Schodek rozpočtu v pololetí činil 215,4 miliardy korun

Nahrávám video
Události: Schodek rozpočtu
Zdroj: ČT24

Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 215,4 miliardy korun z květnových 271,4 miliardy korun. K meziměsíčnímu zlepšení salda přispěly inkaso korporátní daně a příjmy z rozpočtu Evropské unie, uvedlo ministerstvo financí. Pololetní schodek je druhý nejhlubší od vzniku Česka po výsledku roku 2021. Loni stát v pololetí hospodařil s deficitem 183 miliard korun.

Rozpočtové příjmy ke konci června dosáhly 917,2 miliardy korun, proti roku 2022 vzrostly o 16,5 procenta. Výdaje v pololetí byly 1,133 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 16,8 procenta.

„S premiérem Fialou jsme dohodnuti, že vláda nyní hospodaření rozpočtu za první polovinu roku vyhodnotí a v průběhu července rozhodne, zda bude nutné provést ve druhém pololetí úspory s cílem co nejméně se odchýlit od plánované výše schodku za celý letošní rok,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Na celý rok je plánovaný deficit 295 miliard korun.

Ekonom a bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls poznamenal, že je zatím obtížné říci, jestli vláda bude muset přistoupit ke korekci rozpočtu. Domnívá se ale, že ano.

Stanjura upozornil, že příjmy rozpočtu se nevyvíjejí lineárně. Podobně jako červnové saldo pozitivně ovlivnily příjmy z EU a z korporátní daně, se v srpnu v rozpočtu projeví dividenda energetické společnosti ČEZ a v září splatnost záloh daně z neočekávaných zisků (takzvaná windfall tax) za první tři čtvrtletí, uvedl šéf státní kasy.

Ministři jsou s červnovým vývojem státního rozpočtu vesměs spokojení. Mluví o pozitivním trendu a věří, že schodek se bude i dál snižovat. „Je to příznivější zpráva, nemění to ale nic na tom, že stát musí šetřit,“ upozornil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Šéf zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) si zase myslí, že stát musí především hledat úspory v mandatorních výdajích. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) si také myslí, že je vše na dobré cestě, aby stát dokázal plánovaný schodek dodržet.  

S úpravou rozpočtu jako takového by ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ještě počkal, sám ale na svém resortu změny plánuje, počítá s tím, že bude i nadále šetřit.  

ANO: Nejhorší výsledek v historii

Předsedkyně klubu opozičního hnutí ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová míní, že bez triků není možné na letošek schválený rozpočet dodržet. Uvedla, že deficit v polovině roku dosáhl 73 procent plánu, což je nejhorší výsledek v novodobé české historii. Na příjmové straně rozpočtu podle ní přetrvávají problémy s výběrem daní, na výdajové s čerpáním prostředků z končícího programového období EU.

Vládě vyčítá nezapočítání prostředků na mimořádnou valorizaci důchodů, špatně nastavenou windfall tax, chybějící peníze ve Státním fondu dopravní infrastruktury (SFDI) či nemožnost získat prostředky z Modernizačního fondu.

„Já se domnívám, že rozpočet nemůže být postavený na tom, kolik se podaří vypumpovat peněz ze státních firem, jako je ČEZ nebo Lesy ČR, a rozhodně bez zastavení nějakých investičních akcí není možné schodek dodržet,“ prohlásil místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Nahrávám video
Studio ČT24: Ekonom Hindls o červnovém státním rozpočtu
Zdroj: ČT24

Zatímco květen bývá pro rozpočet nepříjemným měsícem tradičně, červen přináší například peníze z Evropské unie, řekl ČT24 Hindls. „Pokud půjde o porovnání třeba s loňským červnem, tak jsme na tom zhruba o 32 miliard hůře, protože loni saldo bylo 183 miliard,“ shrnul.

Podle ekonoma společnosti Deloitte Václava Frančeho přinesl červen jednorázové zlepšení ve špatně se vyvíjejícím rozpočtu, dodržení plánovaného schodku ale přesto neočekává. „Díky dobrému červnu a díky rekordní, ale také nejspíš poslední dividendě od ČEZ, která dorazí v srpnu, bude moci vláda stlačit deficit k 350 miliardám korun, ale plánovaných 295 miliard korun dosaženo nebude,“ uvedl.

Červen obecně je pro ministry financí hezký měsíc, potvrdil také ekonom Michal Skořepa. „Myslím si, že většina ministrů se na červen vysloveně těší a letos to bylo dvojnásob, protože prvních pět měsíců bylo hodně nešťastných,“ zhodnotil. Letošní pololetní výsledek byl podle ekonoma zvláštní, protože se ministerstvu podařilo prosadit příjem 45 miliard evropských peněz.

Nahrávám video
Hostem pořadu Interview ČT24 byl ekonom České spořitelny Michal Skořepa
Zdroj: ČT24

„Zrovna evropské peníze jsou položka, kde ministerstvo má vůli s těmi čísly žonglovat,“ podotkl Skořepa. „Zkrátka velká část zlepšení je dána mimořádným králíkem z klobouku, který se pravděpodobně už opakovat nebude,“ dodal. 

Letos evropské příjmy činily 47,3 miliardy korun, z toho 44,5 miliardy tvořily prostředky z Národního plánu obnovy. Na příjmové straně se projevila také úhrada čtvrtletních a pololetních záloh daně z příjmu právnických osob, která v červnu dosáhla 67,9 miliardy korun. Celkové inkaso rozpočtu z této daně činilo za pololetí 108,5 miliardy korun, meziročně narostlo o 23,8 procenta.

Vládní dluh

V pondělí také Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil informace o dluhu vládních institucí v prvním letošním kvartálu. Činil 3,099 bilionu korun, meziročně stoupl o 415,3 miliardy. V prvním čtvrtletí vládní instituce hospodařily se schodkem ve výši 100,9 miliardy korun, což v meziročním srovnání znamená zhoršení o 31,9 miliardy.

K tomuto výsledku podle ČSÚ nejvíce přispěly vyplacené sociální dávky. Hospodaření ústředních vládních institucí skončilo v deficitu 136,6 miliardy korun, naopak místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 35 miliard korun a hospodaření fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) skončilo v mírném přebytku 0,8 miliardy korun.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí v 1. čtvrtletí stouply meziročně o 12,6 procenta a dosáhly 40,6 procenta HDP. „Na meziročním růstu příjmů se podílely zejména přijaté daně z příjmů, sociální příspěvky a daně z výroby a dovozu,“ uvedli statistici. Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 16 procent, dosáhly 46,5 procenta HDP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...