Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 189 miliard

Nahrávám video

Schodek státního rozpočtu ke konci května vzrostl na 189,3 miliardy korun z dubnových 100,1 miliardy. Loni ke konci května rozpočet vykázal deficit 255 miliard korun, což byl nejhorší květnový výsledek od vzniku České republiky. Informovalo o tom ministerstvo financí. Na celý letošní rok počítá v březnu schválený státní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Podle ekonomů je ale už teď jasné, že na konci roku bude schodek vyšší, a to přes 300 miliard.

„Květen je tradičně slabší měsíc, odešly vysoké platby do regionálního školství a na sociální služby, zatímco na příjmové straně chybí vysoká čtvrtletní inkasa daní z příjmů a DPH. Především se ale ukazuje, že očekávání 100 miliard daňových příjmů navíc oproti schválenému rozpočtu jsou iluzí opozice,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Komplexnější přehled bude podle něj až na konci června. „Podstatné je, že žádné zvýšené daňové přijmy se nekonají,“ dodal.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci května meziročně stouply o 48,8 miliardy na 601,8 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 58,2 miliardy na 526,7 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci května pak meziročně klesly o 16,9 miliardy na 791 miliard korun.

Schodek 280 miliard na konci roku považují ekonomové za nereálný

„Udržet rozpočet s deficitem 280 miliard korun je již nemožné. Vláda si zkomplikovala rozpočtovou situaci neadresným řešením energetické krize, což je velmi nákladné. Pokud by se navíc rozhodla i vykoupit menšinový podíl ve skupině ČEZ, tak už by se jednalo o rezignaci na rozpočtovou odpovědnost,“ uvedl ekonom Deloitte Václav Franče.

Podle analytika Raiffeisenbank Vratislava Zámiše schodek rozpočtu letos bude zhruba 320 miliard korun. „Válka na Ukrajině přinesla dodatečné náklady pro státní rozpočet a už nyní je téměř jisté, že plánovaný schodek 280 miliard korun bude třeba novelizovat,“ řekl.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda odhaduje schodek na konci roku ještě o zhruba deset miliard vyšší. „Vláda ale musí za takovým účelem odolat tlakům poskytovat nesystémové dávky a činit prázdná gesta. Takovou nesystémovou dávkou je zvažovaná dávka pět tisíc korun na dítě do 18 let. Takovým prázdným gestem pak plošné snížení spotřební daně z pohonných hmot,“ upřesnil.  

V meziročním srovnání šlo na investice o tři a půl miliardy víc

Inkaso daně z přidané hodnoty ke konci května meziročně stouplo o 24 miliard na 132 miliard korun. Na dani z příjmu firem rozpočet meziročně získal o 2,5 miliardy korun více, celkem 33,5 miliardy korun. Na dani z příjmu fyzických osob rozpočet inkasoval ke konci května 37 miliard korun, meziročně o 5,6 miliardy více.

Na běžné výdaje stát ke konci května dal 740,6 miliardy korun, meziročně o 20,4 miliardy méně. Kapitálové výdaje naopak meziročně stouply o 3,5 miliardy na 50,4 miliardy korun.

„Těší mě, že se v květnu razantně zvýšily investice, hlavně na dopravní stavby jsme poslali 14 miliard korun. V meziročním srovnání tak už máme investice o 3,5 miliardy vyšší a platí náš slib, že na investicích šetřit nebudeme,“ řekl Stanjura. „Je to v důsledku uvolnění po rozpočtovém provizoriu, protože se věci mohly rozjet, to rozpočtové provizorium je brzdilo,“ reagovala šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Stanjuru naopak netěší vysoké mandatorní výdaje za obsluhu státního dluhu. „Dobíhají nás rekordní schodky minulé vlády. V důsledku toho dnes každý měsíc platíme na úrocích dluhu skoro o miliardu víc než loni,“ uvedl.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci května 306,6 miliardy korun, meziročně o 14,9 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 234,3 miliardy korun. Suverénně nejvyšší částku, tedy 44 a půl miliardy, naopak kabinet ušetřil na dotacích podnikatelům, které jim loni vyplatil hlavně kvůli covidové pandemii. „Nacházíme se v nelehkých časech. Snažíme se co nejvíce šetřit, ale zároveň zvládat všechny úkoly, které před námi stojí, není to nic lehkého,“ řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). 

„Tohle je realita, já si myslím, že dvojnásobně platí, že vláda se bude muset nadvakrát rozmyslet, než vydá další korunu,“ řekl Stanjura. „Vláda slibovala úsporná opatření, moc to ale nevypadá. Rozšířili i počet členů vlády, rozšířili aparát,“ reagoval místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).  

Za celý loňský rok skončil státní rozpočet v rekordním schodku 419,7 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...