Spotřeba plynu v Česku byla loni nejnižší za tři desetiletí

Nahrávám video
Události: Spotřeba plynu
Zdroj: ČT24

Mimořádně nízkou spotřebu plynu eviduje za uplynulý rok Energetický regulační úřad. Byla nejnižší od roku 1992, kdy ale současně byla podstatně menší plynofikační síť. Meziročně se spotřeba snížila o 10,4 procenta na 6,76 miliardy metrů krychlových. ERÚ dává úspory do souvislosti jednak s teplým počasím, ale hlavně se zdražováním energií a také ekonomickým útlumem.

Plynem loni šetřili všichni, nejvíce však domácnosti, které meziročně snížily spotřebu o 11,6 procenta. O více než deset procent omezili využití plynu také malí a střední odběratelé, velkoodběratelé odebrali loni o 9,6 procenta menší objem plynu než v roce 2022.

Nejvýraznější byl pokles na konci roku, upozornil předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček. „V posledním loňském čtvrtletí byla spotřeba plynu vůbec nejnižší za celé desetiletí. Celoroční spotřeba pak klesla na hodnotu, která je nejnižší za dobu delší než tři dekády,“ shrnul. Podle Trávníčka klesá spotřeba plynu soustavně od třetího čtvrtletí roku 2021, kdy se začala projevovat energetická krize.

Poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík nicméně nepovažuje zdražování energií a teplé počasí za jedinou příčinu šetření. Za další důležitý faktor považuje i technologický pokrok. „Například výměna plynových kotlů z atmosférických, které jsme mívali, na kondenzační, přináší spotřebu plynu asi na jednu polovinu,“ poukázal.

Přechod na efektivnější technologie považuje za příčinu úspor také analytik společnosti ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor. „Na řadu přicházejí dlouhodobé investiční úspory, to znamená přechod na jiný způsob vytápění, zateplení,“ poznamenal.

To si myslí i energetický analytik Tomáš Vrňák. „Lidé přecházeli buďto na jiný způsob vytápění, například tepelné čerpadlo, dále si zákazníci dost hlídají spotřebu a naučili se i šetřit,“ dodává.

Snížení poptávky vyvolalo i tlak na velkoobchodní ceny, které klesají, a dodavatelé je postupně propisují do ceníků pro konečné spotřebitele. Ještě loni přitom platil vládní strop. „Cenový strop nás chránil, když budeme hovořit o ceně bez DPH, maximální cenou 2500 korun. Velice brzo už v průběhu roku 2023 to kleslo. (...) Nyní už je pokořena hranice 1500 korun. Z pozice konečného odběratele ty nejnižší ceny máme teprve před sebou,“ podotýká také Gavor.

Spotřeba proto bude podle analytiků klesat i v následujících letech. Lukáš Kaňok ze společnosti Kalkulátor.cz upozornil na pokles počtu domácností připojených k plynové soustavě o téměř 25 tisíc odběrných míst.

Nahrávám video
Poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík o nízké spotřebě plynu
Zdroj: ČT24

Podstatně se loni podle ERÚ snížil také tok plynu přes tuzemskou plynárenskou soustavu. Dovoz do plynárenské soustavy loni činil 7,83 miliardy metrů krychlových plynu, což znamenalo meziroční pokles téměř o více než 71 procent. Vývoz klesl o 94,4 procenta na 1,02 miliardy metrů krychlových plynu.

Jestliže byla spotřeba v celkovém objemu nejnižší od roku 1992, je to podle úřadu o to výraznější vzhledem k tomu, že na počátku devadesátých let se teprve rozšiřovaly plynofikační sítě a plynárenská soustava přecházela z dřívějšího svítiplynu na současný zemní plyn.

Jak ovšem poznamenal Vratislav Ludvík, nelze počítat s tím, že snižování spotřeby by vedlo nutně i k tomu, že lidé zaplatí méně. Problém vidí hlavně v tom, že se spotřebou nijak nesouvisejí náklady na údržbu infrastruktury. „Pokles ceny plynu znamená pokles příjmů plynáren k tomu, aby mohly udržovat systém. Takže poroste dále regulovaná složka ceny,“ poukázal. Domnívá se ovšem, že by plynárenství mělo do budoucna přejít na obdobu platby za jistič v elektrárenství.

Část plynu spotřebovaného loni v Česku měla zřejmě ruský původ. Za původně ruský považují někteří experti plyn dovezený ze Slovenska, který podle ERÚ představoval osm procent celkového objemu. Tyto dodávky se koncentrovaly především do posledního čtvrtletí, kdy Česká republika už měla podle úřadu naplněné zásobníky. Zbytek plynu se do Česka dostal z Německa, kam proudí hlavně norský plyn a také zkapalněný plyn z Nizozemska.

Na přesném původu plynu se odborníci neshodují. Někteří se podle agentury ČTK domnívají, že může jít o zásoby obchodníků ze skladů například na Ukrajině nebo v jiných zemích. Ministerstvo průmyslu a obchodu na začátku února uvedlo, že nárůst ruského dovozu v závěru loňského roku je důsledkem aktuálního vývoje na trzích, stále však podle něj platí, že je Česko na plynu z Ruska nezávislé. Také Ludvík poukázal, že přímo s Ruskem, respektive Gazpromem, nemá žádný obchodník v Česku smlouvu, což považuje za zásadní.

„Každý plyn, který k nám jde z východu, tedy přes předávací hraniční stanici Lanžhot, může být potenciálně ruský, protože plynárenské soustavy okolních zemí jako Slovensko, Maďarsko a Rakousko, mají plno ruského plynu,“ podotýká také Gavor.

Rovněž podle mluvčího ERÚ Michala Keborta nelze ze statistik určit složení plynu a přesné dovozy. „Nezná ho v podstatě nikdo, protože obchodní toky jsou velmi složité, plyn je několikrát přeprodávaný mezi obchodníky, takže nemůžeme s jistotou říct, že ten plyn z východu – těch osm procent – že byl stoprocentně ruský.“

Podle analytika XTB Štěpána Hájka nárůst dovozu plynu z východu souvisí s jeho neustálou dostupností. „Je výrazně levnější než alternativy z Norska nebo LNG,“ uvedl. Dodal, že při obchodování s plynem na burze je obtížné sledovat jeho původ, proto se domnívá, že úplné odstřižení Česka od plynu vytěženého v Rusku nebude jednoduché. „Nevypadá to ani, že by zde byla iniciativa tyto dovozy úplně zastavit,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 13 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...