Slovenská vláda navrhla pomalejší zvyšování minimální mzdy. Méně chce přidat i důchodcům

Slovenská vláda ve středu schválila návrh na pomalejší růst minimální mzdy, než předpokládá současný zákon, který ještě loni prosadil předchozí kabinet. Chce také snížit výši 13. penze pro důchodce, jejíž zavedení krátce před únorovými parlamentními volbami schválil poslanecký sbor.

Vláda nově počítá s tím, že měsíční minimální mzda na Slovensku se v příštím roce zvýší na 623 eur (16 260 korun) z nynějších 580 eur (15 140 Kč), tedy o více než sedm procent. Pokud by zůstala v platnosti stávající pravidla výpočtu, minimální mzda by stoupla až na 656 eur (17 120 korun).

Předlohu změn příslušného zákona podpořil kabinet premiéra Igora Matoviče poté, co se zástupci zaměstnavatelů a odborů nedohodli na úpravě nejnižšího výdělku.

Zaměstnavatelé původně požadovali kvůli dopadům pandemie covidu-19 nezvyšovat v příštím roce minimální mzdu vůbec. Nakonec ale přistoupili na návrh ministerstva sociálních věcí, který vláda schválila.

Odbory trvaly na původně předpokládaném zvýšení minimální mzdy na 656 eur. Zástupci odborové centrály KOZ opustili poslední jednání s vládou a zaměstnavateli o úpravě minimální mzdy, což zdůvodnili postupem ministra sociálních věcí Milana Krajniaka, který pokračoval v diskusi pouze se zástupci firem. Krajniak v reakci odbory kritizoval za to, že neustoupily od svých nereálných požadavků.

Matovičův kabinet chce ušetřit také na 13. penzi

Slovenská vláda také schválila návrh na změny ve vyplácení 13. penze pobíratelům různých typů důchodů, jejíž zavedení prosadila čtyři dny před únorovými parlamentními volbami bývalá koalice.

Nově by jedna penze navíc měla záviset na výši důchodu, senioři s nízkým příjmem po schválení zákona ve sněmovně dostanou více než důchodci s vyšší penzí. Celkově by měl stát na vyplácení 13. penze v porovnání s platným zákonem ušetřit. 

Jaká je situace v Česku

V Česku, kde jsou platy obecně vyšší než na Slovensku, minimální mzda činí od ledna 14 600 korun.  

Vývoj minimální mzdy
Zdroj: ČT24

Odbory požadují pro příští rok navýšení mimální mzdy na 16 tisíc korun.

Ministerstvo práce svůj návrh pro příští rok zatím nezveřejnilo. Navrhuje ale, aby od roku 2022 nejnižší výdělek odpovídal polovině průměrné mzdy z předloňska. Tento vzorec by nahradil každoroční jednání na tripartitě mezi vládou, odbory a zaměstnavateli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoZásoby malé, poptávka velká. Ropa zdražuje a Unie zvažuje dotace pro rafinerie

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.
před 9 hhodinami

EU chce zpřísnit pravidla pro Airbnb a krátkodobé pronájmy kvůli bytové krizi

Evropská komise chce prostřednictvím Aktu o dostupném bydlení, který představila ve středu 9. září, poskytnout evropským městům větší právní jistotu při omezování krátkodobých pronájmů, jako je Airbnb, pokud tyto pronájmy prohlubují bytovou krizi.
před 12 hhodinami

USA zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Od poloviny září se také na řadu dalších výrobků bude vztahovat 50procentní clo. V noci na středu to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Plaga trvá na penězích pro soukromé školy. Schillerová chce systémovou změnu

V koalici probíhá boj o financování církevních a soukromých škol. Z roku na rok by mohly podle návrhu rozpočtu přijít o tři miliardy korun, tedy asi patnáct procent prostředků. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) to odmítá. Upozorňuje, že jde o zákonem dané výdaje. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce systémovou změnu. Podle zástupců škol by odebrání dotací bylo likvidační.
8. 9. 2026

Polsko má nejplnější zásobníky plynu v Evropské unii

Polsko naplnilo své zásobníky zemního plynu na 96 procent kapacity, což je nejvyšší úroveň v celé Evropské unii a výrazně převyšuje unijní průměr 67 procent. Vyplývá to z údajů, na které se odvolává polská rozhlasová stanice RMF FM.
8. 9. 2026

Babiš je v potenciálním střetu zájmů, rozhodla EK. Premiéra to „nezajímá“

Evropská komise dospěla k závěru, že český premiér Andrej Babiš (ANO) se nachází v potenciálním střetu zájmů, uvedla mluvčí Komise Louise Bogeyová. Svěřenský fond podle ní situaci dostatečně neřeší. Komise proto potvrdila pozastavení proplácení části dotací pro Agrofert. Babiš prohlásil, že ho postoj EK k jeho střetu zájmů nezajímá a neřeší to. Premiér v únoru vložil akcie holdingu do svěřenského fondu RSVP Trust.
8. 9. 2026Aktualizováno8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.