Spotřeba plynu v Česku byla loni nejnižší za tři desetiletí

Nahrávám video

Mimořádně nízkou spotřebu plynu eviduje za uplynulý rok Energetický regulační úřad. Byla nejnižší od roku 1992, kdy ale současně byla podstatně menší plynofikační síť. Meziročně se spotřeba snížila o 10,4 procenta na 6,76 miliardy metrů krychlových. ERÚ dává úspory do souvislosti jednak s teplým počasím, ale hlavně se zdražováním energií a také ekonomickým útlumem.

Plynem loni šetřili všichni, nejvíce však domácnosti, které meziročně snížily spotřebu o 11,6 procenta. O více než deset procent omezili využití plynu také malí a střední odběratelé, velkoodběratelé odebrali loni o 9,6 procenta menší objem plynu než v roce 2022.

Nejvýraznější byl pokles na konci roku, upozornil předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček. „V posledním loňském čtvrtletí byla spotřeba plynu vůbec nejnižší za celé desetiletí. Celoroční spotřeba pak klesla na hodnotu, která je nejnižší za dobu delší než tři dekády,“ shrnul. Podle Trávníčka klesá spotřeba plynu soustavně od třetího čtvrtletí roku 2021, kdy se začala projevovat energetická krize.

Poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík nicméně nepovažuje zdražování energií a teplé počasí za jedinou příčinu šetření. Za další důležitý faktor považuje i technologický pokrok. „Například výměna plynových kotlů z atmosférických, které jsme mívali, na kondenzační, přináší spotřebu plynu asi na jednu polovinu,“ poukázal.

Přechod na efektivnější technologie považuje za příčinu úspor také analytik společnosti ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor. „Na řadu přicházejí dlouhodobé investiční úspory, to znamená přechod na jiný způsob vytápění, zateplení,“ poznamenal.

To si myslí i energetický analytik Tomáš Vrňák. „Lidé přecházeli buďto na jiný způsob vytápění, například tepelné čerpadlo, dále si zákazníci dost hlídají spotřebu a naučili se i šetřit,“ dodává.

Snížení poptávky vyvolalo i tlak na velkoobchodní ceny, které klesají, a dodavatelé je postupně propisují do ceníků pro konečné spotřebitele. Ještě loni přitom platil vládní strop. „Cenový strop nás chránil, když budeme hovořit o ceně bez DPH, maximální cenou 2500 korun. Velice brzo už v průběhu roku 2023 to kleslo. (...) Nyní už je pokořena hranice 1500 korun. Z pozice konečného odběratele ty nejnižší ceny máme teprve před sebou,“ podotýká také Gavor.

Spotřeba proto bude podle analytiků klesat i v následujících letech. Lukáš Kaňok ze společnosti Kalkulátor.cz upozornil na pokles počtu domácností připojených k plynové soustavě o téměř 25 tisíc odběrných míst.

Nahrávám video

Podstatně se loni podle ERÚ snížil také tok plynu přes tuzemskou plynárenskou soustavu. Dovoz do plynárenské soustavy loni činil 7,83 miliardy metrů krychlových plynu, což znamenalo meziroční pokles téměř o více než 71 procent. Vývoz klesl o 94,4 procenta na 1,02 miliardy metrů krychlových plynu.

Jestliže byla spotřeba v celkovém objemu nejnižší od roku 1992, je to podle úřadu o to výraznější vzhledem k tomu, že na počátku devadesátých let se teprve rozšiřovaly plynofikační sítě a plynárenská soustava přecházela z dřívějšího svítiplynu na současný zemní plyn.

Jak ovšem poznamenal Vratislav Ludvík, nelze počítat s tím, že snižování spotřeby by vedlo nutně i k tomu, že lidé zaplatí méně. Problém vidí hlavně v tom, že se spotřebou nijak nesouvisejí náklady na údržbu infrastruktury. „Pokles ceny plynu znamená pokles příjmů plynáren k tomu, aby mohly udržovat systém. Takže poroste dále regulovaná složka ceny,“ poukázal. Domnívá se ovšem, že by plynárenství mělo do budoucna přejít na obdobu platby za jistič v elektrárenství.

Část plynu spotřebovaného loni v Česku měla zřejmě ruský původ. Za původně ruský považují někteří experti plyn dovezený ze Slovenska, který podle ERÚ představoval osm procent celkového objemu. Tyto dodávky se koncentrovaly především do posledního čtvrtletí, kdy Česká republika už měla podle úřadu naplněné zásobníky. Zbytek plynu se do Česka dostal z Německa, kam proudí hlavně norský plyn a také zkapalněný plyn z Nizozemska.

Na přesném původu plynu se odborníci neshodují. Někteří se podle agentury ČTK domnívají, že může jít o zásoby obchodníků ze skladů například na Ukrajině nebo v jiných zemích. Ministerstvo průmyslu a obchodu na začátku února uvedlo, že nárůst ruského dovozu v závěru loňského roku je důsledkem aktuálního vývoje na trzích, stále však podle něj platí, že je Česko na plynu z Ruska nezávislé. Také Ludvík poukázal, že přímo s Ruskem, respektive Gazpromem, nemá žádný obchodník v Česku smlouvu, což považuje za zásadní.

„Každý plyn, který k nám jde z východu, tedy přes předávací hraniční stanici Lanžhot, může být potenciálně ruský, protože plynárenské soustavy okolních zemí jako Slovensko, Maďarsko a Rakousko, mají plno ruského plynu,“ podotýká také Gavor.

Rovněž podle mluvčího ERÚ Michala Keborta nelze ze statistik určit složení plynu a přesné dovozy. „Nezná ho v podstatě nikdo, protože obchodní toky jsou velmi složité, plyn je několikrát přeprodávaný mezi obchodníky, takže nemůžeme s jistotou říct, že ten plyn z východu – těch osm procent – že byl stoprocentně ruský.“

Podle analytika XTB Štěpána Hájka nárůst dovozu plynu z východu souvisí s jeho neustálou dostupností. „Je výrazně levnější než alternativy z Norska nebo LNG,“ uvedl. Dodal, že při obchodování s plynem na burze je obtížné sledovat jeho původ, proto se domnívá, že úplné odstřižení Česka od plynu vytěženého v Rusku nebude jednoduché. „Nevypadá to ani, že by zde byla iniciativa tyto dovozy úplně zastavit,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ceny ropy mohutně klesají díky naději na brzký mír mezi Íránem a USA

Ceny ropy prudce klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 18 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 19 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
24. 5. 2026

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
24. 5. 2026

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
24. 5. 2026

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
24. 5. 2026
Načítání...