Španělsko bude dotovat ceny energií pro zranitelné odběratele, opatření zvažují i Řecko či Itálie

Nahrávám video
Události ČT: Opatření evropských zemí proti drahým energiím
Zdroj: ČT24

Ministři energetiky Evropské unie jednali neformálně ve Slovinsku o prudkém zvýšení velkoobchodních cen energií. Od loňska se téměř ztrojnásobily. Itálie a Řecko zvažují dotace pro nejzranitelnější spotřebitele, Španělsko už opatření přijalo. Potíže má i Velká Británie stojící mimo EU.

Španělská vláda s ohledem na zranitelné odběratele zdaní velké zisky energetických firem. Chce tímto způsobem koncové ceny dotovat. Podobně uvažují i Francie, Řecko nebo Itálie. Třeba na Apeninském poloostrově vzrostly lidem účty za energie o čtyřicet procent.

„Vláda už vypracovala několik návrhů a jako pomoc pro rodiny, které mají příjmy pod dvacet tisíc eur, a pravděpodobně i pro průmyslové společnosti hodlá věnovat čtyři miliardy, aby se přibrzdil dopad tohoto nárůstu cen,“ přiblížila spolupracovnice ČT v Itálii Vědunka Lunardi.

Vláda už vypracovala několik návrhů a jako pomoc pro rodiny, které mají příjmy pod dvacet tisíc eur, a pravděpodobně i pro průmyslové společnosti hodlá věnovat čtyři miliardy, aby se přibrzdil dopad tohoto nárůstu cen.

„Evropa potřebuje investovat do obnovitelných zdrojů energie, protože jsou skutečnou alternativou naší závislosti na dovozu fosilních paliv,“ uvedla eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.

Za růstem cen je souběh více faktorů. Po dlouhé zimě zůstaly v Evropě jen malé zásoby plynu a rostla po něm poptávka v Číně. Zvýšily se ale také ceny emisních povolenek a kvůli častému bezvětří v Severním moři dodávky energie z větru nesplnily očekávání.

Nahrávám video
Spolupracovnice ČT Lunardi: Itálie je energeticky závislá na zahraničí
Zdroj: ČT24

V Británii zkrachovaly čtyři energetické firmy

Problémy mají i ve Spojeném království. Čtyři tamní menší dodavatelé energií zkrachovali, vysoké ceny plynu vedly k výpadku v distribuci oxidu uhličitého. Farmáři například nemohou porážet prasata, problémy mají výrobci piva a šumivých nápojů.

Vláda nicméně Brity ujišťuje, že není důvod k žádné panice. „Absolutně nepřipadá v úvahu, že by nešla elektřina nebo si lidé nemohli zatopit,“ prohlásil ministr obchodu Kwasi Kwarteng.

Vysoké ceny energií ale podle analytiků neklesnou až do snížení poptávky, tedy zřejmě do jara. Neviditelná ruka trhu tak plnění podobných slibů může prodražit.

Německo spoléhá na Nord Stream 2, europoslancům se nelíbí Gazprom

Berlín spoléhá na to, že jeho zásobníky brzy začne plnit další plyn od ruské státní firmy Gazprom dodávaný nedávno dokončeným plynovodem Nord Stream 2, což by mohlo cenu stlačit poněkud dolů.

Společnost Gazprom a její role v cenotvorbě je ale v rámci Evropské unie předmětem sporů a pochybností. V pátek skupina poslanců Evropského parlamentu požádala Evropskou komisi, aby prošetřila roli Gazpromu v růstu cen plynu v Evropě, protože chování společnosti v nich vzbudilo podezření z manipulace s trhem. Přibližně 40 z celkových zhruba 700 europoslanců uvedlo, že mají podezření, že ruský Gazprom jedná s cílem zvýšit ceny plynu a snaží se vyvíjet nátlak na Evropu, aby souhlasila s rychlým spuštěním plynovodu Nord Stream 2. 

Pražská burza: Elektřina je dražší dvojnásobně, plyn trojnásobně

Například na pražské energetické burze stojí megawatthodina (MWh) elektřiny už přes 2700 korun, loni touto dobou to přitom bylo 1200 korun. Přitom domácnost, která elektřinou pouze svítí a napájí běžné spotřebiče, odebere ročně zhruba tři megawatthodiny.

Plyn zdražuje ještě citelněji, v meziročním srovnání skoro trojnásobně. Podle distributorů je příčinou oživení ekonomiky po koronavirové krizi, rozvoj elektromobility a především rostoucí cena emisních povolenek.

Vývoj velkoobchodní elektřiny pro rok 2022
Zdroj: ČT

Jaká bude situace v Česku?

Člen výkonné rady Teplárenského sdružení a ředitel pro strategii v EP Energy Jiří Feist v pořadu Události, komentáře řekl, že na vyšší ceny si budeme muset zvykat. „V tuto chvíli prožíváme první paniku na trhu, protože dochází ke střetům mezi politickým rozhodováním a reakcí trhu na situaci, která nastala.“

Připomněl, že Evropská unie provedla transformaci trhu s emisními povolenkami, což vedlo za poslední čtyři roky k rapidnímu růstu cen ze čtyř na šedesát eur. Navíc jsou nyní nižší dodávky plynu, a to za situace, kdy se zásobníky s plynem přes léto nenaplnily za nižší ceny. Myslí si, že šok na trhu bude nějaký čas trvat – rok dva… – a bude otázka, jaké regulatorní nástroje si Unie nastaví, aby tento velký výkyv srovnala. 

Poslanec Patrik Nacher (za ANO) se domnívá, že k současné situaci zdražování přispívá i filozofie Green Dealu. „Říká se uhlí ne, zpochybňuje se jádro, plyn z Ruska také.“ Dodal, že už nyní nastává to, co čekal za rok dva. „Už nyní zažíváme dopady toho zeleného šílenství.“ 

Poslanec Petr Třešňák (Piráti) řekl, že sektor energetiky potřebuje mantinely a že státy mohou přímo ovlivnit, jakým způsobem bude fungovat trh. Politici v národních státech nebo na půdě Evropské unie mohou tedy určit, jak bude fungovat trh s emisními povolenkami.

Nahrávám video
Události, komentáře: Jak reagovat na zdražování energií
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 7 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...