat rizika a musíme správně zvolit investiční horizont. A čím je tento investiční horizont delší, tím ta rizika můžeme překonávat,“ vysvětluje také regionální ředitel 4fin Vratislav Jůza. DIP má podle něj minimální investiční horizont deset let, ale zároveň nejdříve se na peníze může sáhnout v šedesáti letech. „Kdybychom toto porušili, tak musíme daňové úlevy vrátit,“ dodává.

Výhodou je, že investice mohou lidé v průběhu měnit podle toho, v čem zrovna vidí největší potenciál. Produkt od letoška nabízí řada bank nebo investičních společností – důležité je, že musí mít licenci České národní banky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...