Šéf Hospodářské komory Dlouhý nechápe schodek 390 miliard. Je to důsledek krize, říká Havlíček

Nahrávám video
Události, komentáře: Státní rozpočet a stav české ekonomiky
Zdroj: ČT24

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý tvrdí, že schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 390 miliard korun nechápe. Podle něj může mít Česko velký problém s udržitelností veřejných financí, řekl to v Událostech, komentářích. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) tvrdí, že tak vysoký deficit je důsledkem jedné z největších krizí. Hájí ale například navýšení důchodů nad valorizaci, které prý rozpočet příliš nezatíží.

„Zatímco v roce 2020 i 2021 jsem byl chápavý k těm velkým rozpočtovým deficitům, pro rok 2022 jsem nechápavý vůči číslu 390 miliard,“ uvedl Dlouhý. Podle něj jde o deficit, který by mohl otevřít cestu k tomu, že začne mít Česká republika problém s udržitelností veřejných financí. „Někdo už tady musí říct důchodcům i jiným skupinám, že se dostáváme do situace, kdy nebude možné, aby pokračovalo takové přidávání,“ dodal. 

Dlouhý si také myslí, že nyní před volbami do Poslanecké sněmovny došlo k několika populistickým krokům, které zbytečně rozpočet nafoukly. „Alespoň takový dojem z toho prvního projednávání máme. Říkám první projednávání, protože to ještě není definitivní,“ řekl šéf Hospodářské komory. 

Havlíček řekl, že ani on není spokojen s číslem 390 miliard korun. „Je to důsledek největší krize, která zde byla od druhé světové války,“ uvedl. Ministr hájí například důchody, které mají narůst o tři sta korun nad valorizaci. „To ale v celém tom rozpočtu hraje roli řádově deseti miliard korun,“ doplnil. 

Stimulace podnikatelského sektoru

„Když přijmeme teď deficit 390 miliard, tak podnikatelé se budou muset vypořádat možná i se zvýšením daní v následujících pěti letech. A pokud to má být politicky průchodné, pokud to nemá na podnikatele dopadnout, tak také musí být patřičná opatření na výdajové stráně, abychom nenesli všechno na svých zádech jenom my,“ upozornil Dlouhý.  

„Tak to hledejme opačně, hledejme to na té příjmové stránce, stimulujme k tomu, abychom měli maximální výnosy ve firemním sektoru nebo jakékoliv jiné aktivitě, a snažme se na to jít z té druhé strany. Stimulujme dnes podnikatelský sektor k tomu, aby měl vyšší výkony, stimulujme ho třeba těmi inovacemi nebo tím, že budeme investovat do výzkumu,“ reagoval Havlíček s tím, že se to během několika let projeví tak, že díky inovacím budou mít firmy vyšší marže, budou více danit, a zaměstnanci budou mít vyšší mzdy.

„Já bych si to strašně přál, to je ta nejlepší možná cesta, to je ale tučný holub na střeše. Ten vrabec v hrsti je určitá jistota, že nedostaneme Českou republiku do větších rozpočtových problémů,“ sdělil Havlíčkovi Dlouhý. 

Výhled české ekonomiky

V souvislosti s vývojem ekonomiky v Česku Dlouhý řekl, že se situace zlepšuje. „Nicméně v těch nejzasaženějších sektorech, například v oblasti hotelů nebo restaurací, dochází k tomu, že je už otevřeno, ale ta klientela se nevrací, nevrací se česká klientela, a dokonce tady nejsou ani turisté,“ upozornil. 

Než se Česko dostane do předpandemického stavu, může podle Havlíčka uběhnout i několik let. „Jsme stále mezi nejméně zadluženými zeměmi v Evropě,“ připomněl. Souhlasí s tím, že ekonomika je nyní na tom poměrně dobře. „Udrželi jsme průmysl tím, že jsme ho nezavřeli, že jsme se nedostali pod tlak, který byl gigantický, ať už od koaličního partnera, nebo ze strany odborů,“ řekl ministr. 

Home office na ústupu

Drtivá většina českých firem má po výrazném útlumu epidemie v tuzemsku v plánu definitivně ukončit práci z domova. Někteří argumentují tím, že zaměstnanci například ztrácejí pracovní návyky. Podle Havlíčka by si o tom měla rozhodovat každá firma sama. „Chápu to, že firmy se přiklánějí k tomu, že potřebují mít ten osobní vztah,“ řekl. 

„Hodnocení home office záleží od typu práce. Já si myslím, že v některých oblastech je to dobře, souvisí to s celým posunem směrem k digitalizaci našeho života, která je tak potřebná, což nás do toho covid postrčil. Je to ale případ od případu,“ uvedl šéf Hospodářské komory. Řada firem podle něj práci z domova vítá, týká se to zejména oblasti bankovnictví, financí či poradenství. 

Kombinace home office a práce v kanceláři zůstane v poměru 3:2 například v Albatros Media. Generální ředitel a předseda představenstva společnosti Václav Kadlec řekl, že vedení nepociťuje žádnou motivaci, aby nařizovalo návrat do kanceláří. „Pokud firma pracuje s home officem na pozicích, kde to dává smysl dlouhodobě, tak si myslím, že lze najít model, který funguje,“ uvedl s tím, že k poklesu efektivity v Albatros Media nedošlo. 

Problém může podle Kadlece nastat při kreativní práci. „Pokud je tým, který se má sejít, má něco vymyslet, je to takové to neformální sezení u stolu a vzájemné sdílení nápadů, tak tam samozřejmě ten home office úplně nedostačuje. Proto jsme přesvědčeni, že nejlepší formou je nějaká kombinace, kdy mají zaměstnanci možnost si vybrat, kde jim práce vyhovuje, ale je dobré, aby pro nějaké sdílení kreativních nápadů existovala i osobní forma,“ míní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...