Síkela: 97,5 procenta Čechů platí za energie míň než v ceníku. Podle Havlíčka ze špatných čísel nevybruslí

Nahrávám video

Celkem 97,5 procenta Čechů platí za energie méně, než je uvedeno v ceníku. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (nestr. za STAN), který zatím prozkoumal 70 procent trhu. Právě ceníkové ceny přitom dostává Eurostat. Síkela předloží poslancům novelu energetického zákona, který dá pravomoci Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) získávat od dodavatelů reálné ceny. Podle exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) to však není logický krok, protože se tím změní vzorek.

V Česku vzrostly ve druhém pololetí ceny plynu meziročně nejvíc v celé Evropské unii, ukazuje středeční zpráva Eurostatu. Podle statistiků činil růst takřka 231 procent. Růst cen elektřiny v Česku byl podle Eurostatu druhý nejvyšší v EU (96,5 procenta). Premiér Petr Fiala (ODS) vzápětí označil čísla za mylná. Práci statistiků tak zpochybnil a zdůraznil, že je třeba odhalit toho, kdo dělá chybu.

„Došlo k největšímu zvýšení cen v cenících, což jsou veřejně dostupné seznamy cen pro klienty z ulice, kteří se například rozhodnou, že změní dodavatele, protože většinou i u těch změn, které jsou v rámci stávajícího dodavatele, klient dostává jiné ceny, než ty, které jsou v těch cenících. To znamená, že si musíme říct, co porovnáváme – jestli porovnáváme ceny, nebo ceníky,“ vysvětluje Síkela.

Kritika Eurostatu je podle něj oprávněná. „Až do této chvíle nepřiznal, že v případě některých zemí srovnává ceníkové ceny se skutečnými cenami, a je to o tom, jaká data mu ty jednotlivé země dodávají,“ upozornil Síkela s tím, že donedávna se nikdo nezajímal o to, zda jsou data správná a správně interpretovaná.

Ceny plynu
Zdroj: ČT24

Ministr tvrdí, že dosud zmapoval sedmdesát procent trhu, přičemž předběžný závěr zní, že ceny, které byly uvedeny v cenících, platilo méně než 2,5 procenta obyvatel. „To znamená, že 97,5 procenta obyvatel a firem platilo ceny, které byly o čtyřicet až padesát procent nižší, než byly nabízené ceníkové ceny. A to je prostě zásadní rozdíl,“ zdůraznil Síkela v OVM.

Síkela: Dodavatelé se ohánějí obchodním tajemstvím

Eurostat čerpá data z národních statistických úřadů, které mají mít k dispozici ceníkové ceny, Síkela ovšem tvrdí, že některé země úřadu dodávají skutečné ceny, které byly zaplaceny.

„My je tam nedodáváme, protože Český statistický úřad to je schopen udělat, ale dělá to jednou ročně, zatímco Eurostat požaduje data dvakrát ročně a ERÚ ta data nemá, protože do této chvíle se obchodníci bránili tomu jakákoli taková data poskytnout, protože říkali, že to je  jejich obchodní tajemství, takže jediná data dostupná pro statistiky byla data z internetu jednotlivých obchodníků (o nových cenících – pozn. redakce),“ popisuje situaci Síkela.

ERÚ podle ministra již předložil návrh, jak data upřesnit, avšak distributoři se doteď bránili je poskytnout. Paragrafové znění, které by jim to uložilo jako povinnost, je podle Síkely připraveno již delší dobu. Změny by se mohly prosadit už jako pozměňovací návrh k novele energetického zákona OZE 2, kterou nyní řeší poslanci ve sněmovně.

Ceny elektřiny
Zdroj: ČT24

Podle Havlíčka ale není až tak klíčové, že ERÚ nemá k dispozici reálné ceny. Síkelovy argumenty by podle něj dávaly smysl, pokud by se každý rok měnila metodika. „Porovnáváme rok 2022 s rokem 2023 a porovnáváme ho meziročně a měřilo se to úplně stejně, na principu stejného sběru dat,“ říká exministr a zdůrazňuje, že Eurostat si za svou středeční zprávou stojí.

„Jde o to, jaký je trend, a ten je jasný. Metodika je stále stejná, to znamená, že je tu určitý vzorek. Třeba mezi roky 2020 až 2021 na principu stejného sběru dat jsme na tom byli jedni z nejlepších v celé Evropě. O rok později jsme na tom jedni z nejhorších. A není to nelogické, protože ve druhé části roku 2021 jsme snížili DPH na nulu, srazili jsme ceny elektřiny, plynu, tedy srovnávací základna byla logicky nižší, vy jste hodili DPH nazpátek a nechali jste vystoupat ceny energií do neskutečné výše,“ kritizoval Havlíček současnou vládu.

Havlíček: Vláda neuřídila ceny

Pokud by se prosadil pozměňovací návrh, který by umožnil ERÚ přístup k reálným cenám, šlo by podle Havlíčka o nelogický krok. „Budeme srovnávat základnu určitého vzorku a příští rok tam bude úplně jiný vzorek,“ míní exministr s tím, že i podle jiných statistik je na tom Česko nejhůře v Unii.

„Z tohohle se nedá vyháknout, vůbec nechápu, co tady řešíme. Cokoli, co přijde z nějaké nezávislé instituce, se zpochybní jen proto, že jste neuřídili ceny, a to naprosto brutálním způsobem,“ vzkázal Havlíček Síkelovi.

Zastropování cen přišlo až od ledna letošního roku, připomněl exministr. Síkela se zase opřel do Havlíčka kvůli snižování DPH, protože právě tento krok předchozí vlády podle něj vedl k tomu, že se pozměnily statistiky.

Ekonom: Reálné ceny se liší

Podle ekonoma Miroslava Zámečníka, který byl dalším hostem pořadu, je dobrý nápad se na metodiku znovu podívat, a to i proto, že nabídkové ceny nemají s reálným životem mnoho společného.

„Je to stejné, jako když se díváte na standardní ceny v maloobchodě, dospíváte k závěru, jak je draho, a přitom víme, že Česká republika má vůbec největší podíl tržeb realizovaných ve slevách. Jinými slovy to jsou ceny, které se dají reportovat, ale ve skutečnosti je velmi málokdo platí. Realita zdaleka není tak tragická,“ je přesvědčen ekonom. Aby se ERÚ mohl dostat k reálným cenám, považuje za správný krok.

Růst cen začal v Evropě kvůli dopadům pandemie covidu. Podle Havlíčka současný Fialův kabinet ale s inflací neudělal nic na fiskální bázi a „hodil“ vše jen na centrální banku. Inflace klesla loni v létě se zavedením jednotného energetického tarifu a následně zavedením energetického stropu pro domácnosti, podle Havlíčka ale vládní opatření přišla pozdě. Sám by zastropoval ceny už u výrobců.

Síkela naopak považuje vyšší ceny energií částečně i za negativní odkaz předchozího kabinetu. „V rozvoji OZE jste neudělali nic, v rozvoji jádra jste neudělali nic, jenom jste škodili, s energetickými úsporami taky ne. To znamená, my jsme po vás převzali nic, nulu a díky neskutečné práci celého týmu lidí se podařilo Českou republiku z té energetické krize vytáhnout lépe, než se to povedlo komukoli v okolí,“ uzavřel ministr.

Cenový strop zůstane do konce roku

Ceny energií postupně klesají a jsou již dokonce pod stropy stanovenými vládou. Podle Zámečníka, který doufá, že Česko už je z nejhoršího venku, je nyní otázkou, jak bude vypadat další sezona, ale ekonomické ukazatele zatím vypadají dobře.

„Teď už to (zastropování) přestává dávat smysl, pokud jsme chtěli regulovat, tak jsme měli regulovat rychle a měli jsme regulovat v roce 2022,“ míní Havlíček. Podle svých slov by ještě ale nařízení nechal do konce roku „dojet“, protože může fungovat jako pojistka, kdyby ceny náhodou opět vyskočily. Strop by se však podle něj mohl snížit.

To ale Síkela odmítá. „Není dobojováno, na trhu se může stát cokoli, může dojít k sabotáži, trhy okamžitě znervózní. Představte si použití jaderných zbraní, trhy okamžitě vyletí strašně nahoru,“ obává se ministr.

Plán ponechat opatření do konce roku 2023 se tak nezmění, v úvahu ale přicházelo možné zrušení opatření, kdy stát až do konce letošního roku platí za odběratele poplatky z obnovitelných zdrojů. „To by ale vedlo k navýšení cen energií, což si nepřejeme, protože stále nejsme na historických cenách, na kterých jsme byli, a možná už tam ani nikdy nebudeme,“ dodal Síkela.

Nahrávám video

Ještě před prázdninami chce dát Síkela do legislativního procesu další novelu energetického zákona, která zavádí pravidla pro sdílení energie a komunitní energetiku. Evropská směrnice, kterou český zákon implementuje, vznikla už v roce 2016. Proti původnímu plánu jde o půlroční zpoždění. Ministr zároveň podotkl, že Česko neplní požadavky Evropské komise v energetických úsporách, kde je na 68 procentech a hrozí mu sankční řízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy mohutně klesají díky naději na brzký mír mezi Íránem a USA

Ceny ropy prudce klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
07:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 3 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 4 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 20 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 21 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
včera v 07:30

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
včera v 06:30
Načítání...